Taxátor 25.9.2008 16:50

K uvedeným skutečnostem.

Ad záhada rotující Iris:

Psové před ulehnutím do vysoké trávy sešlapávali tuto do kruhu, aby si vyšlapali pohodlný kotec. Psi právě tak jako lidé preferují obvykle jednu stranu - praváci pravou, leváci levou. Výjimku tvoří nepřeučení leváci, kde není lateralita vyhraněna. Iris zřejmě patří k nepřeučeným levákům a je jí v podstatě asi jedno na kterou stranu virtuální trávu sešlapuje. důležití je, že ji nenutili používat za všech okolností pravou pracku. Jinak se nabízí ještě další vstupní podmínky jako je ovalita pelechu, vzor látky, barva malby v místnosti, osvětlení či uleženost podložky.

ad horké chvilky: Stalo se mi, že jsem s vyvalenýma očima dobrzdil před hromadnou řetězovou bouračkou při náledí, kdy ježci raději váleli sudy, neb pacičky jim klouzaly. Protože bylo za mělkým příkopem pole s umrzlým oraništěm, provedl jsem na ně úhybný manévr, viděv v zrcátku světla vozu Volha točícího se na silnici jako námořní maják. Co myslíte, že se stalo? Majitel nakřaplé volhy vyskočil jako čertík ze škatulky a jal se mne tahat z mého nepomačkaného auta s děsným řevem a nápřahy hrozící inzultace. Naštěstí mu bylo naměřeno 2.8 promilí a byl zpacifikován.

ad růžové spodky. Právě tak jako existuje zákon o zachování hmoty či energie, propaguji zákon o zachování inteligence. Domnívám se, že její kvantum v naší galaxii je konečné, s růstem počtu nejen lidí, ale i počítačů, telefonů a automatických praček se její distribuce jaksi rozmělňuje. K tomu přispěla i reklama, kterou jsem nedávno viděl a pojala mne hrůza - INTELIGENTNÍ VANISCH. Tento vynález  zahraničních vědců mi připomíná vybíravého psa mého přítele, který prý, dostane-li bílou kávu - mléko vypije, kávu nechá. Ostatně se domnívám, že barvou spodků důstojnost muže netrpí..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pasek 25.9.2008 16:20

Já jsem barvoslepej . . . .

né úplně, ale mám sníženou citlivost rozeznat lehký nádech = odstín červené a zelené . . . já je vidím jako bílé . . .  

Koupil jsem si sváteční košili s kravatou  . .   . . Manželka " Víš, že ta košile je růžová?"  . . . "Ne" . . . . a od toho dne leží v prádelníku zabalená v originálním plastiku  . . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MZ 25.9.2008 15:01

:o)

Taky mám podobnou příhodu - v době mého těhotenství se manžel - vědec - vypravil s kolegou/kamarádem na měsíční zahraniční stáž. Vrátili se oba s kuframa růžového prádla, od triček přes ponožky až k těm spodkám..... Kamarád totiž s vhodil při společném praní do bubnu červený svetr s poznámkou,  že je již stokrát v ČR praný a tudíž nebarví. Barvil. Ovšem já to pak napravila notnou dávkou SAVA, teda, až když jsem se přestala chechtat. Vědci jsme všichni tři, tak teď může někdo napsat, že jsme vybádali, že v USA vám i stokrát vypraný svetr pustí barvu. A další zkušenost ze stejné lokality - i věci v ČR řádně mnohokrát přeprané se v USA i při nejněžnějším cyklu srazily - další kolega si domů vezl místo kufru plandavých triček zásobu tričínek pro mladšího brášku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mojepříhoda 25.9.2008 12:18

Vyhození oblíbeného prádla

Přidávám svůj trošek do mlýna. V době hluboké totality jsem měl několik oblíbených svršků, které lahodily mně, nikoliv však manželce. Jednoho krásného dne jsem je objevil pečlivě vyprané, vyžehlené a složené v komínku na vrchu popelnice, kam jsem vynášel smetí. Nelenil jsem, odnesl domů a dal na balkon vyvětrat. Inu, výsledek se podstatný nedostavil, některé ze svršků mám k potěše doposud, o manželce se to již tak úplně říci nedá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiří s 25.9.2008 12:05

Winston Churchill

Růžové spodní prádlo, luxusní světlerůžové hedvábné, nosil i Winston Churchill. Jeho žena Clementine, která na rozdíl od Winstona vyrostla v nebohatých poměrech, prý byla notně rozladěná z jejich vysoké ceny, protože Winston často utrácel víc, než vydělával, ale osobní luxus si nikdy neodepřel. (Píše o tom Joan Hardwick v životopise Clementine Churchill)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 25.9.2008 10:54

Ad spodky

Velice dávno v dobách nedostatkové ekonomiky, když byl Novotný prezidentem, maminka sehnala kdesi levně kytičkovanou látku (i ta růžová tam byla) a vedena nutností šetřit (platy učitelů byly mizerné i tehdy) našila z toho mně a bráchovi hromadu trenýrek - asi deset na každého - přičemž užila střihu tzv. duklovek s patřičně dlouhými a plandajícími nohavicemi, aby nám nebylo zima. I desetiletý brácha se tvrdě bránil, a já, čerstvý pubertální středoškolák, bránil jsem se ještě urputněji. Bohužel rodičové zaujali jednotnou frontu a pravili, že se přece nikde nesvlékám a že ve dny, kdy je tělocvik, mám předepsané trenýrky barvy rudé. Trpěl jsem vědomím, že s takovými trenýrkami prostě nemohu nikdy poznat tajemství sexu, neboť každá při jejich spatření s jekotem uteče, a jiných trenýrek nevlastním ...

Pozoruhodné je, že pár let nato - už na vysoké - jsem se těmi trenýrkami (byly téměř nezničitelné) chlubil a nezaznamenal jsem, že by některá při jejich spatření ječela - ba dokonce patřičným okecáním se jimi daly intimní chvilky ozvláštnit; nevylučuji ani, že tyto trenýrky mohly být - když se to na kolejích rozkecalo - důvodem zájmu o mou jinak nepříliš atraktivní osobu a já z toho těžil, ale potvrzeno to nemám ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tino 25.9.2008 10:42

Badatelé potřebují především novináře!

Pes se cítí nejšťastnější maximálně metr od svého pána. Logicky na pána nasměruje hlavu, aby kdykoliv otevře oko aby ho spatřil. je mu přitom jedno, v jaké barvě má jeho pán spodky.

Naproti tomu ženská je nejšťastnější když chlap odpovídá jejím představám a v růžových spodkách ho jistě nemůže ani vidět. To vyhodí buď spodky, nebo muže. V nejhorším možném scénáři pak odejde ona od muže.

Tak to jsem vybádal já a netrvalo mi to dlouho a ani grant jsem nepotřeboval. Teď ještě abych své bádání uměl prodat. Na to potřebuji novináře, který mě rozmázne v médiích!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mt 25.9.2008 10:01

díky

za přispěvek k dobré náladě , růžové spodky jsou moc roztomilé.

Přeji hezký podzimní den , Astone.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 25.9.2008 8:57

Vědcem nejste proto,

že to stojí řadu let usilovného studia a pak řadu let s mizerným platem, než dostanete nějakou funkci.

No a pak musíte shánět prachy. Což se udělá tak, že se vybere nějaké atraktivní téma a předhodí se novinářům. Ti ze zprávy vyberou to nejlacinější a nejhloupější (= pro ně pochopitelné) a ještě to překroutí. No a pak z nich vypadnou takové perly a lidé si říkají, co jsou ti vědci za pitomce.

Ovšem je pravda, že některý výzkum je opravdu idiotský - na to jsou mezi vědci různé srandaakce typu Ceny Ignáce Nobela a hlavně by to měly hlídat grantové agentury. Říkám měly, ne že to vždy dělají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ptakopysk 25.9.2008 8:26

Mňo

možná by nebylo od věci zjistit, co má dneska Ljuba na sobě a co se bude natáčet. Třeba se Astonovy spodky stanou slavnou filmovou rekvizitou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zzdena 25.9.2008 8:19

růžové spodky nejsou problém

http://www.drogeriemartina.cz/inshop/hlavni-oddeleni/podle-kategorii/uklid-a-domacnost/praci-prostredky/odstranovac-skvrn/dr-beckmann-odbarvovac-na-omylem-obarvene-pradlo+id-11102015.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JohnIrving 25.9.2008 8:05

Ad Iris

A co Coriolisova síla?   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 25.9.2008 7:27

No nevím, Astone,

s tím vědeckým bádáním bych to nepřeháněla, mám pocit, že psaní Vám jde lépe a je obecně vzato prospěšnější...

A s těmi spodkami - jak už bylo řečeno: růžové spodky jsou na chlapovi fakt podivné, na rozdíl od košile. Doporučuji spodky najít, zakoupit barvu na patřičný textil a obarvit na barvu snesitelnou (hnědou, modrou, zelenou,...). Doufám, že nás o vývoji "kauza spodky" budete v budoucnu informovat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek