Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Do štědrovečerní noci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Tisifoné 26.12.2008 22:54drobná oprava Pardon: "...slzy jí stékají ze zarudlých očí...." |
|
|
Jakub S. 25.12.2008 22:39Pane Kerschi, vtáhlo mě to jak už dlouho nic! Tahle tematika se mě dost dotýká. Mé širší rodiny i řady mých dnešních přátel a známých. Protektorátní a komunistické udávání, zbabělost a zase náhlé neokázalé hrdinství, kolaborantství či prostý smrtelný strach o vyvraždění rodiny, potřeba bleskově reagovat, dilema o sdělování / nesdělování toho či onoho dětem atd. atd. - n e, tohoto není nikdy dost,upomínat další generace na jim zcela nepochopitelné souvislosti, hrozby, smrtelná rizika - a už jsem se zas rozepsal, bože... Uznání, díky!! |
|
|
JezernidamaY 25.12.2008 0:05Pěkná povídka. Tajemná štědrovečerní noc - jen na chvilku přivolat vzpomínku.... |
|
|
dotyi 24.12.2008 23:42vianocna poviedka Autorovi dakujem za poviedku a prajem, aby mu to tak dobre pisalo i nadalej. Tesim sa na dalsie. |
|
|
Luděk 24.12.2008 15:08Re: Pavlíkův otec nakročil k panu domácímu, že si podají ruce, popřejí šťastné a veselé - ale ten couvnul o dva kroky, dal ruce za záda, tváří se jako když kousne do hořkého, červivého jablka. Děkuji za povídku. Lukášovo evangelium, 2.kapitola, 7.verš. |
|
|
Vlasta 24.12.2008 10:08Díky Všechny vaše povídky jsou skvělé.Těším se na další příspěvek. |
|
|
tich@dohoda 24.12.2008 9:54Pavlíkův otec nakročil k panu domácímu, že si podají ruce, popřejí šťastné a veselé - ale ten couvnul o dva kroky, dal ruce za záda, tváří se jako když kousne do hořkého, červivého jablka. tak tohle , /viz titulek / moc dobre znam z vlastni zkusenosti :-( . Dekuji pane Kerschi , vase povidani je vzdy plne "lidstvi" . Hezke svatky preji :-) |
|
|
Antinín I. 24.12.2008 4:31Děkuji Vám pane Kerchi za krásný článek - povídku. Já vím, že píšete o věcech, které se stávaly před více než šedesáti lety, ale podle mne je důležité, aby se nezapomnělo. A váš způsob připomenout historii je jistě úspěšnější, než poučování - tedy ovšem pouze pro ty, kteří umějí naslouchat. Doufejme, že je jich hodně. |
