J. Vyhnalík 22.2.2013 17:00

Re: Nazdar Stando,

Správně není to o frčkách. Já zažil jako výkoňáka (výkonný praporčík) vojína z povolání. Kluka, který hrál dorosteneckou hokejovou ligu, ale pak se dal na chlast a tak ho vyhodili a on ze zbabělosti, aby nemusel mezi záklaďáky, podepsal. Neměl ani maturitu, ani nebyl schopen složit poddůstojnické zkoušky, takže nosil praporčickou uniformu bez frček.

Byla to strašná svině. Na vojně byl prvním nebo druhým rokem, takže měl ještě sílu z hokeje a byl objektivně nebezpečný, jeho dieta byl fenmetrazin s pivem. Velitel roty mi dal klíče od své kanceláře, abych v ní mohl v případě potřeby schovat potenciální oběť, kdyby našeho výkoňáka chytl rapl. Bylo to jen půl roku, takže nevím jak dopadl, ale skoro jistě skončil v base nebo v blázinci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 22.2.2013 15:37

Re: :)))))) Takhle jsme na to zas šli my v sedmdesátým, pane Moci

Se mnou si tam užili, i generál Kodaj s sebou švihl dřív na zmrzlejch schodech, než jsem mu stačil podat hlášení a já pak z toho dostal takovej záchvat hysterickýho smíchu, že mne museli vystřídat, do civilu jsem šel s děsivým posudkem.

Byl jsem první, kdo se politruka v jeho hodině na něco zeptal, a on z toho utrpěl orgasmus, chrochtal blahem o vymoženostech tohohle režimu, vůbec mu nedošla moje otázka a po zbytek hodiny ze mě nespustil hřejivý pohled. Apeloval na nás, abychom byli hrdiny v případném boji s imperialistickými agresory, ale Kopáček řekl, že žádným hrdinou být nesmí, protože mu to zakázal adoptivní otec. Děda totiž byl hrdinou v bitvě o Kyjev a babička po něm nikdy nedostala důchod, i když o něm mluvili v rádiu a dávali ho všem vojákům za vzor. Politruk si zapsal jeho jméno do notesu a slíbil, že to nechá prověřit. Kopáček se ke mně naklonil a do ucha mi špitl: „Doufám, že si to jméno napsal správně. Asi jsem měl dodat, že ještě než ho zabili, zničil tři tanky T 34.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rehulka 22.2.2013 15:02

Nazdar Stando,

víš proč my všichni, z komunistických armád máme špatnou zkušenost s poddůstojníky ? Protože frčky se více-méně rozdávaly za senioritu, nikoliv za odbornost a to ještě poddůstojníkům-základákům.

Praktický výcvik základáků v západních armádách měli (a mají) na starost profesionální poddůstojníci z povolání.

Páteří zdejší armády jsou seržanti a v té hodnosti i často odchází do penze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rehulka 22.2.2013 14:52

Re: :)))))) Takhle jsme na to zas šli my v sedmdesátým, pane Moci

Pane Ondysi, tekly mi slzy při čtení, jak to bylo pěkné.

Já když jsem sloužil ve Zvolenu, tak nás poslali jen na brigádu do ledárny a jednou do pekárny, kde jsme se všichni přežrali loupáčků a (výborných) bratislavských rohlíčků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.2.2013 14:00

DĚKUJI ZA MILOU POVÍDKU.....

....podařilo se Vám téměř nemožné. Vy jste dosáhl toho, že jsem na pár minut omládl o 50 let :-)

Ještě jednou - díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Packa 22.2.2013 9:57

V roce 1981

jsme pravidelně posílali ze slánské velitelské baterie brigádu do pivovaru Krušovice. Pivovar si pro vojáčky jezdil skříňovou Avií, do té se kromě těch šesti vojáků vešlo neomezené množství piv. Navíc to bylo civilní vozidlo, to nikdo kontroloval a zajelo vždy s vojáky až pod okna baterie.

Jedna z těch brigád se konala v pátek, v den voleb. A protože armáda musela volit první den a na 100%, vodil jsem hochy co byli na brigádě za loket od stolku s lístku k urně a ven, aby to vůbec zvládli vhodit.

Po asi 4 brigádách jsme měli neřešitelný problém jak vrátit skoro tisíc lahví. Ale poslali nás na plukovní turnaj v malé kopané do Žatce a tak jsme zastavili u malého vesnického konzumu. Když prodavačka viděla ty bedny lahví, tak si je vzala až po dohodě, že vrácenou zálohu u ní celou utratíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Roldán 22.2.2013 9:12

dobrýýýýý :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ondys 22.2.2013 4:42

:)))))) Takhle jsme na to zas šli my v sedmdesátým, pane Moci

Jednou jsme naaaachcali do flašky od rumu a nesli ji na rotu. Chtěli jsme ji podstrčit poddůstojníkům, kteří nás nejvíc buzerovali. Chytil nás dévéťák. Snažil jsem se odlákat jeho pozornost, ale všiml si, že vojín Kopáček drží něco za zády. Odstrčil mě stranou a ukazovák zabořil Kopáčkovi do vypnuté hrudi. „Co to skrýváte, vojíne?“ Kopáček nebyl s to ze sebe dostat slovo. Major ho obešel, vytrhl mu láhev z ruky a zvedl ji ke stropu. „Kde se tu vzal ten rum?“ zahřímal a Kopáček strachem bez sebe začal koktat, že to není rum. „Co kecáte, chlape! Oko není píííííča!“ zařval major a než jsme mu v tom stačili zabránit, otevřel láhev a pořádně se napil. Obrátil oči v sloup, upustil láhev a chytil Kopáčka pod krkem. Během blití ze sebe vyrážel: „Do basy! Do basy!“ a vlekl ho pryč. Utekl jsem na rotu a čekal, co bude následovat.

Kopáček se vrátil až nad ránem a potutelně se šklebil. Zastavil se u mé postele a dodal: „Dvě hodiny mě přemlouval, vyhrožoval i prosil. Musel jsem mu na svou mámu přísahat, že ani neceknu o tom, čeho se napil. Já jsem ale z děcáku!“ Během dopoledne se to dozvěděl celý pluk a major dostal přezdívku Fekál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek