Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Už nikdy neuvidím čerty na vápence
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Sarka 27.11.2008 22:02Re: Cukrovar trochu jinak Ale to vite, ze posloucham leccos. Jen sirena cukrovaru mi trosku kazi ten pozitek. Vzdy v sedm rano, ve tri odpoledne a v deset vecer:) To vite, ale jinak je tu krasne. Urcite byste si prisel na sve. |
Vodička-sapér 26.11.2008 0:04Re: hezke, dekuji za pekne pocteni :-) Není muže nad kováře, muž on celě pevné tváře. |
Vodička-sapér 26.11.2008 0:00Re: Cukrovar trochu jinak Ale neříkejte, že si alespoň, když už trčíte v tom Mexiku, že si neposlechnete pěknou muziku. Buneos diaz, já už taky jdu.. |
vysočina 25.11.2008 16:41dětství Vždy ,když čtu tvé vzpomínky,vybavuji se mi mezi řádky ty mé. Moc hezké. |
Sarka 25.11.2008 15:39Re: Facinující, nepřeháním! Nikoli, jsem z CR:) |
Jakub S. 25.11.2008 13:20Facinující, nepřeháním! Vy jste pí Šárka z NY (tuším), co sem psává, sím? |
Marcela Matějková 25.11.2008 9:30Re: jak já to znám !!!!! V mém článku se nejedná o Jarču Dvořákovou, ale o Jarču Kučerovou. Ale Jarču Dvořákovou znám taky, chodila s mojí sestrou Dandou do třídy a kamarádily spolu. Dvořákovi bydleli v cukrovarském domku při silnici do Cerekvice. Myslím, že ve stejném domku bydleli taky Nepožitkovi - s Alenou jsem zase chodila do třídy já. Pokud chcete zavzpomínat na Cerekvici více, podívejte se na mé stránky http://www.marcela-matejkova-story.estranky.cz/ - ve složce Mé sladké dětství. |
alimo 25.11.2008 9:12jak já to znám !!!!! Moc děkuju, vrátila jsem se do dětství...jen tak na okraj, ta Jarče nebyla náhodou dcera pana Dvořáka? |
tich@dohoda 25.11.2008 8:36hezke, dekuji za pekne pocteni :-) cukrovar neznam, moje vzpominky se vetsinou snoubi s kovarnou, travil jsem tam hodiny, dival se jak "obouvaji" konum podkovy, nebo jak pan Topic busi do rozzhavenych kusu zeleza, az jiskry litaji. Z tech cervenych kusu zeleza se potom stavaly ruzne predmety potrebne na statku. Bylo to nadherne divadlo pro zvedave detske oci . :-) |
Sarka a Jakub 25.11.2008 2:42Cukrovar trochu jinak Trávíme tři měsíce v mexickém městě Zacatepec. Jediným monumentem v našem městě je cukrovar. Třtina se nejprve na poli spálí, pak se poseká a "kmeny" se dovezou do cukrovaru. Do fabriky jezdí americké náklaďáky napěchované "přerostlým rákosím". Opojnou nasládlou vůni tedy též důvěrně známe, dokoce tady i sněží. Ovšem přes den je 30°C. "Sněží" totiž dlouhé černé saze ze spálené třtiny a z továrního komína. Člověku se dostanou úplně všude. Hluk bude asi podobný jako v našich cukrovarech. Nemáme tu jen ten úřednický domek a tajné z padesátých let. I když občas si tu připadáme jako před sto lety, ne před padesáti. |
Jakub S. 25.11.2008 0:53Ježíši život s cukrovarem! No to pro mě znamená starý statek v Čelechovicích pod Koséřem - přímo proti vchodu do cukrovaru! S dědečkama a rodinou strýčka, původně dědice toho statku. A v úřednickém domku té nádherné fabriky jsme o prázdninách nocovávali... a magické krechty... a sladká vůně, opojná a protivná zároveň - To si zítra počtu, paní Marcelo!! |