Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KULTURA: Littera scripta …?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
herdekbabka 19.4.2007 20:41mno, nebylo by to špatné - takových zepár ročníků Mlaďáku a vyvázaných od r. tuším 60 zabere pěkný kus místa v bytě - ale zase... |
|
|
Kresinka 19.4.2007 15:49Digitalizace se méně osvědčila při zpětných fotokopiích. Ty z mikrofilmu lze fotocestou upravit, takže i z nečitelných příloh jsou kopie eňo-něňo. Nemám tušební, co je levnější, ale ať tak či onak, knihovny na to mají málo peněz i ty velké, taky lidi na to nejsou |
|
|
JK 19.4.2007 14:30Dost je toho na |
|
|
Pavel Landa 19.4.2007 18:52Re: Dost je toho na Moc děkuji za odkaz! |
|
|
krmič 19.4.2007 11:18Ta zmínka o Světozoru mi připomněla, že mám doma svázaný ročník Světozoru 1907. Je v něm fotografie Jozefa Švejka. Tedy ne hrdiny knihy Jaroslava Haška, ale poslance tehdy zvoleného do parlamentu. Před lety jsem ten obrázek (e-mailem) poslal Neffovi. Myslel jsem, že by se to hodilo do Absurdária, zrovna u nás byly volby. Nejenže to nevyšlo, ale nikdo mi ani neodpověděl. Některé věci v kyberprostoru mizí beze stopy... |
|
|
tom 19.4.2007 9:32[ot] littera x litera Jen pro zajímavost, je to litera nebo littera? Já bych přísahal na litera, ale podle Googlu to je zhruba 1:1... |
|
|
Kolma Puši 19.4.2007 14:48Re: [ot] littera x litera taky mám pocit, že jen jedno |
|
|
Pavel Landa 19.4.2007 19:01Re: Re: [ot] littera x litera Odkazuji na obsáhlé heslo "littera" v Latinsko-českém slovníku Dr. Josefa M. Pražáka, Dr. Františka Novotného a Dr. Josefa Sedláčka (Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1955), II. díl, str. 41 - 42. Tento slovník zná i heslo "litera", ve kterém ale pouze odkazuje (viz) na heslo "littera". |
|
|
Alois 21.4.2007 19:42Re: [ot] littera x litera Littera / fakt mi věřte, jsem kantor -to je ale paradoxní věta,co? |
|
|
Alois 21.4.2007 21:13Re: Re:Nejsem nepřítel moderních technologií, ale ..právě čtu knihu z r. 1887. Na monitoru bych to nedokázal. Což není o knihovnách. Digitalizace a jiné uchovávání je pěkná věc - ovšem, které to medium a jeho čtecí zařízení vydrží tak dlouho 100% funkční, jako kniha? Ta moje vydrží ještě 100 let a už jí je 120 let. A pořád tentýž exemplář, navíc prošla mnoha rukama.. Jediné zařízení, které k čtení potřebuji, jsou brýle, 400 stran na 120 let stálo asi zlatku.. Knihy mi tedy připadají velmi efektivní. Udržet výtisk elektronicky bude stát za ta léta ohromné peníze, navíc jsou ty technologie nenápadně zničitelné - plíseň vidíte, ovšem nějaké magnetické znehodnocení pouhým okem nepoznáte a stěží můžete zakročit...... proto bych použil dobrý papír a pro jistotu exemplář znovu vytiskl a svázal kvalitní technologií. Světozory a Zlaté Prahy zakoupíte v antikvariátu, pokud se k nim nedostaly slunce, myši a voda, papír je běloskvoucí, písmo krásné a dobře čitelné.. Co dělá akvizice knihoven? Ty noviny vídám v mnoha antikvariátech, po ročnících svázané, dosud v krásném stavu! Ovšem u nás na venkově. Pokud jsem se setkal s antikváři, zachraňují ty reprodukce z novin a knih neúplných, ohryzaných, počůraných pejsky - byli by sami proti sobě, kdyby řezali kompletní čísla, nebo ročníky, svazky - ostatně,někdy si to zákazník může i rozřezat sám.. "Moje antikvářka"/ a znám takových několik/ se mi svěřila, že na ty "hokynáře", překupníky, rádoby sběratele, vyřezávající ilustrace, je naštvaná a leckdy, když už je zná, raději řekne, že je kniha prodaná a není k mání, ačkoli je sama proti sobě a potřebuje vydělat na nájem.. Inu, barbar rozřeže všechno, neprofesionální blbci jsou ve všech oborech.. a konečně, pitomý trhovec je dnešní ideál úspěchu.. Digitalizace je nutná pro dostupnost, ke studiu, ale s tím archivováním jsem v rozpacích.. Čtecí a tisková technologie jde mílovými kroky - každé dva roky můžete vyhodit koncová zařízení ..Pro mne je to tedy spousta odpadu a zbytečné práce, zbytečně vynaloženého času. Zlatá kniha! |
|
|
blazen 19.4.2007 8:25hm Před časem (cca 5 let) jsem získal nějaké peníze navíc a rozhodl jsem si splnit svůj dávný sen - pořídit si fotokopie nějakých tisků, po kterých jsem již dávno toužil. Moje zkušenosti v Klementinu byly otřesné. Starší věci mi nedovolili xeroxovat (abych je nezničil) a šly na tzv. chráněný xerox -stranka cca za 8 Kč. Založil jsem si stránky,které jsem chtěl oxeroxovat, napsal jsem ještě seznam mnou požadovaných stránek a předal publikaci na ten "chráněný xerox". Po oxeroxování jsem zkontroloval,.jestli mi oxeroxovali vše, co jsem chtěl - znova založil stránky, které zapomněli nebo místo nichž oxeroxovali jiné, nebo které byly oxeroxovány nečitelně (cca 45 stupňů šikmo, posunuté doprava či doleva, takže část textu chyběla atd.atd) a kolečko zopakoval. Většinou naštěstí (pro mou kapsu) stačily 2 kolečka. Proč to píši: když jsem si tiskoviny půjčoval do studovny, několikrát se stalo, že papíru nebyly ještě rozřezány -tzn. že jsem byl první, kdo si je půjčil. Jak tyto tiskoviny vypadaly když se vrátily z xeroxu si raději nepřejte vědět - natrhané stránky, poničené vazby atd. Při pohledu na tiskoviny,prošlé tím chráněným xeroxem (prý abych je tím, že bych je xeroxoval sám neničil) jsem se musel jen trpce usmívat (zvlášť,když jsem si uvědomil, že tahle legrace byla cca 4x dražší,než kdybych to dělal sám) Celá legrace mě stála cca 25 000 Kč,-(účty mám schované), z toho cca 1000, Kč za špatně oxeroxované (či mnou neoznačené) stránky... |
|
|
Kamil 19.4.2007 10:07Proč jste nereklamoval? Myslím, že jste měl vadné kopie hned reklamovat. Popř. si stěžovat u jejich vedoucího. |
|
|
Petr Kohout 19.4.2007 7:55DVD disk nevydrží, DVD záznam vydrží Záznam na DVD (CD) se uchovává na minimálně ve dvou kopiích uložených na odlišných místech (nejlépe např. Praha - Plzeň) a v intervalech doporučených výrobcem média (tj. DVD či CD) se přepaluje na nový nosič - toto nemá (na rozdíl od forokopií) vliv na kvalitu záznamu. Tj. při řádné údržbě je digitální záznam věčný. |
|
|
gill 19.4.2007 9:06Re: DVD disk nevydrží, DVD záznam vydrží no, ono je to trochu komplikovanější, tohle se hodí pro soukromníka, ale ne pro knihovnu s miliony svazků, která potřebuje systémovější řešení - repozitář (digitální knihovnu). A taky je nutno počítat s migracemi a emulacemi dat - přepálíte nosič, ale počítač vám dokument nepřečte. |
|
|
gill 19.4.2007 9:08Re: DVD disk nevydrží, DVD záznam vydrží navíc se už vícekrát stalo, že se sice digitální dokument překopíroval (platí i pro servery), ale záznam už byl poškozený... :-( |
|
|
baltazar 19.4.2007 10:07Re: Re: DVD disk nevydrží, DVD záznam vydrží A neni dneska náhodou lepší a levnější provozovat pořádný RAID diskový pole, než plejtvat DVDčkama |
|
|
gill 19.4.2007 10:25Re: Re: Re: DVD disk nevydrží, DVD záznam vydrží Přesně - navíc CD a DVD Mkončí, objevují se nová média. Servery k archivaci dat užívají i jednotlivci. Naopak přenosná média se někdy hodí i pro menší instituci. |
|
|
Novák 19.4.2007 6:34ANNO Ten odaz je nádherný, díky. Jen škoda, že už jsem tolik vyšel z toho švabachu. Ale jinak počteníčko, spíše slabikováníčko. |
|
|
gill 19.4.2007 7:53Re: ANNO Svabach bude "protazeny" pismem OCR, takze bude citelny i pro mladsi generace. Krome toho by se v techto dokumentech uz melo co nevidet fulltextove vyhledavat; u nekterych je to jiz mozne. Zkuste se podivat na digitalizovane monografie v Krameriovi - prvni vydani Robinsona, kucharka z roku 1880 - mimochodem skutecne skvela, spousta dobove historicke, regionalni a biograficke literatury, a tak dále Na rozdil od Manuskriptoria je KrRAMERIUS zdarma i mimo knihovnu, jenom je tu to nestastne omezeni autorskeho zakona |
|
|
gill 19.4.2007 0:47Svetozor a jine Vazeny pane, stare noviny a casopisy si prohlednete - zdarma! - v Ceske digitalni knihovne budovane v Narodni knihovne CR, a to na adrese http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do - vcetne Svetozoru a Narodnich listu, ktere se postupne doplnuji do elektronicke podoby. Asi by bylo vhodne z odborneho hlediska opravit nekolik nepresnosti. 1. Stare dokumenty se opravdu rozpadaji, jednak kvuli "kyselemu" papiru, jednak kvuli krehkym a poskozenym vazbam. Jsou na tom casto tak, ze i setrny dotek působi droleni stranek. Nemluve o vandalech, kteri nevahali vystrihovat casti textu (za vsechny napr. Kinorevue, ale take Sokol.) 2. Mikrofilm nebo mikrofise naopak dokazi prezit pri kvalitnim zhotoveni a spravnem ulozeni cela staleti, dele nez drevity papir. 3. Digitalizace prozatim nezarucuje delsi zivotnost kopii tech dokumentu, ktere by uz vypujcky nemusely prezit. Provadi se totiz za ucelem lepsi dostupnosti jejich pohodlnejsiho zpristupneni co nejvetsimu poctu lidi. 3. Na webovych strankach Narodni knihovny najdete seznam vsech titulu, ktere byly prevedeny na mikrofilm anebo do digitalni podoby - jsou jich stovky. Problemem je, ze zpristupneni je omezeno autorskym zakonem: znamena to, ze vse po cca roce 1880 je plne k dispozici pouze na pude Narodni knihovny nebo jine instituce, ktera zminene periodikum vlastni. Jen pro informaci: digitalizace 1 stranky textu vcetne archivni mikropfilmove kopie prijde na nejakych 12-13 Kc. |
