26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

ÚVAHA: Komenský nemohl znát všechno

28.3. t.r. vzpomeneme 530. výročí od narození významného českého myslitele a průkopníka moderní pedagogiky Jana Amose Komenského (místo narození není přesně známo, zemřel 15.11.1670 v Amsterodamu) .

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Lyčka 18.2.2022 10:16

Jak prosím?

I. Lyčka 18.2.2022 10:12

Obávám se, že dnešní mládež vzhledem k potlačování matematiky a snad i fyziky ani nebude mít ponětí o nějaké Thaletově větě, natožpak o tom, zda se jedná o trojúhelník nad poloměrem či průměrem. :-(

V. 3 18.2.2022 10:08

Nad poloměrem v prvním kvadrantu, berte prosím mou poznámku jako jednu z možností. ;-)

O. Hein 18.2.2022 9:42

Máte pravdu, omlouvám se za chybu u Thaletovy věty. Jinak pokud rodiče sami o mravnosti nic nevědí a sami se neumí mravně chovat, měla by tento nedostatek nahradit školní výchova.

L. Harvánek 18.2.2022 9:35

O mravních hodnotách se dá poučovat různým způsobem. Ale učitel by si měl zvolit právě ten způsob, který se vztahuje k danému předmětu.

M. Marek 18.2.2022 8:58

Pravoúhlé jsou trojúhelníky nad průměrem (Thaletova v.)

Pokud si děti mravnost nenesou z rodiny, Komenský sotva něco zmůže.

F. Navrátil 18.2.2022 8:55

Komenský by byl překvapen zejména nafouknutými fakultami sociálních věd a množstvím obskurních vysokých škol, které produkují polovzdělance tempem, jakým Baťa vyráběl cvičky. Absolventi těchto škol pak zastávají místa novinářů, politiků a aktivistů parazitických neziskovek. Triviální Langšádlovou, fýrerku české vědy, bych mu neukazoval, aby ho neranila mrtvice.

R. Polášek 18.2.2022 8:01

Mně připadá, že autor je v tom porovnávání učenců poněkud mimo.

Komenský byl totiž hlavně učittel, neboli učil učení.

Zatímco jím zmiňované předchozí posobnosti byli hlavně vědci , neboli oni hlavně učili matematiku, fyziku a další tehdejší znalosti. Až ve vedlejším učili učení. Jasně že se v hodně věcí střetnuli na stejném či podobném, protože nejde dobře učit jakýkoliv předmět bez dobré metody učení, ale řekl bych v hlavních věcech se nestřetli.

P. Hatina 18.2.2022 5:10

Děkuji, výborně popsané, hlavně tedy z hlediska celé komplexnosti té problematiky.

Nicméně co připomenout navíc, že už od onoho starověku, bylo to vzdělání výsadou vyšších elit. Děti otroků, ani nejchudších rolníků nikdo do školy nezval. A až teprve později (u nás, za Marie Terezie) to bylo vyhlášeno jako povinné pro všechny děti - ale zase jen v tom nejmenším rozsahu (jednoduché čtení, psaní počítání, náboženství?)- Zatímco vyšší vzdělání se dostalo zase jen malému procentu žáků. Nebudu teď rozebírat dle jakých kritérií, protože při projevu většího talentu žáka existovala už tenkrát různá stipendia a podobně.

Zatímco současná expanze učiva co do kvantity ale i kvality pro všechny děti už překračuje únosnou mez. Tak třeba přípomínka , je sice hezké že by i učitelé by vštěpovat žákům i mravní hodnoty- Ale když uvážíme že dnes se učí děti třeba 12-15 předmětů, tak kdyby to dělali učitelé v každém z nich, byla (ona možná je) by i v tom značná redundance- Navíc, tedy se dá očekávat že každý ten učitel uznává trochu jiné mravní hodnoty?