Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Byly to dobré roky na večerní. Protekční trojka z ruštiny. Nemám ten správný moskevský přízvuk.

Díky za krásný článek. Vždy potěší potvrzení, že odchod do Německa bylo správné rozhodnutí. Ve 12 jsem začal poslouchat Svobodku a říkal jsem rodičům "v téhle zemi nezůstanu. "

Moc by mě zajímalo, jak to potom bylo dál? Že Vás do té Vídně nakonec pustili! Věděli jsme, že se nevrátíte. Snad někdy?!

Ten pan Adler, to je ale pták!

Před delší dobou řekl jeden profesor novodobých dějin v průběhu přednášky o odboji v totalitních systémech přibližně toto: Dříve jsme my historikové byli rádi, když jsme při studiu totalitních systémů nějaký odboj vůbec našli. Dnes to hodnotíme jinak. Dnes víme, že v takových systémech nedává odboj vůbec smysl. Cokoli se proti takovému systému podnikne je bezvýsledné. Jediný výsledek je perzekuce nejen jedince ale také jeho rodiny a okolí, tedy přátel, známých, dokonce i celých sídlišt "vinníků" atp. Tudíž si musíme dnes klást otázku, co bylo vlastním cílem jakéhokoli "odboje" jaké a čí úmysly stojí ve skutečnosti za takovými akcemi .

Vážím si autora povídání , že popisuje dobu tak jak byla a to ještě čtivým způsobem.

Jako dnes!

JJ, stávalo se to.

Příjemné počtení.

Jenom "špatně brzdila z kopce" se mi nelíbí (kvůli tomu "z"). Čeština dostává na frak.

Je to dobře! Je to 2. pád.

A ještě přitom učit ruštinu. Zdravím do Vancouveru. M IV.B.

Asi muset učit (tu ruštinu).

Takoví jsme byli jen někteří. Odmakal jsem si mnoho let v montérkách. Nelituju a nemusím si říkat srab !

Velmi dobré !!! Takoví jsme byli.

také jsem kdysi dělal u Geologického průzkumu čuranového průmyslu, měřil jsem s Geigerem "radiovostní" pasivitu. Vzpomínám nejvíc na upozornění soudruha šéfa, že naše práce je tak tajná, že správně nemáme vědět, kde vlastně pracujeme.