J. David 4.2.2020 20:25

Na Starém Bělidle bylo houno co dělat, psi Sultán a Tyrl si na zápraží líně lízali koule, u splavu zpívala Viktorka. Co tam ta čůza tak ječí, řekl pan Prošek a na kanapi se obrátil na druhý bok. A pak to pokračovalo, ale to je jiná kapitola Babičky. Cesta s dětmi na zámek...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 4.2.2020 20:18

Pane Zbránku, von ten Němec měl na Barunku (Panklovou) krapánek jiný názor. Pelešila se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Herink 4.2.2020 16:39

Ve článku jsou zmíněny ojedinělé spisovatelky té doby. Pro mě je naprostým zjevením Emily Bronteová a její román Na Větrné hůrce považuji za jedno z nejgeniálnějších literárních děl všech dob (měl i docela štěstí na filmová zpracování). Zatímco Babičku jsem přečetl jednou, tak Emily (mimochodem zemřela jako třicetiletá - jaká škoda !!!) nejméně 5 x - to jsem přečetl tisíce knih.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.2.2020 14:38

Zajímavé.

Přesně doplňuje "jakési tušení", že Božena Němcová nebyla "etalonem všedobra". Ale žila v nástupu národního obrození .... žádná legrace .....

Přečetl jsem snad kamion knih ....... ale na rovinu řeknu, že Babičku jsem přečetl "značně nesouvisle". A pokud "listuji" (někdy čtu opakovaně) těmi přečtenými knihami, tak si na ni "ani nevzpomenu". Samozřejmě osobní věc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 4.2.2020 11:10

Barunka vešla do stodoly a ve tmě narazila na oje vozu.

"Jste to vy, pane Franc?", zeptala se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vébr 4.2.2020 10:54

Já tedy nevím. Ač jsem v mládí schroustal všechno, že jsem dokonce četl i římské autory, tak Babičku jsem nepřečetl nikdy, i když jsem se o to snažil, kolikrát i s rozběhem. Prostě ta kniha, jedna z mála, byla nad mé síly (druhá byl Komunistický manifest, na další si momentálně nevzpomínám).

No, a o nevázaném životě autorky (nevázaném dokonce i z dnešního pohledu, nejenom z hlediska tehdejší morálky) si také nemyslím nic dobrého.

• reagovat
• nahlásit příspěvek