16.5.2024 | Svátek má Přemysl


Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Nevrkla 4.4.2024 9:05

Umělci odrážejí atmosféru doby. Teď byl v televizi dokument o hezké atmosféře a filmové nové vlně šedesátých let, o Janu Procházkovi a dalších. A člověk si uvědomí, jaký je to rozdíl proti současnosti, jaké poslušné, bezcenné, nekonfliktní, společensky a politicky naprosto nekritické škváry vznikají dnes. Tak jsme to dopracovali do nové totality.

Z. Lapil 4.4.2024 13:56

Ono i v tom Rusku je na umění dobře vidět, jak "vypukla" svoboda a během několika málo let se to celé zvrhlo v despocii.

Viz sci-fi: Alexej Tolstoj a pak pár desítek let nic, až po Stalinově smrti Jefremov.

J. Ticháček 4.4.2024 19:07

Ono jich tam bylo o něco málo více. I za Stalina.

Ale právě tento žánr bych asi do těchto souvislostí netahal. Ono těch autorů bylo v té době jen pár po celém světě.

Z. Lapil 5.4.2024 10:52

Za Stalina kteří? Poctivě se ptám, protože Stalin nějaké novoty neviděl úplně rád (trochu odbočím k recenzi Šostakovičovy opery Chaos místo hudby).

Těch autorů úplně pár nebylo, i když - možná nepracujeme se stejnou definicí. Já do žánru spolu s mnohými ochotně zařadím K. Čapka (R.U.R, Krakatit, Válka s mloky), ale třeba Mazing Stories vycházel od r. 1926, Asimovův Já robot vycházel časopisecky od r. 1939, v Čechách vycházel ve 40. letech J. M. Troska...

Zlatý věk science fiction definovaný lety 1936 - 1947 určitě nespadl z nebe, ale byl (musel být!) postaven na situaci, kdy sci-fi psal svým způsobem kde kdo, protože jen tak můžou vyrůst špičkoví autoři.