quasimodo 3.11.2008 23:45

Tohle je pane Fencl úplně normální

To se prostě stane když člověk moc čte.Pak začne tušit stíny úplně všude. Mimochodem, tu historku o Tleskačově kole, to zase v Řecku opsal nějaký Daidalos. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

woka 3.11.2008 16:29

Foglar se nemá rozebírat

ten se má jen tak číst. V dětském věku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 3.11.2008 12:31

No,

ono se totiž v dobrodružných příbězích nic moc základního už vymyslet nedá. Rozdíly jsou v detailech, době, reáliích a ve schopnostech autora smontovat ze známých motivů čtivý příběh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jerry, the mad mouse 3.11.2008 11:52

Je zajímavé, že já na tomhle vyrůstal-

Sice jsem sešity Rychlých šípů přelouskal  v 8 letech, tedy v roce 1975 a můžu bejt vděčnej svému otci, že je v roce 1970 prozíravě koupil. Pak jsem se až v roce 1987 dostal ke Stínadlům a k Velkému Vontovi. Takže - ,,To je nečestné a nesportovní", ,,Losnu nebo Mažňáka?", ,,Jana Tleskače a jeho kolo",  ,,Bratrstvo kočičí pracky", to vše mám zažité. Foglar byl úžasný vyprávěč.Ten Maxmilián Dráp a jeho sbírka známek - to je myslím postava z těch sešitů, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pája 3.11.2008 10:24

ono těch příběhů je vlastně jen asi okolo deseti

Změna bezmocného v hrdinu, cesta ( s hrdinským vyvrcholením, dosažením něčeho, nebo prostě exodus), boj se zlem, pátrání po minulosti ( zvl. odruda - pátrání po vlastních kořenech), pár variant lásky, oidipus, bránění soutěsky ( = hrdinský boj s přesilou), hledání nedosažitelného, zakončené za a) pochopúením nebo za b) nepochopením. Překračování hranic ( to je vlastně též exodus).

Četli jste první díl Harry Pottera ? To je archetypy solidně nacpané... další díly jsem už nečetl, ten první jo, celkem se mi líbil, jen jsem měl pocit že autorka (nebo autorský kolektiv ?) až příliš přesně pracuje s programováním mého mozku... takové to odměňování čtenáře, jak o tom píše Sapkowski. Je to sice fajn ale u HP jsem měl pocit až neskutečně digitální přesnosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Oskar 3.11.2008 9:55

Včera bylo dušiček

Dal jsem květinu a svíčku ke hrobu Maxmiliána Drápa. Jeho skutečné jméno bylo Martin Packa, byl ve své době známým sběratelem známek, pečlivě skrýval, že je majitelem Modrého mauritia (dědictví po otci cestovateli). Bydlel v maém domku blízko Židovských pecí, na konci třicátých let v té kolonii vypukl požár, shořelo několik domků i celá sbírka známek Martina Packy. Ztrátu nepřežil, zemřel na infarkt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ranbow 3.11.2008 9:46

Dost primitivní srovnání

Všechny ty uvedené příběhy spojuje dost obecný prvek - zmizení chlapce. Každý z nich se zcela jinou zápletkou, s jiným řešením. Ostatně, ani Souček ten motiv v Případu baskervilského psa nerozvádí, ani neřeší - pouze jeho hrdina cituje známé záhadné události, které se staly v minulosti - celá ta kniha je ostatně plná citátů z Bergierova Jitra kouzelníků. Podobně, bychom, jako podezření z plagiátu mohli vytrhávat jiná obecná témata - hledání pokladu, špionáž, zradu, či lásku. Jako klasický příklad lze (omlouvám se nepřesně ) citovat ze Stopařova průvodce po galaxii : "texty jejich písní byly banální - dvě bytosti, chlapec a dívka se objímají pod žlutě svítícím ohromným měsícem, který náhle z neznámých příčin vybuchuje..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alan 3.11.2008 9:10

Tleskačovo létající kolo

mohlo mít pravzor v pokusech Jana Hirše,v r. 1908 poručíka zeměbraneckého pluku č.28 v Písku,který konal pokusy na bicyklu,opatřeném křídly z bambusu a kalika a dvěmi vrtulemi poháněnými převody šlapáním.Po marných pokusech o vzlet po rovině se mu dle vlastních vzpomínek podařilo krátce vzlétnout při rozjezdu ze svahu.Ve svých pokusech pokračoval i po vzniku republiky,ale bez valných výsledků.Myslím,že on mohl být inspirací k Tleskačovi,neboť je znám jeho spor z r.1937,kdy chtěl dokázat,že byl prvním letcem na našem území.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bianca 3.11.2008 8:31

Ty koncici stopy

mi pripomnely tu jednu ze znamych Capkovych povidek, ted honem nevim, z  ktere kapsy....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Baghíra 3.11.2008 7:11

Poněkud přehnané

Uvedené motivy jsou archetypy, které se musí vyskytnout v každém napínavém chlapeckém příběhu. Záhada, poselství minulosti, stopy, napětí, dotek hrůzy. Foglar dokázal geniálně vyhmátnout, co rozechvívá předpubertální kluky - a nejen je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mueller 3.11.2008 4:47

Takovehle pribehy

uz psali urcite stari Sumerove a Egyptane a Rekove. Akorat se nedochovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pepíček 3.11.2008 2:41

Soudruhu učiteli,

já tomu, prosím, nerozumím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 3.11.2008 2:22

nemohu souhlasit

ze by Foglar i trebas jen podvedome zvecnil sebe sama v pribehu Maxmiliana Drapa. Jakkoliv mel zalibu v techto vselijakych hruznych zahadach, nebyl v tom nic vice nez fantazie a smysl pro dobrodruzstvi, ale vzdy se odehravajici na pomezi realneho zivota, bez opusteni jeho realnych hranic.

Je pravda, ze Foglar byl dospelym 'neviditelny' a ze zil mezi lidmi cely zivot jako robinson, v tom smyslu, ze nepatril do jejich sveta a oni nepatrili do jeho, ja si ale myslim, ze tento jeho pristup k zivotu vecneho mladi az do smrti je predchudcem cloveka budoucnosti.

Do sveta dospelych sice nepatril, ale do toho detskeho ano, tedy do sveta plneho zare a optimismu do zivota, ktery jeste nezna realitu starnuti... a tim chci rici, ze lide kteri opravdu patri do toho tmaveho sveta hruzostrasnych povidek nejsou schopni zit zivot mladi prozareny optimismem a ani o tom psat jako Foglar. Proto si nemyslim, ze symbolismus ponureho osudu Maxmiliana Drapa byl ten Foglaruv v jakemkoliv smyslu.

Jinak osobne vim, ze Foglar byl dost vysazeny na jakoukoliv diskuzi o originalnosti jeho dila a i kdyz urcite jeho prvky se daji temer s jistotou vystopovat jinam, neda se rict, ze by Foglar neco vykradl, na to byl az moc originalni v podstate sveho dila. (napriklad predlohou Siroka byl Zoro mstitel a Stinadla mela take svou jistou predlohu apod.) Ovsem bylo obtizne zacit s nim diskuzi trebas na tema posazeni jeho dila do tvorby skautske tematiky a vyzvidani cim byl ovlivneny a tak vubec, protoze byl zvykly, ze lide napadali originalnost jeho dila a tak mel tendenci se hned ohrazovat a videt v takovem tematu dalsi skryte utoceni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek