1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

BEST OF HYENA: Pampelišky

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Tomik 25.4.2007 8:05

Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Jo, také by mě zajímalo, proč někteří takhle pampelišky nenávidí? Existuje k tomu nějaký důvod? To se ptám opravdu vážně. U nás jsme se vždycky na pampelišky těšili. Vždyť je to hezké. A lehnout si do trávy s pampeliškami je příjemné. A je hezké, když pak odkvétají a létají "parašutisti". Samozřejmě čas od času je třeba i tu trávu pokosit / posekat. Ale fakt mě zajímá, co je za tou nenávistí k pampeliškám.

Šílený zelený zahrádkář 25.4.2007 8:21

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Je za tím spiknutí šílených zelených zahrádkářů, kteří nesnenou pohled na drobnou, krásnou květinku připomínající slunce. Dubnová/květnová tráva s koberci pampelišek vypadá skvěle, popsal jste to moc hezky a poeticky. Ta nenávist zřejmě pochází od militantního křídla zahrádkářů, zvyklého trávu přetírat na zeleno.

Martin 25.4.2007 8:31

Re: Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

A jsou to vubec zahradkari? Tihle zeleni muzicci, co jinou barvu neuznavaji? Nejsou to travnikari? :-)

Šílený zelený zahrádkář 25.4.2007 8:55

Re: Re: Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Na vojně jsme jim též říkali gumy anebo zelené mozky :-)

Vojta 25.4.2007 8:26

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Zajímá vás důvod. Důvod pro mne je ten, že smetánka lékařská má mimo jiné tu úžasnou vlastnost, že při sekání trávy zůstane "připrdnuta" k zemi, takže ji sekání nezasáhne a ničí při tom okolní rostliny, trávu. Pokud byste měl malinkatou zahrádku, kdy chodíte po trávníku, zjistíte, co obnáší ona rostlina mezi trávou.

Souhlas 25.4.2007 8:36

Choďte

po trávníku bos a nebudou vám ani pampelišky vadit. Možná včely, ale to je jako s hady - když jim dáte čas, uprchnou. Příroda má ráda lidskou nohu a platí to i obráceně. Zkuste si to.

Vojta 25.4.2007 9:24

Re: Choďte

Tak jo, zase budu chodit bos, jako to dělám pravidelně v létě, děkuji za znalecký posudek .(nemáte kulaté razítko?).

Ssss 25.4.2007 9:48

Nemám.

Já umím chodit bos i bez razítka.

Vojta 25.4.2007 10:12

Re: Nemám.

A kudy?

Haui1 25.4.2007 12:29

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Kdyby šlo jen o květy, tak pampeliškami porostlá zahrada je opravdu krásná, ale problém je v tom, že její listy vytvářejí velké růžice, které vyleží trávu a vytvářejí v trávníku velká kola. Takže kdo chce mít pěkný trávník, nemá rád, když není rovnoměrný. Je to škoda, ale je tomu tak. Pokud si neřekne, že chce mít na zahradě horskou louku či jak se ten nový trend nazývá.

Souhlas 25.4.2007 8:29

Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Prostě jim někdo namluvil, že je nemají mít rádi. Já se vždy celou zimu těším !!na to, až na jedné velké ploše poblíž pampelišky vykvetou. Je to opravdu nádherné, když ráno celá ta orosená plocha žlutě září.:-) A pípá. :-) Během dne pak porůznu bzučí, vrže, cvrká, třepotá se a někdy i voní. :-) Jenže to nevydrží - přijedou smraďoši ;-€ a všechnu tu nádheru vezmou na tři centimetry. Tím všechno umře. Po několikerém opakování tam pak v létě živoří vyprahlá rezatina. Je to zločin proti kráse, zločin proti přírodě. A ekologisté Rv mlčí... Mediálně nezajímavé.

Martin 25.4.2007 8:33

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Jo, vlada jedne rostliny = vlada jedne strany. To uz tady bylo....:-(

Souhlas 25.4.2007 8:39

Mýlíte se,

na takové ploše toho roste a kvete mnohem víc. Jen je třeba se dívat a nechat to.

Šílený zelený zahrádkář 25.4.2007 8:59

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

R^ chválím  za poetičnost příspěvku. Neff mě svým pojetím syntetického trávníku dost zklamal...

Alda 25.4.2007 9:13

Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Hezky napsáno. Navíc nechápu, proč se lidi, které příroda obtěžuje, stěhují na venkov.

GLUM-II 25.4.2007 9:25

Re: Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Proboha, to si opravdu většina z vás myslí, že ten článek byl o pampeliškách?Tak to asi opravdu nemáme šanci přežít. Kdo si není schopen uvědomit nepřítele a nevidí ho, nepřežije!

Šílený zelený zahrádkář 25.4.2007 9:48

Re: Re: Re: Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

Začínám to konečně chápat, Neff nás ve své alegorii o pampeliškách ve skutečnosti varuje před trifidy...

olaf 25.4.2007 9:29

Re: Co mají všichni proti pampeliškám?

No já přírodu přímo miluju (a dokonce i v květináčích zahrádkařím). Lupnu do sebe Zyrtec, do kapsy šoupnu pro jistotu Berodual a hurá na rozkvetlou louku, nebo pod kvetoucí stromy. ;-P

Karel 25.4.2007 7:26

Mapy - A Monarchia III. katonai felmérése

Pro zájemco o mapy doporučuji navštívit

http://lazarus.elte.hu/hun/digkonyv/topo/3felmeres.htm

A nebo první vojenské mapování, přes

http://oldmaps.geolab.cz/

Vojta 25.4.2007 6:59

Jenom rada, nebo nerada

Pane Neffe, jenom na úvod, tzv pampeliška, kterou v této době zastíháváte v květu, se jmenuje smetanka lékařská, pampeliška kvete později, doporučuji v tomto směru třeba atlas rostlin. To jen tak, abych vás trochu po ránu malinko pozlobil. Já, skoro soused z Březové nedaleko Šmoulova bojuji s "pampeliškami" dvěma metodami, vyberte si, která je lepší. První metoda spočívá v tom, že uchopím starý šroubovák, lezu po trávníku jako idiot a vydloubávám ony pamprlice, druhá metoda, a tady je třeba už trochu přemýšlet je, že použiji přípravek Trastan (k dostání v každém dobrém květinářství). Ten hubí dvouděložné rostliny a slouží zároveň jako hnojivo pro jednoděložné rostliny. Dobré, zbavíte se i sedmikrásek a jetelíčka..Prostě má to ten háček, že byste se mohl aplikací tohoto přípravku zbavit i něčeho, co máte rád. Tak to je ode mne vše na toto téma.

Šílený zelený zahrádkář 25.4.2007 8:28

Re: Jenom rada, nebo nerada

Dobrá prevence je také pozabíjet všechny včely a ostatní opylovače v nejbližším okolí-pak je dobrá šance, že v další sezóně již žádné pampelišky nevykvetou. Bez opylovačů se navíc zbavíme i ostatních plodin a je šance, že tak konečně i pořádně zhubneme.

Vojta 25.4.2007 8:45

Re: Re: Jenom rada, nebo nerada

Zhubněte

olaf 25.4.2007 9:06

Re: Jenom rada, nebo nerada

No těmi vašimi názvy bych si nebyl tak jist. U pana Korbeláře právě čtu: "Pampeliška - smetanka lékařská". Takže to asi fakt bude pampeliška. Ale svině na záhonku to jsou určitě (i když moc pěkné).

R 25.4.2007 6:56

rozdíly za 150 let

Mě tam zaujalo, kolik cest tam je zakresleno. Nejméně třikrát více než kolik jich tady existuje v okolí teď a to i ty úplně polní. Zatímco dneska se do spousty lesů a lesíků dá dojet jenom traktorem po poli, když tam zrovna nic neroste nebo tam jezdí jen blázni na motokrosových motorkách, dříve byla všechna tato místa dostupná po cestách. Taky mě tam zaujaly místní vodní toky. Šířka toku běžně dvakrát, třikrát více než je nyní a kolem toků široké plochy, kde se řeka mohla rozlévat a kde se usazoval štěrk a hlína splavená výše.  Dneska jsou řeky úzké, prohloubené, ty místa kolikrát zastavěná nebo odvodněná.  Závěr je ten, že před 150 lety stejná povodeň jako v roce 1997 na Moravě nebo tuším v roce 2002 v Čechách by byla třeba v Ostravě a níže možná až o třetinu mírnější. Hlína a kamení splavené z polí a beskydských hor by skoncily o 10 - 20 kilometrů dál před Ostravou na tehdejších rozlivech, zatímco teď skončily někde daleko v nížinách kolem Odry v Polsku.

jiru 25.4.2007 7:31

Re: rozdíly za 150 let

Souhlas. Ale bohužel, ale to je opravdu dědictví minulýho  režimu. Já už nejsem nejmladší a tak si pamatuju, jak se zregulovala naše malá říčka Stropnička. Teď je z ní špinavá stoka, do který by člověk nohu nestrčil. A území, které se mělo stát obdělavatelným, je stějně k ničemu, protože je tam kyselá půda. A taky si pamatuju remízky v polích plný keřů a kamenů, který kdysi sedláci  pracně z polí dávali pryč. Ty se rozoráváním mezí dostaly zpátky do polí. A babička, nahnaná do JZD, chodila na pole dělat meliorace, aby se pole rychleji odvodňovaly- takzvaně zúrodnily.  A tak voda odtýká rychle do tý  zregulovaný řeky  ........ A to je jenom naše vesnice. A když je to tak všude  -  jo. Tomu se říká,  teď když máme  máme co jsme chtěli. Jen nechápu, že jsou lidi, který to chtějí dál.

A ještě k tý mapě.

Já ji sice ještě neviděla, ale zdědili jsem po tchánovi (ročník  1922) mapu Evropy z různých období. A tak když do ní koukám, líp  chápu problémy typu "proč se to Kosovo,Kurdové,.....)" tak derou o ten daný kousek země. Asi by nebylo od věci zařadit aspoň do hodin dějepisu povinně znát takový mapy. 

R 25.4.2007 8:07

Re: Re: rozdíly za 150 let

Ty cesty a ty remízky souhlasím, to je práce minulého režimu.  To zúžení koryt řek ale asi bude všude.  Co se týká cest, možná by to chtělo sáhnout do starých map a některé cesty obnovit jako cyklostezky.

Vojta 25.4.2007 8:50

Re: Re: Re: rozdíly za 150 let

Určitě obnovit staré cesty, aby  ti šílenci nejezdili po silnicích.

cipísek 25.4.2007 8:56

Re: Re: Re: rozdíly za 150 let

Ještě k cestám - dost zajímavé je i tehdejší přeshraniční propojení.

Jimmy Keen 25.4.2007 9:36

Re: rozdíly za 150 let

Hrubě se mýlíte. Právě Beskydy jsou unikátní příklad, protže kvůli beskydským děsivým povodním byla zřízena c.a k. komise k prevenci povodní a vznikl nový obor lesotechnický obor, hrazení bystřin. Přiklad Beskyd s jejich divočícími řekami způsobujícími škody se dodnes učí. Z hlediska odtoku si dovolím také upozornit, že cesty se často stávají místem soustředěného odtoku a tedy přispívají povodni. Prevence povodní je poněkud složitější, než mechanický návrat ke stavu před 150 lety nehledě na fakt, že v 19. století Česko a najmě Prahu zasáhlo několik ničivých povodní. Navíc míra odlesnění byla nejvyšší v polovině 19. století.

R 25.4.2007 14:42

Re: Re: rozdíly za 150 let

Pravda,  Beskydy svou geologickou stavbou a poměrnou mladostí erozi a povodně podporují více než třeba Jeseníky. Rozdíl jsem měl na mysli takový, že dříve se řeka rozlila na první rovině pod horami, třeba u Ostravice to bylo kolem Frýdlantu nad Ostravicí a Frýdku Místku, u Ondřejnice hned za Hukvaldami, u Lubiny pár kilometrů nad Příborem, případně na soutoku Lubiny a Tichávky.  To jednak zmírnilo povodně, jednak se štěrk a hlína usadila tam a položila základ tamějším úrodným políčkám pod horami.  Nyní jsou koryta prohloubená, zúžená a napřímená, takže voda těmi místy proletí a rozleje se až někde v Ostravě a dále. Totéž je s unášenou zeminou.