J.G. Pašek 4.10.2008 16:38

Holt, není nad Slovany, pokud jde o vytříbený vkus . . .

filmy, kultůru a chování diváků jako ovečky na čutané . . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

witt 4.10.2008 16:27

Re: Re: Re: Ani nevis Ivo

To uvolnění (1968 -1972) bylo markantní, ke shlédnutí bylo kdeco, jen namátkou velkofilmy Kleopatra s Taylorovou, Grand Prix s Montandem, USA válečné filmy Bitva v Ardenách, Most u Remagenu, Tora, Tora, Tora, Hrdinové z Telemarku (brit.-Kirk Douglas), westerny Mackennovo zlato s Peckem a Sharifem,Dostavník (Ann Margret), Hombre (Newman), dobrodružné : Zálesák (Rita Tushingham a O.Reed) série s Belmondem (Muž z Ria), s agentem FBI Jerry Cottonem (Dynamit v zeleném) a mnoho jiných. S nástupem normalizace to pak bylo slabší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pepek 4.10.2008 16:12

Re: Sovětské filmy.

V r80 celou průmyslovku nahnali na film Lenin v říjnu (pamatuji si to podle mnemotechnické pomůcky Lenin v říji :o).Byla tam scéna, jak Vladimír Iljič zvedne ze země kamínek a vhodí ho do okna. No a v tu chvíli diváci povstali a aplaudovali. Tímto  bylo filmové představení neplánovaně ukončeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

IF 4.10.2008 14:20

Re: Sovětské filmy.

A teď znovu tento tygří film na DVD...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 4.10.2008 13:42

Re: Re: Sovětské filmy.

Ten policajta vyzval na kulečníkový souboj, v nestřežené chvíli vypustil z kapsy onu výbušnou kulečníkovou kouli, tuším ještě sehrál odhalení, jako že tu kouli předtím sám schoval, protože jako že fixloval. Policajt sám tu kouli umístí na stůl a stojí u stolu těsně u koule a konsomolec na druhé straně stolu tu kouli odpálí šťouchem jinou kulečníkovou koulí. Přirozeně všechno dopadne dobře, nežádoucí policajt je mrtev, konsomolec odchází z rozvalin baru jen mírně začerněný v obličeji a na bílém obleku kavárenského povaleče. Potom si ještě pamatuji, že buď na začátku nebo na konci filmu je dlouhá bezezvučná scéna ve stylu westernů, jak rudý oddíl odjíždí na koních do obrovského zapadajícího či vycházejícícho slunce. Neví někdo, co to bylo zač za fim? Mně se vybavuje název Rudá jízda, ale mějak mně to s tím filmem nepasuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 4.10.2008 13:42

Re: Sovětské filmy.

Potom mě zaujal ještě jeden sovětský film, bylo to z občanské války z jakéhosi města. Město obsadili bílí, ale vznikl tam malý konsomolský oddíl, který pomáhal rudým uprchlíkům a občas něčím bílým zavařil. Byl tam  jakýsi agilní, snad policajt nebo člen místní tajné služby, který byl už těm rudým na stopě a tak se ho oni rozhodli zlikvidovat. Protože rád hrál kulečník, rozhodli se ho zabít pumou ve tvaru kulečníkové koule. Pamatuji si scénu, jak chemik skupiny, jakýsi lékárník, připravuje v kamrlíku nálož.  Zapaluje sirkou kulečníkovou kuli, když to jen tak trochu bouchne, tak říká sám pro sebe " to je málo, to je málo" Do druhé kulečníkové koule přidává dynamitu víc, zapálí, rána, kamrlík na kusy a uprostřed chemik celý černý bez obočí mluví pro sebe " To je moc, to je moc" Jedním z vedoucích skupiny  rudých byl mladík, který měl krytí jako kavárenský povaleč, v kavárnách získával důležité informace a taky hrál dobře kulečník.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 4.10.2008 13:39

Sovětské filmy.

Já jsem asi na povinné sovětské filmy taky chodil, ale jaksi jsem to přežil a ničím mně nezaujaly, tak si z nich nic nepamatuji. Z povinných mě zaujal akorát film tuším Červená kalina, tuším s Vasilijem Šukšinem, jak recidivistu vezmou v jakémsi sovětském převychovávacím programu někde na venkov a snaží se ho převychovávat, poměrně úspěšně, dokud ho nevypátrají jeho bývalí kolegové z podsvětí a nezabijí ho, protože se s nimi nechce vrátit. Z nepovínných sovětských, na které jsem chodil sám od sebe, bych tady uvedl "Pruhovanou plavbu", to byla perfektní komedie. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Anton 4.10.2008 12:32

Re: Ani nevis Ivo

Pojď má milá, pojď do kina! Co tam hrajou? Pád Berlína...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludvík Svoboda 4.10.2008 12:10

Re: Pár vzpomínek

Všechny uvedené filmy vydala na DVD Řitka video a jsou také k dostání v Bontonlandu. Jsou opravdu výborné i dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 11:17

Re: Re: Ani nevis Ivo

Roku 1968 jsem s kinem jako mrně teprve začínal a viděl jsem třeba francouzskou komedii Fifipírko. Tanky sice pamatuju, ale tehdejší uvolnění v kinech ne. IF 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 11:07

Re: Re: Re: Překvapilo mě,

A ještě předtím uváděl František Filipovský seriály 52 komiků a 52 komiků a spol. Kromě dílu, který byl o něm. Zpočátku tyto seriály ale mapovaly vyloženě zlatou éru grotesky. Na tom vyrostla má generace, to je nesmazatelně vryto. Dnes ovšem není problém to sehnat, sám mám třeba kompletně na DVD Laurela a Hardyho a stojí to věru za to. (Úplně kompletně ne, ty horší filmy, co šly nedávno v TV, to počínaje začátkem války, už v kolekci nebyly, vyráběla je jiná společnost.) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 11:03

Re: Re: Re: Překvapilo mě,

Např. Disneyho kreslené filmy násilí právě vždy až nezdravě tlumily. Námořník Pepek (což už Disney samozřejmě není) obsahuje zase spíš absurdní násilí. Pravda je, že Tom a Jerry je extrémně násilný. Je to sice hra, ale drsná. Různé novější TV kreslené seriály, to je pak už často opravdu hrůza. Násilí se zlehčuje a kýč vládne. Děti si z toho berou vzory.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 10:57

Re: Překvapilo mě,

Větším komikem než Chaplin byl možná Buster Keaton (Frigo). Viz nejen jeho film Frigo na mašině. Osobně mám rád i Harolda Lloyda (teď mluvím jen o němé grotesce). Chaplin byl ale taky dobrý, i když jiný. Taky ho nelze posuzovat jen podle jeho nejstarších grotesek. P němé éře prošla komedie nekonečným vývojem, takže to lze stěží zobecnit.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 10:51

Re: Re: Re: Překvapilo mě,

Jistě máte pravdu, ale příliš zobecňujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 10:50

Re: Jen ho nechte aŤ se bojí

To je dobrý, to jsem neznal.. A dnes to ve filmu je?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivo Fencl 4.10.2008 10:48

Re: Ve filmech se střílí, ládovat se nemusí

Opak může být pravdou. Sledováním brutálních filmů se řada jedinců odreaguje a nerealizuje násilí v reálu. Ten zbytek, to už jsou jen psychopati, kteří by vraždili nebo mučili tak či tak. Co jsem napsal, je můj názor, a například filmy jako Hostel jsem zatím neviděl. Fencl  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tečka 4.10.2008 10:17

Re: povinné filmy

Jsem skoro stejný ročník, a ty povinné filmy mě taky neminuly. Jánošík, Práče, husiti mi nějak nevadili. Ale pak nastaly ty trochu uvolněnější časy a našeho biásku se chopil kdosi schopnější a zavedl Filmové čtvrtky. Nevím, jakou skulinou ty filmy získával, ale tehdy jsem viděla třeba Seržanta Yorka, Sedm Sullivanů, O Cangaseiro a pár dalších. Jenže to brzy skončilo, jak víme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

-ferry- 4.10.2008 10:13

Re: Re: Překvapilo mě,

 Nemůžeme dělat z Američanů primitivy,když dokázali poslat lidi na Měsíc.Za primitivní bych ale označil řadu jejich filmů.Ne ovšem grotesky.Ty já jsem vždycky miloval.Kdysi (70.-80. léta) dávala čs.televize pořad na jehož název si nemohu vzpomenou,tuším jen že Komik a jeho svět.Uváděl ho Miloš Kopecký a taky Milan Neděla.Byl to asi půlhodinový pořad a bylo v něm plno grotesek.Jen díky tomuto pořadu jsem já a řada lidí v republice poznat desítky amerických komiků.Nejen tedy jen Chaplina.Televize by ten pořad mohla zopakovat.Za pitomé americké filmy já pokládám hlavně heroické,se Schwarzenegrem a Stallonem,ale i jinými hrdiny,zachaňujícími Ameriku.Vrcholem pitomosti byl film Air Force One,kde Harisson Ford hrál amerického prezidenta.Jeho letadlo bylo uneseno,ale on zneškodnil teroristy,krásně se rval a slaňoval z letadla do letadla.Dávala to Prima 27.září.Víte,kdykoliv je Amerika někde bity vzpomenu si na její slavné filmové hrdiny.Nemohou chytit Usamu? Proč ho nejde chytat Chuck Norris? Nebo kalifornský guvernér?Nebo Ford? Pro tyhle hrdiny by to byl máček ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frank 4.10.2008 9:48

Re: Re: Překvapilo mě,

Tak naďte, co je víc, než kopání do zadku v amerických groteskách? Není to doufám házení dorty? Alespoň jeden či dva filmy. A ještě nás poučte, co máme hledat v amerických kreslených filmech pro děti. Asi jsem to nepochopil, ale já tam vidím jenom násilí. Možná "to víc" jsem nepostřehl. A z Američanů nikdo primitivy dělat nemusí. Byl jsem na jednom takovém stadionu, kde se hrál americký fotbal. O přestávce byly na světelné tabuli reklamy a pak se tam objevily tleskající ruce, tak všichni začali tleskat. Pak se objevila dupající noha a všichni začali dupat nohama. Co dodat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 4.10.2008 9:16

Re: Překvapilo mě,

Ono na těch groteskách s Chaplinem, Lloydem, Frigem atd. je přece něco víc než jen kopání do zadku. Aspoň na těch nejlepších. I ta sranda z lidské blbosti se tam najde. Chce to trochu naladit vnímavost.Jasně, dneska je "in" dělat z Američanů primitivy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Forstmeister 4.10.2008 9:01

Ve filmech se střílí, ládovat se nemusí

Z jiného soudku. Jakkýsi odborník trvrdí, že filmy a Internet prý mohou za kriminalitu, páchanou se zbraní. Zakázat filmy, Internet, zbraně a bude prý lépe.

Jenom zírám, třeba adolescent utluče babičku válečkem na nudle, dědka jiný propíchne vidlemi. Může za to film, či Internet, notabene, co jest to vlastně zbraň (váleček na nudle, vidle...)? Z obecného hlediska je zbraní vše, co zvyšuje "tělesný účinek" jedince uplatněným na jiném jedinci, třeba i klacek. Když mlácnu dubovým klackem do lebeně odpůrce, či mu udělám díru do lebeně pomocí .45 ACP, a on "exne", jaký je rozdíl? Užil jsem zbraně. Lhostejno jakého prvotního fyzikálního způsobu užiji. Rád se nechám poučit. 

PS. Střelné zbraně, váleček na nudle i vidle vlastním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Synbártl 4.10.2008 8:52

Jen ho nechte aŤ se bojí

Když jsem byl se školou poprvé na tomto filmu, nejvíc jsme se smáli scéně, která byla později vystřižena a už se tam nevrátila.

Šimek běží po schodech a zdraví protijdoucí: Školáka: "Nazdar pionýre". Elegantní dámu: "Ruku líbám milostpaní". Babu domovnici: "Čest práci".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JaS 4.10.2008 8:30

Překvapilo mě,

že když jsem si nedávno pustil několik slavných filmů s Chaplinem, tak jsem zjistil, že ty "strašně srandovní" scénky mě vůbec nebaví sledovat. Tuhle tady kdosi vyjádřil názor na rozdíl v americkém a našem pojetí humoru - Američani se velmi baví tím, že se ve scénce vzájemně kopají do zadku, u nás (taky Angličani) si děláme srandu z lidské blbosti. Švejk a Cimrman se mi líbí pořád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hugo 4.10.2008 8:17

Pár vzpomínek

Ne všechny sovětské válečné filmy byly pitomé. Obvykle - čím méně tanků, tím lépe. Rád bych zase někdy viděl svýma dnešníma očima třeba Baladu o vojákovi, Jeřábi tánou  a  Jitra jsou zde tichá.

Pražský filmový klub mlel pár filmů pořád dokola. Zato FK Hostinné - to bylo něco ! Dodnes pamatuji skvělý cyklus Anglické horrory. Chodil jsem z kina domů okolo temného lesíka a ačkoliv mi bylo v té době okolo 25 let, vybál jsem se jak málokdy.

Vynikajíní byl doprovodný program k výstavě Socialistický realismus ( asi před pěti lety ). Kino narvané a filmy Dva ohně, Nad námi svítá nebo DS 70 nevyjíždí - to bylo něco. Ačkoliv tyto filmy nebyly původně míněny jako komedie, dnešní mládeži tak ( zcela oprávněně ) připadají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Baghíra 4.10.2008 7:33

Přízraky noci!

Úžasná, u nás celkem neznámá věc: asi šest strašidelných příběhů od světových režisérů, spojených rámcovým dějem. Ten děsivý Břichomluvec! Viděl jsem to v sedmnácti v lázeňském domě u Třeboně na promítání pro rekreanty, načež jsem se vracel tmou do Třeboně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Baghíra 4.10.2008 7:30

Re: Re: Re: Re: Ani nevis Ivo

Ať byly hodinky jakékoliv, zaručeně předběhly dobu, anžto to byli husité socialističtí, se sovětskými poradci, a jak známo, tam měli např. již v XIV století televizi, neboť kníže Televizorov přenášel obraz z komnaty do komnaty

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 4.10.2008 7:16

povinné filmy

pro moji genereci (ročník 1951) byly buď Vávrovi husiti, nebo sovětské paskvily o hrdinech všech ráží. Naštěstí se tyto akce zcela minuly účinkem a v jen trochu inteligentnějších žácích utvrzovaly odpor vůči sovětům a odvozené domácí ideologii. Pamatuji si názvy 2 "pecek" - SERJOŽKA a NA JEDNÉ STANICI. To byly o řád větší kraviny než ODVÁŽNÁ ŠKOLAČKA  nebo ČUK & GEK.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

68 4.10.2008 5:24

Re: Re: Re: Ani nevis Ivo

Ani vy jste se ale nedíval pozorně. To už v té době dávno nebyly hodinky přesýpací. Jak z Vávrova filmu možno dnes stále dobře vypozorovat, byly to hodinky sluneční. Vím to, velice mě to tenkrát u těch křupanů upoutalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Bakkal 4.10.2008 1:52

Re: Re: Ani nevis Ivo

Milá paní Míšo Freiová, kdybyste se lépe dívala, viděla by jste, že husitům vykukovaly hodinky přesýpací, v té době hojně používané!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michaela Freiová 4.10.2008 1:12

Re: Ani nevis Ivo

Překvapuje mě, že Vám unikla "zákonitost Pražského jara". V době festivalu se dala shlédnout řada filmů, které jinak režim nepřipouštěl, ale cizincům, kteří na Pražské jaro přijeli, bylo třeba předvést, jak svobodnou tu máme kulturu. Pamatuji se zejména na "Eroicu" - jak z názvu plyne, životopisný film o Beethovenovi.

Pamatuju si ji zejména pro jednu kuriozní souhru: v pracovním táboře, kde tehdy dlel můj otec, rubaje uran, si přirozeně "film týdne" vybírat nemohli, ale v sousedních kasárnách ano. Oficíři si název "Eroica" vysvětlili jako "erotica" a objednali si ho. Když zjistili, že to je o muzice, honem jeli do sousedního lágru a vyměnili ho za jakousi latinsko-americkou veselohru. Když vězni zjistili, co se stalo, nahrnuli se do "kulturního" baráku, někteří dveřmi, většina okny. Když film začal scénou s jezdcem, který jede se zprávou o  Napoleonově vítězství, doprovázenou Beethovenovou hudbou, začali všichni brečet, protože už několik let neslyšeli pořádnou muziku. - To jsme si s otcem vyprávěli až po deseti letech.

Ani s erotikou to nebylo tak špatné. V rámci ateistické propagandy jsme jako děti museli shlédnout dokumentární film o jenském kodexu - vrcholně-středověké pornografii s názornými obrázky.

Hlavní historickou informací byly samozřejmě Vávrovy filmy: pohled na jásající husity, jimž z volných rukávů vykukují hodinky, nás zvláště potěšil.

Takže, jak by řekl soudruhu Jičínský, nebylo všechno tak špatné...   :o)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek