30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

PRAHA: Za vláčky k Andělu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vera 27.7.2009 20:33

Superlokomotiva

Absolutne nejfantastictejsi lokomotivku jsem zdedila po tatovi, vyrobena (ta lokomotivka, ne ja) cca po prvni svetove valce.  Kotel se naplnil vodou, topne telisko tusim petrolejem, otvurky u teliska zapalily sirkou a ta vec se ritila pohanena parou obrovskou rychlosti po predsini. Po dlazdicich, protoze kdyz se prevrhla, byla katastrofa. Vagonky lokomotivka nikdy netahala, vozy rychle odpadly, potrebovaly by asi zatizeni jedne tuny, aby masinu zpomalily.

Kanuk 27.7.2009 19:18

Obchod "U krále železnic"

Někdy v 90. letech jsem viděl malý obchůdek s železničními modely někde na Starém městě, snad v okolí Týnského chrámu (nehádám se) a snad se také jmenoval "U krále železnic" (taky se nehádám).

JaS 27.7.2009 19:22

Re: Obchod "U krále železnic"

Ten byl na druhém břehu Vltavy mezi mostem, co vede přes Štvanici a mostem, který vede do Letenského tunelu.

J.G. Pašek 27.7.2009 16:13

Ani ryba, ani rak . . . .

Mně se nelíbí, když tam tahá dávno zrušené vagny dávno zrušené parní lokomotivy mezi posledním výstřelem technologie všelijaklejma Pendolínama a u šraněk stojí moderní náklaďáky a poslední móda fára . . . .

takypametnik 27.7.2009 11:15

Bila Labut

Ja si pamatuji, ze nekdy ke konci padesatych let byl model zeleznice i v OD Bila Labut (samozrejme, ze na Porici a ne v Dome potravin) kam jsme kvuli tomu az z Vinohrad s bratrancem casto chodili.

Peggy 27.7.2009 10:49

A co já, ženská?

Ženám je snad přístup zakázán? Anebo se musí prokázat nějakým certifikátem, že si také v dětství hrály s vláčky a autíčky? Také jsem si stavěla z Merkura, z kostek jsem vytvářela krajinky a jezdila tudy s dřevěným vláčkem! A určitě jsem nebyla a nejsem sama. Hrozně se na to těším, že seberu vnoučka a vyrazíme do středu (?) Prahy podívat se na ten zázrak. Doufám, že můžu, i když nejsem ani kluk, ani chlap, ani děda, ale babička.

Rudolf Pospíšil 27.7.2009 10:52

Re: A co já, ženská?

Rudolf Pospíšil - Království žel 27.7.2009 10:56

Re: A co já, ženská?

Pokud máte k dispozici důkazní materiál - tedy například Vaši fotku u stavby z Merkuru, bude přístup umožněn i Vám, přestože jste žena. Kdepak, samozřejmě žertuji! U nás v Království železnic je vítán každý návštěvník i návštěvnice. Naopak, jsme sami překvapeni, že často přichází i maminky s dcerkami a ty se baví stejně jako kluci. Věřím, že se Vám expozice bude líbit a přeji pěkný den.

Gandalf 27.7.2009 12:37

Re: A co já, ženská?

Bodejť by nebyl každý vítán, vždyť přináší peníze. :-DJe tam 150 kaček vlezné. (Pro důchodce je to levnější, teď jsem zapomněl kolik.) Ale přes toto léto tam dávají slevu tuším 30procent, zřejmě proto, že to ještě není celé hotové. Nicméně musím přiznat, že za ty prachy to stojí.

JaS 27.7.2009 19:23

Re: A co já, ženská?

Bábo, dobrý!!!

šakal 27.7.2009 9:43

...Král železnic...

Přidám k tématu něco z historie pražské železnice:

Na přelomu 60. a 70. let v dobách konjuktury a zakladatelství vlastnil v Bubnech vagonku baron Strousberg. Tento finančník, železniční a průmyslový velkopodnikatel by směle mohl dělat reklamu americkému snu. Vlastním jménem Baruch Hirsch Strausberg, syn chudého obchodníka z Východního Pruska, ve dvanácti letech osiřel a vyrůstal pak u strýce v Londýně, kde si po anglickém způsobu změnil jméno. V životě byl kdečím: obchodoval s uhlím, psal recenze do Timesů, později v Americe vystudoval práva a dal se na pojišťovnictví. Když se zabydlel mezi podnikatelskou elitou, přeorientoval se na podnikání v oboru železnic. Na vrcholu své slávy vlastnil baron Strousberg po celé Evropě doly, vysoké pece, válcovny, továrny na výrobu vagonů, tržnice, nemovitosti a zaměstnával až sto tisíc lidí. Postavil sedm železnic v Německu, položil 1700 km kolejnic v zahraničí, ovšem štěstí mu nepřálo věčně.

Když totiž uzavřel nevýhodný kontrakt s rumunskou vládou na vybudování tamní železnice a nešťastně investoval do nevýnosných železných dolů na Rokycansku, ocitlo se jeho impérium v nesnázích. Definitivní ránu pak Strousbergovu podnikání zasadila prusko-rakouská válka. Své dluhy začal řešit zoufalým zakládáním společností, jejichž akcie nebyly kryty potřebným kapitálem, převáděl finance mezi firmami, aby vytvořil zdání zdravých podniků, a uplácel na všechny strany. Tohle bezostyšné počínání, jímž se nijak nelišil od mnohých průmyslových magnátů své doby, však Strousberga nezachránilo a roku 1875 zbankrotoval. Zůstalo po něm dluhů za 90 milionů zlatých, což byla fantastická suma, když uvážíme, že Národní divadlo v roce svého dokončení stálo milion osm set patnáct tisíc! Strousbergův luxusní palác v Berlíně byl zabaven a on sám dožil život v marných pokusech o svou společenskou rehabilitaci.

šakal 27.7.2009 9:43

...Král železnic - dokončení...

Ještě v mapě z roku 1938 se část dnešní ulice U smaltovny mezi Veletržní a Heřmanovou jmenovala U vozovky. Svým názvem tak upomínala na Strousbergovo podnikání v Holešovicích. A spisovatel Adolf Branald věnoval této fascinující postavě dravého kapitalisty román jménem „Král železnic“, po němž získal své jméno i obchod s modelovými železnicemi na Kramářově nábřeží - dnes nábřeží Kapitána Jaroše.  ;-)

Kanuk 27.7.2009 19:13

Re: ...Král železnic - dokončení...

Šakale, s názvem "Král železnic" to asi máte obráceně. Obchod "U krále železnic" existoval již před válkou, kdy o p. Branaldovi ještě nebylo nijak moc slyšet.

liberal shark 27.7.2009 8:00

první dojem

Království železnic se trochu hůř hledá. "Dočasná" kolejiště v prvním podzemním podlaží jsou téměř dokonalá. Digitální systém řízení skutečně předvádí, co umí. Vláčky i silniční vozidla se pohybují, jak mají, světla se rozsvěcí a zhasínají v závislosti na denní době, žádné kolize (kromě jedné modelové). Ovšem plocha, vyhrazená budoucímu modelovému kolejišti ve druhém podzemním podlaží je tak obrovská, že si neumím její "zástavbu" představit. Bude to jistě šíleně drahé a pracné. Sortiment nabízený v obchodě a ve vitrínách je zatím poněkud chudý, ale snad se to časem zlepší. Měřítko TT téměř úplně chybí.

Vladislav 27.7.2009 1:41

U krále železnic

Dobře si vzpomínám na atraktivní výklady tohoto obchodu. Kdy asi zanikl?  Pan Wagner ho pamatuje? Rád jsem se tamdívával, kdykoliv jsem kolem tohoto - ne právě nejfrekventovanějšího místa - procházel. 

šakal 27.7.2009 9:21

...No,...

...zánik obchodu "U Krále železnic" bych odhadoval na přelom šedesátých a sedmdesátých let. Pokud vím, tak už celé moje dětství tam byla prodejna domácích a řemeslnických potřeb, která zmizela před nějakými čtyřmi roky. Ještě před nedávnem tu byl obchod s golfovým náčiním, ale ten už je taky pryč a krám se znovu pronajímá...

figura 27.7.2009 12:44

Re: ...No,...

U krále železnic je teď tady:

Mánesova 1092/42, 120 00  Praha-Vinohrady

šakal 27.7.2009 13:23

...No jo,...

...pěkné.

Ale to je novodobá věc - tuším někdy z devadesátých let. Ta původní prodejna na nábřeží zanikla skutečně ještě někdy v šedesátých letech a žádného přímého pokračovatele neměla.

Věra 27.7.2009 18:43

Re: ...No,...

Prodejna "U Krále železnic" (nábř.kpt.Jaroše) myslím zanikla o něco dřív, snad koncem 50. let - v roce 1968 už tam byla prodejna nábytku (sháněli jsme tam tehdy obývák). Ale do Mánesovy ulice občas chodívám - to když kupuju synovi nějaký model k narozkám nebo k Vánocům, železnice ho drží už 36 let. :-) Tuhle legraci vymyslel v naší rodině můj táta, v 50. letech postavil doma v kuchyni pěkný panel s kolejištěm a krajinou (chodil do modelářského kroužku na Smíchově), obdivovaly to děti z našeho domu, holky i kluci. Takže doufám, že na kolejiště u Anděla budu mít jako zasloužilá podporovatelka železničního modelářství přístup (i se slevou pro důchodce;-D).

Kanuk 27.7.2009 19:03

Re: U krále železnic

Vladislave, nevím, zda "Krále železnic" pamatuje p. Wagner, ale velmi dobře jej pamatuji já. Obchod měl dvě výkladní skříně, v levé bylo instalováno kolejiště, a když se do štěrbiny na kraji výlohy hodil desetník či dvacetník, vláček chvilku jezdil. Byl to system větší, než dnes běžné HO. Zánik obchodu já bych odhadoval po r. 1948. Později tam bylo železářství, nebo domácí potřeby.