M. Bílý 4.11.2016 17:28

Okolí Prahy mám prochozené, ale kde je ....

Okolí Prahy mám za 60 let prochozené, ale kde je ono, autorem zmiňované, údolí jsem ve své paměti nevyšťáral. Mohl bych autora poprosit dodatečně. Díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.11.2016 9:53

Relativně nedávno jsem objevil Skoky

Viz www.skoky.eu. Zajímavá historie. Začala tím, že kdosi slíbil panence Marii do roka a do dne postavit kapličku, když mu bouřka nezapálí chalupu nebo nezničí úrodu nebo tak něco, a - slyšte slyšte - vykašlal se na to. I za rok a dva dny přišla další bouřka, a to už kapličku postavil a začaly se tam dít dobré věci (zázraky ne, ty Vatikán neuznal) a během pár desítek let tam stál barokní chrám a místo navštěvovaly desetitisíce poutníků a pak válka a Sudety a Žlutická přehrada prakticky zrušivší přístup a bolševici a nakonec zbyla jen a zbídačelý kostel a zbytky hospody a pár baráků a překvapené zvolání "Panenko skákavá!".

Už pár let tam "řádí" dobrovolníci a našly se peníze, z valné části asi německé a podél přístupu polní cestou je čerstvě vysázená alej (ale to je ALEJ, kilometr, ne-li dva či tři), slouží se mše a probíhají festivaly a vůbec to vypadá na zajímavé zmrtvýchvstání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 4.11.2016 9:20

Kam se plasty hrabou na sklo!

Většina dnes užívaných plastů se rozkládá snadno a rychle, nejsou-li ukryty ve skládce či zahrabány pod zemí. Slunce, voda, horko, mráz - do pár let je po nich, nejodolnější nevydrží déle než 80-100 let. Naproti tomu sklo a keramika vydrží tisíce let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 4.11.2016 6:47

V geologickém časovém měřítku se všechny polymery,

tedy plasty, prakticky okamžitě rozpadnou a sežerou je mikroorganismy. Je to cenný uhlík s pár příměsemi. Maximálně by mohly zuhelnatět, ale na vytvoření nějakých uhelných vrstev je jich moc málo. Celulóza je taky takový polymer a máme z něj uhlí, jinak nezbylo nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek