Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Jan Werich delikatesní.
Je mi známo, že komunisté, jako zastánci nechvalně proslulé Marxovy a Leninovy "vědecké" teorie "třídního boje", což přeloženo do srozumitelnější češtiny znamená "teorie závisti", rádi pomlouvali Wericha, že je "hrabivý". Bydlel v hezkém domku na půvabné Kampě, měl tehdy špičkové auto Volhu a zjevně neživořil. Což představovalo u straníků nesporné závažné "třídní pochybení" u občana, který veřejně neblahořečil státostranu našich a ani sovětských komunistů. Už jako prcek, s mým nejlepším kamarádem Pepíkem, jsme měli Wericha v oblibě a úctě, bez ohledu na jeho "třídní nekvalitu". Proto jsme jednou večer vyrazili ze Žižkova na Kampu, kde Pepa zazvonil u branky zdi s připraveným zápisníkem. Přišla otevřít, patrně Werichovic nějaká hospodyně, nebyla-li to přímo Werichova manželka pí. Zdeňka, kterou bychom nepoznali a s Pepovým zápisníkem odšla do domu. Za chvíli zápisník přinela s Mistrovým autogramem. Byli jsme docela nadšení a Pepa byl na vzácný "úlovek" celý život hrdý. Pepa byl také nadšený z jednoho Werichova vystoupení na forbíně divadla ABC, na které obdržel vstupenku od své matky - "vynikající" komunistky a vedoucí pracovnice ministerstva školství a kultury, která rodinu, kde s otcem a ségrou vyrůstal, opustila kvůli milenci, o kterém mi druhý den vyprávěl. Bylo to za éry ministra školství profesora Zdeňka Nejedlého, za kterého jsme navštěvovali své základky. Werich na forbíně prý pohovořil k jablku, které držel před sebou v napřažené ruce, nějak takto: "Je to starý, nehezký, zcvrklý, svraštělý - je to nejedlý!" V hledišti následoval pochopitelně bouřlivý aplaus.
Re ke konci příspěvku pana Pavla (07:45)
Ta báchorka o scvrklém nejedlém jablku je ze stejné kategorie jako ( prý zaručený!) výrok Vlasty Buriana, který za protektorátu přinesl na scénu Hitlerovu podobiznu , rozhlédl se a pak řekl: "Tak nevím, mám ho postavit ke zdi, nebo pověsit?". Mám za velmi pravděpodobné, že Burianův výrok vyšel z jeho úst, ale někde v užší společnosti přátel, rozhodně ne na jevišti a odtud se roznesl po vlastech českých. Stejně tak jsem si jist, že výrok o nejedlém jablku nevyšel od Jana Wericha .Na divadle rozhodně ne a v soukromí? Silně, silně pochybuji. Bylo by to proti jeho přesvědčení. V knize Rozhovory s Janem Werichem od J. Janouška , Mladá fronta Praha 1982, na str. 182 v posledním odstavci dole v odpovědi na otázku J.J.: " Dneska, když myslíte na ty přestávky (ve své umělecké dráze - jak plyne z předchozího, mb) i na ty nedobrovolné... Jak vám bylo?" J.W. říká: "Podívejte, už mne trochu znáte a vite, že si tom či onom myslím svoje. Ale jsem loajální. .... , Pamatuju si, že ten historický fakt toho, co tu je , nevznikl násilím, ale dobrovolně. Odhlasoval se. A já pro něj taky hlasoval. To musím respektovat. Prostě to je. A když to je, dělám všechno proto, aby to bylo lepší. Ne jiný...." Tvrdím, že J.W. byl inteligentní herec, ale tvrzení, že Únor nebyl bolševickým převratem o přílišné obecné inteligenci nesvědčí. Stejně tak jako: "Když všichni všechno, všechněm dáme, tak všichni všechno budem mít dohromady."
Re: Re ke konci příspěvku pana Pavla (07:45)
Pane Bílý, přes skutečnost, že jste ročník 1925, nemáte žádné právo a žádný skutečně platný argument ke zpochybňování osobního zážitku mého celoživotního nejlepšího kamaráda, bohužel již zesnulého, který zmíněný Werichův výstup s "nejedlým jablkem" na forbíně divadla ABC jako divák osobně zažil. Na veškeré ostatní názory které uváfíte, byť se s nimi z nezanedbatelné míry neztotožňuji, pak jistě právo máte!