Vážený pane Neffe,

je to věc výchovy Vašeho psa. Já když ráno vejdu do kuchyně, můj pes i kocour sedí spořádaně před lednicí a obdivně čumí, jak jí umím dobře a rychle otevřít a ukrojit jim oběma po kousku anglické slaniny. Dokonce ten pes ani kocoura nezakousne i když je na něm vidět, že by rád.

Hezký den Pavel

 

 

pane Neffe,

dovolte prosím, abych Vám vyjádřil své díky a nejvyšší uznání za tento Váš příspěvek.

Obzvnáště pak za odstavec "Samomluva", který jistě kdekoho potěší..  

Pane Neffe,

Neviditelného psa čtu poměrně často. Respektuji vaše názory a postoje, ale některé z nich jsou zcela  mimo mísu. Počínaje vírou v mimozemské civilizace a konče rozsuzováním, kdo bude v nebi a kdo ne. Určitě o tom ale nebude rozhodovat naše chování v Delvitě nebo v jiném supermarketu .

Není totiž jiné cesty k Bohu než skrze Krista bez ohledu na to, jestli tomu věříte či nikoli. Ale tak to je (viz Bible). Z celého srdce přeji i vám, abyste se do nebe dostal

ke chvalam dam v supermarketech...chodím do Máje na Národní a tam je věčně nabito. Nedávno jsem stála frontu a ob dvě pokladny dál mladá slečna ,pokladní popadla vánočku a než ji projela cenu,  nezávisle na tom, jestli lidé pospíchají, vzala ji do rukou jako miminko a  přičichla k ní - rozzářily se jí oči a nadšeně vydechla! Tak jsem na ni mrkla a řvu naní: skvělý co? a ona, já to uplně miluju a obě jsme se zasmály a bylo fajn. Stát ve frontě vlastně vubec není špatné - člověk se zastaví v čase a má čas pozorovat. V máji Tescu je také pokladní která tam pracuje snad 20 let, je milá, ochotná a na ní jsem vzpomněla hned když Zdeněk Lukeš začal o Máji psát, zda ho zboří či ne. Co by ta paní dělala ? Kope za jeden podnik dlouhá léta a

má to tam zcela jistě moc ráda !

mám jednu zajímavou zkušenost. Ty dámy VĚDÍ kolik a jakých drobných mám v peněžence (já to nevím). Funguje bez rozdílu ve všech sámoškách.

Navíc mě fascinují, jak dokážou vlídně a rychle obsloužit ty nekončící fronty a poté za odměnu jít zavážet regály. To vše za cca poloviny průměrného platu.