inspektor Trachta 7.7.2006 15:26

Re: Re: Re: Re: Re: Pěkné počtení pane Dřevojánku.

Dnešní Čína má s Utopií minimum styčných bodů. A rozhodně to není vzor dokonalosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 7.7.2006 15:21

Re: Re: No,

Měl-ii Thomas Moore ony znalosti, jak uvádíte - já Vám věřím - pak na ně při psaní utopie nejspíš na čas zapomněl. Totéž bych si dovolil říct i o Francisi Baconovi, byť ve svém filosofickém spisku slovně ony přírodní vědy adoroval a vlastně snad i k jejich rozvoji tímto spiskem přispěl. Jenže jeho utopie by byla taky dost pochmurný svět - tedy pokud si pamatuji, četl jsem to před více než dvěma desítkami let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop 7.7.2006 15:09

Re: Re: No

Tiez si to myslim. Mozno by bolo vhodne spomienku na neho doplnit dobovou situaciou - jednak uzasne nove svety kdesi "za koncom sveta" - a jednak napr. jeho priatelstvom s Erazmom z Rotterdamu. 

Kancelar s pevnym charakterom z doby pred velkym poziarom Londyna (1666) by v Cechach mohol invokovat aj spomienku na slavneho Vaclava Holana.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fred 7.7.2006 15:00

Re: No,

Thomas More měl prokazatelně velmi dobré znalosti matematiky a toho, co bychom dnes označili termínem "přírodní vědy." Navíc patřil k první generaci diplomatů s vynikajícími znalostmi ekonomiky (proto byla také do těch Atverp vyslán :-) a státnické umění si osvojoval v praxi  Totéž platí o autorovi jiné utopie, Nové Atlantidy, v níž ostatně přírodní vědy, praktikované v Šalamounově domě, hrají mimořádnou roli. Byl bych tedy s těmi generalizujícími závěry poněkud opatrnější...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MF 7.7.2006 13:49

Utopie

je utopie ale Moore byl slušný člověk a měl smůlu, že mu zrovna vládl hrdlořez.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

třetí 7.7.2006 11:56

Re: Re: Re: Re: Pěkné počtení pane Dřevojánku.

A co takhle za Severní Koreu dosasit Čínu ? To už by byla těží úvaha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 7.7.2006 11:45

No,

on si Moore možná vysnil ideál podle svého vkusu, nebo taky napsal dílo mravoličné, mající reflektovat neduhy jeho doby. Nevím.

Podstatné je, že utopie píší pfilozófové, mužové vzletného ducha a malých až mizivých přírodovědných a technických vědomostí, jimž drobné technické detaily fungování jejich vysněných světů nejsou ničím. V lepším případě jim nerozumí, v horším si ani neuvědomují jejich existenci. Smutné pak je, když se někdo pokouší utopii realizovat jaksi v reálu - a tragédií je, má-li ten někdo sílu vnutit dobro vybrané utopie i těm, kteří v ně nevěří, ba kteří jej dokonce racionálně vyvracejí. A vnucuje-li danou utopii i když už všichni aspoň tuší, že moc nefunguje, a rebelují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

inspektor Trachta 7.7.2006 9:26

Re: Re: Re: Pěkné počtení pane Dřevojánku.

Přešlap nepřešlap...nejsem si jistý tím, že to jsou skoky správným směrem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

třetí 7.7.2006 9:19

Re: Re: Pěkné počtení pane Dřevojánku.

Ano, první pokus byl přešlap.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

inspektor Trachta 7.7.2006 8:57

Re: Pěkné počtení pane Dřevojánku.

Fascinující na Utopii je to, že to co v roce 1515 napsal (ať jako svůj politický sen, nebo jako obyčejný pamflet) a o čem tehdy zřejmě mnozí snili, jsme my v druhé půli dvacátého století v modifikované podobě prožili - a nadšení to obvykle nevzbudilo (teda mě reálný socialismus moc nenadchnul).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

inspektor Trachta 7.7.2006 8:54

Re: No

No jo, přitom vůbec není jasné, jak to vlastně More myslel. Předpoklad, že to co napsal opravdu myslel jako seriozní návod na to nejlepší úspořádání státu (jak to pochopili později utopičtí socialisté), není zdaleka samozřejmostí - při tom co o autorovi víme. Já jsem tu knihu četl a spíš se kloním k tomu, že More napsal pamflet na dobové zprávy o úžasných nových světech v zámoří, kde je ideální zřízení. Kolem roku 1515 bylo nejspíš v přístavech dost lidí, kteří vyprávěli o báječném světě kdesi za mořem, tak jako Rafael Hytlodaeus v knize

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prokop 7.7.2006 8:14

No

Zaciatok posudzovania Thomasa Mora v dnesnom clanku je v duchu paralely s ceskym kazatelom.

Z neznameho dovodu uzaver je urobeny pre Mora nelichotivo, takmer ako praotca dnesnej Severnej Korey (odpudiveho statu nebezpecnych primitivov). Nepriamo povedane Thomas More nema nic spolocne s dnesnou anglosaskou civilizaciou.

Aky zaver potom urobime s ceskym kazatelom? Je praotcom fasistov, alebo cervenych Khmerov? A to prave na smutne slavne vyrocie obidvoch muzov ...

Autor zjavne zavidi londyncanovi nepochybnu svatost a potrebuje ju okydat ironiou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

třetí 7.7.2006 7:55

Pěkné počtení pane Dřevojánku.

Jen jaksi diskuze chybí. Ono je to totiž těžké téma a tak křiklouni se raději realizují na jiných, plitkých a bezmyšlenkovitých tématech, či se diví, co že se to v historii už probíralo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek