6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

POVÍDKA: Sázení na koně

Já jsem kdysi na koně sázel pravidelně. Bylo to v dávných dobách mého mládí, než jsem si opatřil rodinu. Z těch divokých dob jsem věděl, že když nechci vychovávat děti v bídě, nesmím hrát. Také jsem se tím řídil, a to tak důkladně, že jsem nehrál ani poker mašiny, když jsme se ženou zašli občas do společnosti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Volarik 3.8.2012 19:57

Pane Moc, mám řešení.

Založte webovku a fond na nákup toho trávníku, kde je Duňákův poklad zakopaný. Až seženeme dost dolarů, euro, korun, liber...atd...(seženeME, ne seženeTE...za nápad jste povinen mě udělat tichým společníkem na 50% výtěžku), koupíme ten pozemek a najmeme kopáče (umějí tamní černoši kopat, tedy ne do meruny ale krumpáčem)? Případně dovezeme pár pracovitých (původních) Cigánů a ppod Duňákovým vedením to celé překopeme. Až to najdeme, šábneme se na půl.Duňákovi pak dáme za odměnu basu piva.

S. Moc 4.8.2012 0:59

Re: mám řešení.

Duňák, hajzl, umřel... Karavan museli spálit, takovej tam byl bordel, von tam spal s tou kočkou. Tu si někdo vzal, jeho brácha zaplatil pohřeb a já o tom napsal povídku... Plán teda dobrej, ale už neuskutečnitelnej!...