7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Krynický 20.11.2019 16:18

Vychovávat cizího psa, aniž by o to byl dotyčný požádán nebo byl tím psem přímo napaden, je na přesdržku. Škoda že dotyčného idiota nekousl některý z psů do pérdele. Rozhodně by to zasloužil.

J. Kanioková 20.11.2019 19:32

R^

Ś. Svobodová 20.11.2019 13:05

"Válení se" po psovi není pověra. Je to fungující prostředek výchovy ve smečce. Pes psa povalí na záda, tím mu odhalí břicho a krk a dostává druhého do podřízené polohy. Jenže tohle se aplikuje jen na psa, který projevuje v dospívání dominantní (ne jiné) chování. Chovám psy 30 let a nikdy jsem to na své psy nemusela použít. Ale tento trik světově známého Cesara Milana jsem ukazovala kamarádce na jejím německém ovčákovi, kterého nezvládala a který ji začal obskakovat. Dvakrát ho položila a dal jí pokoj. Sedat na cizího vipeta který se přiběhl pozdravit je na pár facek.

P. Grigar 20.11.2019 16:47

..socializace psa je základem, musí se naučit, kdy být dominantní a kdy submisivní. V dnešní době přibývá psů - sociálních analfabetů. A to díky jejich podobně postiženým majitelům.

Náš pejsek se ocitá dobrovolně a rád na lopatkách na povel: ukaž pupik! Tedy od nadřazených členů smečky..;-D

Cizím cosi takového nedoporučuji.

Ś. Svobodová 20.11.2019 20:39

Souhlasím. Když vidím někoho jak úzkostlivě zvedá štěně aby ho cizí pes neočuchal, nebo trhá vodítkem, nejraděj bych ho také trhla...Včetně maminek, co zvedají svoje dítko hystericky před každým pinčem.

J. Vobr 20.11.2019 11:52

Náš lab Olda se vychoval sám !!! Od doby, kdy vyspěl už vychoval i několik generací pejsků v sousedství a jsou to velcí kamarádi.

;-D;-D;-D

J. Hrdlička 20.11.2019 9:57

vzpomínám na mého, již zesnulého, šéfa.

jednou se zmínil že, zná dva velmi hodné dobrmany. pak se zamyslil: "to bude asi tím, že mají hodnou majitelku."

P. Boublíková 20.11.2019 3:44

Zdravím. Také mám vipetku (mrzí mě, že jsem si nepořídila rovnou dvě) a k charakteristice tohoto plemene bych ještě dodala: naprosto neagresivní, přítulná, neštěká, nikdy se neválí v blátě (celkově velmi čistotná) a co je také příjemné, nesmrdí :-) Všem druhům chrtů totiž chybí v kůži příslušné žlázy, vylučující typický psí puch.

Upřesnila bych údaj o rychlosti: vipet běhá rychlostí kolem 60 km/hodinu, ale určitě neuběhne 56 km za hodinu :-) Je to sprinter, trochu si zaběhá a za několik minut má dost. Miluje dlouhé procházky volným tempem a zbytek dne prospí :-) Jde o velmi teplomilné plemeno, takže na zimu potřebuje slušivý obleček a pochopitelně se nedá chovat venku v boudě, pouze v bytě nebo v domě.

Vřele doporučuji vipety všem, kteří touží po psu milujícím všechny ostatní psy i všechny lidi a netouží si nastavovat ego nějakou agresivní obludou. [>-]

P. Dvořák 20.11.2019 7:04

Agresivní obludu udělá ze psa až jeho majitel, resp. ten kdo řídí výchovu. Vč. vašich vipetů.

S nadsázkou jsem říkal: Půjčte mi na pár týdnů vašeho psa a udělám z něho takového hajzla, že ani za dva roky intenzivní výchovy ho ještě nedáte do původního stavu.

R. Langer 20.11.2019 9:39

Ano, musím s vámi souhlasit. Naprosto nesnáším, když někdo o psu tvrdí, že to je to "nebezpečné bojové plemeno". Nic takového vůbec neexistuje, to je nesmysl, lépe řečeno, je to totiž označení výcviku toho zvířete, nikoliv chybné označení (pro to vhodného) plemene.

Dva největší mazlíci, co znám, jsou (cizí) pittbulové, a opravdu nemám strach se s nimi jakkoliv mazlit. A oni z toho mají evidentní radost.

Ś. Svobodová 20.11.2019 13:41

Je to trochu jinak. Každé plemeno šlechtěné za nějakým účelem má svoje specifika a predispozice. Chovám psy (ovčáky) velmi dlouho a každému říkám že pes je šelma. Nikdy by majitel neměl věřit, že jeho pes je jiný. Každému kdo se chce na ulici mazlit s cizími psy doporučuji, aby se naučil přečíst jejich náladu a ochotu. Jedna z mých fen dělá i canisterapii, ale stejně před každou akcí kontroluji její rozpoložení.

M. Krátký 20.11.2019 2:49

naše zkušenosti s cizí výchovou psů - viz první třetinu příspěvku. asi před 15ti lety, když byl náš první labrador Tom ještě velmi mlád jsem s ním šel na večerní procházku ( na vodítku - ještě nebyl docela vycvičený ) do Modřanské rokle. Tam jsme potkali dvě paničky se svými celkem pěti dvoukilovými hafíky, kteří se na Toma okamžitě vrhli a doráželi na něj i silně fyzicky. Požádal jsem okamžitě ony dámy o nápravu - leč marně, ani náznakem nic neučinily. Tak jsem Toma pustil z vodítka - ten ty chumáče zpacifikoval přitlačením k zemi a paničky začaly ječet abych si Toma odvolal - což jsem sice nerad, ale učinil. Ty dvě Nány se nám potom vždy rychle vyhýbaly. Dobré ráno všem R^

R. Langer 20.11.2019 6:07

Vždycky se zamýšlím nad tím, jaké děti má asi člověk, který nedokáže vychovat ani malého psa. ;-)

P. Dvořák 20.11.2019 7:05

Na velikosti psa opravdu nezáleží.

R. Langer 20.11.2019 8:14

Rád bych řekl, že máte pravdu, ale ne, stojím si za svým, že velmi často záleží i na velikosti psa.

R. Langer 20.11.2019 8:15

Tedy alespoň ve smyslu maximální minimalizace napáchaných škod způsobených nevýchovou.

R. Langer 20.11.2019 8:16

Ale to u dětí vlastně platí také. ;-D

P. Dvořák 20.11.2019 8:31

Možná malinko mícháme pojmy. Pokud jde o způsobenou škodu, resp. schopnost vážně ublížit na zdraví, příp. způsobit smrt, můžeme tak nějak vzít v úvahu pravděpodobnost, že s velikostí psa vzroste nebezpečí.

Ale výchova, zejména socializace, není otázkou velikosti. Výcvik je už úplně jiná kapitola.

R. Langer 20.11.2019 9:32

Ano, myslel jsem to zejména ve vztahu k těm škodám. Už jsem na vlastní oči viděl majitelku taženou psem zcela bez jakékoliv možnosti jejího zásahu. ;-)

Samozřejmě že u vychovaného a vycvičeného psa na velikosti nezáleží. Ani u dítěte. :-)

P. Dvořák 20.11.2019 9:52

Psa jakékoliv velikosti můžu vést s vodítkem přehozeným přes ukazovák. Pokud tedy rovnou neťape i bez vodítka srovnán podle levé nohy. Ostatnímu říkám "závody v přetahování".

Jenže řekněte to blbcům, kteří "aby to měl pejsek pohodlné," psa bez výchovy a bez výcviku opásají do kšírového postroje a pak za ním plápolají ;-D

R. Langer 20.11.2019 10:24

Ano, samozřejmě že máte pravdu. Ale když ona výchova psa (alias zodpovědnost) je pro spoustu lidí v podstatě neznámým pojmem. Proto taky mám kočky. ;-)

M. Krátký 20.11.2019 10:36

ano - taky jsme měli hodně koček - ten první Tom dokonce asistoval téměř u jejich narození - kočka - matka ležela v krabici od bot na boku a měla přísátá 4 koťata - Tom přišel - matku čenichem odvalil jak cisternu na D1 a ta koťata přelíznul jazykem větším než ta slepá koťata a tím je adoptoval nafurt - nádhera R^

M. Krátký 20.11.2019 10:30

Ano - souhlasím. Ten náš první labrador Tom 15,5 roků byl u nás ve výchově i držení od svých 3 měsíců - nádhera - po ročním zacvičení ( my amatéři jsme tu výchovu chytali za pochodu ) - byl prakticky téměř bez vodítka - pravidelně každý víkend se mnou jezdil na chatu - vypustil jsem ho a po půl až jeden a půl hodině se ledabyle přišoural - dodnes mi jej všichni sousedé připomínají jak si hrdě kráčel po osadě. Toho druhého labradora Toma máme letos od jara - teď mu jsou dva roky - nehodil se do původní rodiny. Tak a teď po seznámení s terénem už také chodí bez vodítka - je to antracitově černý 35 kg miláček - na jaře měl asi 40 kg - blbě ho živili - i chlebem a rohlíkama. Hezký den R^

S. Matějek 20.11.2019 12:30

Naš pes má sušený chleba nebo rohlík jako zákusek ...:-)

J. Kanioková 20.11.2019 19:37

R^R^R^