Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Sto roků v šachtě žil …
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V. Heidlerová 6.10.2010 20:42Re: Naše uhlí "hřálo 2x" . . .. Pravda to je - a krásná, je to součást Vašeho života, takové vzpomínky nás také "zahřívají" - a to už je to 3. zahřátí. Měli jste (jsme) krásné dětství. skoro jako v "Bylo nás pět". A to je větší bohatství, než plná peněženka euro. Díky. Nazdar |
V. Pavel 6.10.2010 19:53Re: Naše uhlí "hřálo 2x" . . .. Pašku! Napsal jste pěkné čtení! Opravdu! Díky! :-) |
J. Pašek 6.10.2010 18:23Naše uhlí "hřálo 2x" . . .. Maminka pracovala na dráze a každý rok "fasovala" erární uhlí a 10 starých pražců . . . . U nádraží na vyxhýbku přistavěli otevřený vagón a místní sedláci si s páry koní ten den přividělali . . . . Na nádraží byla povozová váha, kde vůz zvážili prázdný a s uhlím . . . . Nepamatuji se, kolik metráků maminka objednávala, ale "vydrřelo" nám rok . . . .Sedlák uhlí a pražce vyložil před kůlnou . . . . Nejdříve brácha s dědou , ppzději brácha a já lopatama házeli uhlí do kůlny a na koze řezali pražce katrovku . . . . . To bylo 1. ohřátí . . .a 2. ohřátí bylo z uhlí v kamnech . . . . Poto chodit s kýblem hlubokým sněhem přinést uhlí . . .Vzpomínám si, jak maminka ohřívala v kuchyni vodu ve velkém hrnci na plotně v kachlových kamnech, přinesla dřevěnou vaničku a rozlomené mýdlo s rakem a ty hrany byly ostré a já fňukal, protože mě to mejdlo přes žebra "bolelo" . . . . Potom mně učesala na pěšinku pěšinku a řekla "Ani bleška by tam nezabloudila" . . . . a když zapoměla, ptal jsem se "Mami, zabloudila by tam bleška?" . .a ona se hlasitě smála . . . . To už ani není pravda. |
V. Pavel 6.10.2010 10:31Pěkné čtení Článek se mi velmi líbil! Četl jsem ho s velkým potěšením, nepřeskakoval a byl jsem zvědavý na závěrečnou pointu. A ta není špatná! :-) |
O. Vašek 6.10.2010 9:27Dvě připomínky Nad dodávkou řádně bdíme, dvě třetiny převážíme. Já jsem horník, kdo je víc? Dva horníci. |
V. Heidlerová 6.10.2010 9:13Jé, to je pěkný článek S chutí jsem si početla a potvrzuju. Sklady byly také "trucovnami", nejednou se odtamtud linul zpěv národních písní a tatínek se vracel nejen začerněný. Pak se celá ženská část domu vrhla na nezodpovědné nosiče uhlí, kteří nepřišli včas. Jé - a Uhelné sklady. To byla zlodějna. Rozvážel tam báječný doktor práv, soudce,politický vězeň za Němců , za komunistů povýšený do dělnické třídy. Sám krást neuměl, ale zato ty příhody jeho kolegů a o situaci ve skladech bývaly lepší než horory či detektivky. Kdyby chtěl, mohl mít peněz jako smetí, jenže byl masarykovec, a lidi okrádat nechtěl. Tož aspoň vzpomínka na tohoto čestného chlapa, JUDr. Tomáše Maňáka z Lipova u Velké nad Veličkou. Byl to vynikající zpěvák. Tak komunisté zacházeli s elitou národa. |
J. David 6.10.2010 3:42... a ruce mi v mozoly ztuhly ... Jako kluk jse musel chodit do sklepa pro dva uhláky ořechu, tedy uhlí. On to nebyl ořech, obvykle to byl mour. Pokud byl ale uhelný list, i to uhlí bylo na příděl (1959). Do školy nám na agitky chodili horničtí učňové v uniformách, jak jsme jim záviděli ty plechové výložky. Sůdruh Viliam Široký stále cosi hutoril o banících. |