Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
LITERATURA: Válečná produkce Kuratoria pro výchovu mládeže
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
krmič 13.10.2008 16:30Re: No, Jabločkov nevynalezl žárovku, ale zvláštní druh obloukovky (tzv. Jabločkovova svíčka), což je ovšem nepopíratelný fakt. Žárovku údajně vynalezl Rus Lodygin - asi opravdu jeden z méně úspěšných průkopníků. Edison měl několik předchůdců, byl to například zcela nepochybně H. Goebel (vystupoval i v pozdějším patentním sporu) nebo J. Swan. Historie vynálezů jsou často spletité, takže na všem, co se někde uvádí, může být kousek pravdy. Anebo naopak. Vemte si naši legendu: Křižík vynalezl obloukovku, tomu každý Čech věří, že ano. Ve skutečnosti vynalezl, pokud se týká obloukovky, jenom jeden z mnoha tehdy používaných systémů regulace. Možná opravdu nejlepší, alespoň pro pouliční lampy, nevím. Ale třeba v obloukovkách filmových projektorů v kinech se používal úplně jiný systém (pamatuji). |
|
|
Pišta 13.10.2008 23:14Re: No, Konec konců stejné je to i s lodním šroubem . U nás každý věří, že ho vynalezl Ressel , ale skutečnost je trochu složitější. Navíc se k Resselovi hlásí i Němci. Jeho otec byl Němec a matkou byla Ćeška. Už před Resselem ho použil například Fulton. |
|
|
Ivo F 14.10.2008 4:59Re: No, Příklad knihy, která Ressela ukazuje co okradeného, je Běhounkova Fregata pluje kolem světa (její začátek). |
|
|
Pišta 13.10.2008 23:25Re: No, Ta kniha se jmenovala "Čtení o ruských a sovětských vynálezcích a objevitelích. Tank vynalezl Menděljev, dieselův motor negramotný mužík Nikiforov a nazval ho Něfťanka. Ponorku ruský šlechtic uvězněný v Petropavlovské pevnosti. |
|
|
Kanuk 13.10.2008 10:14Klekhí Petra český spisovatel Jaroslav Moravec, jeden ze zakladatelů pražského nakladatelství Toužimský a Moravec, vytvořil další příběhy s touto postavou ve své knize Klekí-petra, bílý otec Apačů z přelomu padesátých a šedesátých let (kterou ovšem komunistický režim povolil vydat až roku 1969). To je převzato z Wikipedie, ale nelíbí se mi to. Nakladatelství Toužimský a Moravec existovalo už několik let před válkou, vydávali dost knih v sešitech. A mám dojem, že kniha "Klekhí Petra, bílý otec Apačů" vyšla už před válkou, nebo někdy začátkem války. Byla by "usměrněná" (V + W), protože Klekhí Petra - skutečná osoba - byl Němec. Pokusím se ještě něco najít. |
|
|
Kanuk 13.10.2008 11:36Re: Klekhí Petra P. Moravec se stal společníkem p. Toužimského v r. 1933. |
|
|
ok 13.10.2008 10:04je dobré si to občas přečíst je dobré si to občas přečíst - člověk pak lépe pochopí, jakým způsobem byli Němci zmanipulovaní a proč se za války chovali tak jak se chovali. Jednu takovou knížku mám doma, je to opravdu "mayovka" prošpikovaná propagandou a dobrodružstvím v cizích zemích. Němečtí vojáci jsou tam zobrazování jako "čestní hoši bojující s těmi odpornými židobolševiky", jak od Foglara. Zrovna tak by bylo užitečné, kdyby Mein Kampf patřil mezi "povinnou četbu" na středních školách - člověk pak líp pochopí zdroje a způsoby manipulace s lidmi. |
|
|
Ivo F 13.10.2008 10:28Re: je dobré si to občas přečíst O Mein Kampfu tedy aspoň napíšu.. Zmanipulovaní jsme ale trochu a samozřejmě i my dnes, i když není válka. Zase v jiných oblastech a dotyční zmanipulovaní to o sobě ovšem netuší, což může být koneckonců i dobře. Záleží na hledisku. |
|
|
I-Worm 13.10.2008 11:18Re: je dobré si to občas přečíst no, já jsem Mein Kampf četl někdy v pětašedesátém, a bylo to velmi nudné čtení. Ta "povinná četba" byla oproti tomu přece jen zábavnější. |
|
|
Jenda 13.10.2008 11:52Re: je dobré si to občas přečíst No nevim. Kdyz si vzpomenu jake perly ceske a svetove literatury jsme meli coby povinnou cetbu ... |
|
|
R 13.10.2008 9:38německá propaganda. Já mám z té doby německé propagandy pár naučných a cestopisných věcí. Třeba v neúplném stavu někde na půdě dílo "Taková jsme my zvířata" jestli si název dobře pamatuji. Na svou dobu docela kvalitní naučné dílo o zvířatech doplněné fotografiemi, ale všichni lidé v něm jsou němci, ostatní svět jako by neexistoval. Operuje se tam s Brehmem a je tam zamontován i kancléř Bismarck, který byl v té době v Německu chápán jako zakladatel německého státu, podobně jako je nyní u nás chápán Masaryk. Nějaký cestopis o jižní Americe s docela kvalitními informacemi o indiánech, ale vedle nich se píše jen o německých kolonizátorech těch zemí, dokonce tam je fotka německé kolonizátorské rodiny, ona vysoká plavovlasá němka, on o hlavu menší. |
|
|
R 13.10.2008 9:39Re: německá propaganda. To ale trvá i dnes, dostal jsem se třeba k překladům v podstatě současné německé včelařské literatury a koukal jsem. Historické badatele a novátory, o kterých po desetiletí píše naše včelařská literatura jako jednoznačně o českých, píše současná německá včelařská literatura jako o svých německých badatelích a novátorech. Fakt je, že žili za Rakouska Uherska spíše v Sudetech a hodně z nich mluvilo stejně česky jako německy, možná případně i více německy. Bude to možná zajímavé, až se tyto názory v jednotné EU dají dohromady a jednotliví dnešní vědci se budou hádat, jestli to byli němci nebo češi nebo rakušani. |
|
|
IF 13.10.2008 10:32Re: německá propaganda. |
|
|
Kikek 13.10.2008 9:12Když se dívám na některé televizní filmy, tak to lautr to samé, ta "špatná" strana jsou vždy Rusové, hodní hoši jsou z Ameriky a často i z Německa. Dokonce i česká produkce se tomuto schematu přizpůsobuje. |
|
|
R 13.10.2008 9:26Re: Když se dívám na některé Někdo musí být ve filmu nebo knize špatný, aby ten druhý mohl být dobrý. Tak je to všude. Spíše je zajímavé dávat vedle sebe díla, která vznikla s časovým odstupem, v jakých různých časech jak kdo byl ten špatný. Ramba nevím který díl v Afgánistánu, kde za pomoci arabů likviduje rusy by asi dnes nenatočili. |
|
|
IF 13.10.2008 10:33Re: Když se dívám na některé Třetí díl. |
|
|
Historik 13.10.2008 15:35Re: Když se dívám na některé Ramba nevím který díl v Afgánistánu, kde za pomoci Arabů likviduje Rusy by asi dnes nenatočili. No ale ono to je pravda. Svět byl hodně dlouho bipolární ale když se podíváte do minulosti Evropy, dá se skoro napsat, že každý někdy válčil s každým ve spojení s včerejším nepřítelem. Např. v Rusko-Japonské válce r. 1904-1905 chtěli Francouzi a Němci pomoci Rusům, ale Britové to zmařili pohrůžkou, že v takovém případě vstoupí do války na straně Japonska. A není nutné chodit tak daleko, stačí si vzít i WW2, kde mnoho států, včetně SSSR, změnilo stranu, často nuceně. |
|
|
Kanuk 13.10.2008 1:21"Válečná literatura" Přihodím si polínko vzpomínkou na literaturu "válečnou" v tom smyslu, že nebyla o válce, ale vydávána za války, nebo aspoň v době německé okupace. Jako první bych zmínil "válečné" vydání románu J.M. Trosky "Paprsky života a smrti". První vydání vycházelo před válkou (okupací), jako příloha Mladého hlasatele, kterou jsem si střádal a později nechal svázat do knížky. Tato tnížka si našla i cestu do Kanady, kde ale skončila v majetku jednoho známého, který si nepotrpěl na vracení vypůjčených knížek. To jen tak mimochodem. Tak v tom prvním vydání ing Farin, hlavní osoba románu, poničí svými paprsky vojenská zařízení na území nejmenovaného státu, který si dělal zuby na Československo. Ve vydání druhém, které vycházelo v sešitech u fy Toužimský a Moravec, to dopadne tak, že Farin bojuje proti nějaké organizaci kapitalistických gangsterů v New Yorku. Druhou skupinou byly knížky, vydávané také v sešitech stejným nakladatelstvím, autorem byl R.H. Dauman, Němec. Obsahem to byly sci-fi, politicky celkem neutrální, ovšem hrdinou byl vždycky Němec. I tyto knihy přicestovaly do Kanady. A jestli se nemýlím, T. a M. vydávali sešitový seriál "Velcí indiánští náčelníci". Vyšla tam kniha "Tecumseh" od Steubena, ale ty jsem neodebíral. Snad také "Klekhí Petra, bílý otec Apačů", ale na to bych krk nesázel. |
|
|
Ivo 13.10.2008 7:53Re: "Válečná literatura" Řekl bych, Kanuku, že toho Klekí Petru vydal jeho autor Jaroslav Moravec (spolumajitel nakladatelství, žil 1900-1974) poprvé až roku 1969 v nakladatelství Růže v Českých Budějovicích, leda že by tedy už čtvrtstoletí předtím vycházel za války v nějakém časopise na pokračování (anebo jeho první verze), ale o tom nic nevím.. Po převratu vyšla tato kniha znovu roku 1991. |
|
|
Ivo 13.10.2008 8:00Re: "Válečná literatura" Co se týče druhého vydání Paprsků života a smrti (poprvé 1937-1938 co ta příloha Mladého hlasatele, podruhé knižně 1941 jako Pistole míru), vyšlo opět koncem roku 1991 v nakladatelství Alternativa. Troska tady rozvedl záměr příběhu a skutečně změnil nepřátele, přičemž i nejen podle téhle knížky nelze nepostřehnout jistý jeho antisemitismus, nejspíše dobově účelový. I. |
|
|
Ivo 13.10.2008 8:01Re: "Válečná literatura" OPRAVA = rozvedl ZÁVĚR příběhu.. |
|
|
R 13.10.2008 9:22Re: "Válečná literatura" Troskovy věci vyšly taky někdy v 70 letech, každopádně můj spolužák ze střední školy se v 70 letech pyšnil vydáním paprsků života a smrti už snad ve stejné obálce, jako zřejmě reedice v roce 1991 a já sám jsem poté objevil někdy okolo roku 1977 v knihkupectví vydaný Zápas s nebem. |
|
|
Kanuk 13.10.2008 10:23Re: "Válečná literatura" První dva díly Troskovy "Nemiády", tj. Paprsky života a smrti" a "Vládce mořských hlubin" vycházely jako příloha Mladého hlasatele před válkou. Nemohly vycházet za války, protože obě obsahovaly protiněmecké episody. Knihy o kapitánu Nemovi, celkem 6 svazků, vycházely před válkou a počátkem okupace v sešitových vydáních nakladatelství Toužimský a Moravec. |
|
|
R 13.10.2008 12:22Re: "Válečná literatura" Já tím chci říct, že část Troskových věcí vyšly v socialistickém Československu |
|
|
Ivo 13.10.2008 18:01Re: "Válečná literatura" Vyšlo to (zdaleka ne všechno) v úpravě koncem šedesátých let. |
|
|
Tx 13.10.2008 11:01Re: "Válečná literatura" S "Troskovinami" to byla vůbec sranda. Vím, že za války jsem četl nějakou jeho knihu (název už nevím, že by to byl Vynález zkázy?), kde se Angličané snaží ukrást nějaký převratný vynález a jen díky chrabrým Němcům se jim to nepovede. Na to mi táta řekl, že to už četl před válkou (jako vůdce Skautů sledoval dětskou literaturu), akorát tenkrát se to snažili ukrást "nepřátelé ČSR" (Němce se ani tady neodvážil naplno jmenovat) a zabránila tomu anglická pomoc... |
|
|
I-Worm 13.10.2008 11:24Re: "Válečná literatura" hm, tak "Paprsky života a smrti" měl ing. Farin? Já zase v mládí četl "Paprsky smrti inženýra Garina", už nevím, kdo to napsal, možná Alexej Tolstoj. Tak kdo od koho opisoval? |
|
|
R 13.10.2008 12:21Re: "Válečná literatura" Skutečně to byl Alexej Tolstoj. Jinak si myslím, že různé paprsky smrti řezající cokoliv byly tehdy v 20 a 30 letech minulého století obecně velice oblíbená scifi rekvizita. |
|
|
Ivo F 14.10.2008 5:02Re: "Válečná literatura" Nicméně podoba jmen Garin a Farin... naznačuje, že tady je vazba opravdu bližší. |
|
|
P.I.Tomec 13.10.2008 15:22Paprsky inženýra Garina. V Praze hrávala v polovině 80-tých let industriální kapela téhož jména. |
