27.6.2024 | Svátek má Ladislav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
LM 6.7.2007 23:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

O kolik víc vody, než teď je, by muselo být na Zemi, aby ta voda zaplavila Ararat? A kde by se vzala?

pp 6.7.2007 23:02

Re: Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Nevidím, že by to mohlo odporovat zákonu o zachování hmoty. Když sledujeme zpravodajství ze světa, jehce pochopíme, že voda, která někde přebývá, zase jinde chybí.

AeroKarel 6.7.2007 22:51

Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Praauta a praelektrárny.

I.L. 6.7.2007 21:48

Re: Re: Nie je to az tak vela,

To je sice hezke, ale na moji jasnou otazku (o tom, jak se zhruba lisi

"globalne v prumeru" v atmosfere vliv vody zkondenzovane resp. zmrzle od plynu) jste neodpovedel :-P

M.Lapin 6.7.2007 21:41

Re: Nie je to az tak vela,

Teraz musim už končiť. Niekedy nabudúce aj o vodnej pare a aj o rôznych produktoch kondenzácie vody. Voda je zaujímavý skleníkový plyn - zotrvanie asi 8 dní v priemere, pri +40 °C je v stave nasýtenia až 470-krát viac vodnej pary v atmosfére ako pri -40 °C a navyše má veľmi presne umiestnené absorpčné pásy a okno absorpcie v najdôležitejšom rozsahu vyžarovania Zeme (5 až 25 mikro metrov vlnovej dĺžky).

Talián 6.7.2007 21:38

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Grónsko kdysi pokrývaly bohaté lesy

Pokud se nemýlím, tak ty oxydy uhlíku, vyrábíme spalováním uhlíkatých sloučenin obsažených v uhlí a ropě, které vznikly pravděpodobně biologickými procesy v dávných časech. Aby mohly vzniknout, musel být v atmosféře uhlík a to zejména ve formách sloučenin, kterými se dnes straší. Uhlí patrně vzniklo fotosyntézou v řetězci oxydy uhlíku - dřevná hmota - karbonizace. Také ropa byla vyrobena podobným procesem. Jsou to tedy paliva obnovitelná. Kdo ví, zda se někde v hlubinách moří netvoří cosi užitečného z hydrátu metanu, kterého je tam habaděj. Pokud by ve vzduchu nebylo těchto oxydů, nevyrostla by ani tráva. Proto pro Šumavu zelenější vyměním dnešní 1600 ccm za 2500 ccm a zkusím jezdit svižněji.

KK 6.7.2007 21:38

Re: Tohle je také zajímavý článek

Jakýsi mladík tvrdí, že to existuje, Kdyby nešlo o srandu. brali by ho vážně.

LM 6.7.2007 21:31

Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Aha, vypařila se, zkondenzovala, vypadla, zaplavila všechno až nad Ararat a přitom platí zákon zachování hmoty. Asi tak?

Honza42 6.7.2007 21:31

Re: Re: Re: Re: Karlu Pacnerovi

Přesně tohle jste mohl tvrdit před 30 lety a můžete to zopakovat za 30, 60, 90 let. Jak je libo. A pořád můžete říkat. Teď už to víme. Tak nějak Jehovisti předpovídají konec světa, že.

Vím že nic nevím 6.7.2007 21:31

Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

To bude tím, jak se nám ta voda pořád někam ztrácí.

I.L. 6.7.2007 21:26

Re: Tohle je také zajímavý článek

Posledni zpravou je, ze medialni klimasamane prenesou sve zitrejsi megashow - prosbu k bohu pocasi (aby rovnomerneji rozdelil srazky) ne ve Wembley ale na narychlo pripravenem stadionu v Houstonu ;-P

Ladislav N. 6.7.2007 21:24

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Grónsko kdysi pokrývaly bohaté lesy

Pletete hrušky s jablky. O růstu CO2 v atmosféře nikdo nepochybuje, podobně jako o významném příspěvku člověka spalováním fosilních paliv. Jenomže v minulosti klimatických změn dnešního "rozměru" byl bezpočet a není žádný důvod předkládat katastrofické vize, proti jejichž smyšlenému uskutečnění by mělo smysl zvyšovat např. zdanění občanů.

Vy socialisté daně rádi, viďte?;-)

I.L. 6.7.2007 21:23

Re: Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Upresneme ze "potopa sveta" ale i ruzne zpravy o Atlantide apod. jsou

nejspis (jen lehce pretransformovane, misto Araratu je treba dosadit treba zatopene cernomorske dno "pobliz" A. apod.) myty popisujici konec posledni ledove doby, jak ho zaznamenala rozvijejici se lidska "civilizace" te doby

Talián 6.7.2007 21:22

Re: Re: Klimatologove

Stejně jako v jiných oborech, se mezi meteorology a klimatology vyskytují jedinci, kteří nemají šťastnou ruku a cokoliv vyzkoumají se nějak zvrtne a dopadne opačně. Právě tato skupina nešiků ( a platí to zase ve všech oborech ) obvykle často a vydatně publikuje. Mají na to čas, protože je jim, vzhledem k výsledkům, zadáváno minimum práce. Ti, co mají skutečné výsledky bývají natolik zahrnuti prací, že nemají času na pochybné diskuse, ve kterých by mohli snadno přijít o dosavadní reputaci.

I.L. 6.7.2007 21:20

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Jsou to dve cisla - prumerny "globalni efekt" 1 kg vodni pary coby plynu

versus 1 kg vodnich kapek v mraku resp. krystalku ledu. Tato cisla

preci musi (tipuji ze dost podstatnym zpusobem) nejakou formou figurovat v klimatickych modelech. Nemuzete je zde uvest aspon priblizne?

i.h. 6.7.2007 21:20

Re: Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

Naprsela, pane doktore, naprsela. Z oceanu se, mrska jedna, slunickem vyparila, vystoupala, ochladila se, zkondenzovala a spadla. Snad byste nechtel zastavat tezi, ze kratkodobe meteorologicke jevy maji neco spolecneho s klimatem, to by vas jisty LM z Hradce hnal svinskym krokem.

Ladislav N. 6.7.2007 21:19

Re: Re: Re: Och ti hloupí vědci, ty popletené univerzity.

Al Gore není žádný klimatolog, ale politik, který se navíc angažuje v obchodování s "odpustky" k produkci CO2. Dost důvodů k pochybnostem o serióznosti a čestnosti úmyslů takového individua...

Jste opravdu tak naivní, nebo zeleně věřící? ;-)

i.h. 6.7.2007 21:17

Nie je to az tak vela,

to mate pravdu, to jste docela skromny clovek. Daleko vic lidi lita o mnoho vic, treba nejaky Gore, vrchni zverozvest oteplovani, co ho Metelka s Bobem tak podporuji. Ale k veci: Vymysleli si to v tom Economistu nebo ne ? Ja vam to litani preju, i ty fotky mraku, ale zajimaji me vase nazory na to modelovani mraku a data teprv od ledna 2007.

LM 6.7.2007 21:16

Re: Re: Tohle je také zajímavý článek

A kdepa se nám tady vzalo tolik vody?

Ladislav N. 6.7.2007 21:14

Re: Re: Re: Re: Re: Jiří K. IP: 85.70.211.xxx

Ale samozřejmě, přiživují se hlavně tvůrci různých katastrofických filmů a vizí (jmenoval jsem jako příklad z mnoha - film "Day After Tomorrow" (2004)), které pomáhají spolkům jako Greenpeace strašit prosté obyvatelstvo osvobozené od informací o tom, co možné je a co není...

M.Lapin 6.7.2007 21:14

Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

To sa tu nedá vysvetľovať, niečo mám na http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/main9.html  a je na to literatúra s celým rozborom problematiky, napr. Peixoto a Oort, 1992, Physics of Climate.

i.h. 6.7.2007 21:14

Re: Tohle je také zajímavý článek

Texas je ve srovnani s celou zemekouli dost malej. Kdyz se oteplilo po dobe ledove, stouply oceany o 150 metru a zatopilo to na furt daleko vic. Kdo za to tenkrat, kruci, moh ?

i.h. 6.7.2007 21:12

Re: Tohle je také zajímavý článek

Sveho casu byla potopa celeho sveta, ani Ararat nekoukal. A zadne globalni oteplovani nebylo.

SUMO 6.7.2007 21:09

Tohle je také zajímavý článek

Povodně v Texasu pokračují, zalita je oblast o rozloze Řecka ale když staříci tvrdí že globální změna klimatu neexistuje tak neexistuje. A navíc když o tom píší na Neviditelným čoklovi tak muší mít pravdu. :-/

Kdyby nešlo o tak vážnou věc bylo by to k smíchu.

M.Lapin 6.7.2007 21:06

Re: Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Za 35 rokov to nie je až tak veľa a na niektoré miesta sa inak nedá ako lietadlom.

i.h. 6.7.2007 21:05

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

A tak znova: vymysleli si to v tom Economistu, ze klimatici v podstate o roli mraku a aerosolu houby (nebo jen o trosku vice) vedi, nebo je to pravda ?

I.L. 6.7.2007 21:04

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Pane Lapin, spocital jste si nekdy "ekologickou stopu" toho Vaseho letani? Spravny ekolog a hlasatel priklonu ludstva ke skromnosti by sa nemal takto verejne chlubit, ze lieta tak casto :-D

i.h. 6.7.2007 21:03

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

No, to ja chapu, ale co to pak ma co delat jako argument v diskusi o modelech ? Nechapu, ale my chemicti inzenyri jsme uz takovi jednodussi.

i.h. 6.7.2007 21:02

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Pane Lapine, jste uz starsi vazeny pan a nebudu vas traktovat jizlivostmi, jako treba "ja vim ze jste mluvil o albedu, vidite snad nekde, ze vam podsouvam neco jineho ? Vy o albedu, ja o klimatu a roku 1650. Co vy vite, co si tenkrat rikali. Kdyz vy mluvite o albedu, znamena to, ze nikdo nesmi mluvit o nicem jinem ?" a podobne. Ja dobre vim, co je albedo. Mohl bych vam treba polozit otazku "Vite, ve ktere povidce A.C.Clarka se o albedu hovori a jaky je namet teto povidky ?", ale neudelam to. Takze, jak je to s temi CloudSat-daty, jsou v tech modelech nebo ne ? Jak ctu, data byla zpristupnena vedecke verejnosti v lednu 2007.

I.L. 6.7.2007 21:00

Re: Re: Re: Re: Dneska je v Economistu zajimavy clanek,

Jak to vite, ze albedo je (a bude) takhle stabilnim parametrem?

prokladanim krivek zaznamy soucasneho albedea? Jak dlouho se presne meri? To bude asi taky souviset s detailni znalosti mraku.

Pane Lapine, zodpovezte mi prosim otazku na kterou tady nedokazal

zatim nikdo ani po urgencich zodpovedet: jak se lisi celkovy "sklenikovy efekt" (tedy celkovy prumerny efekt na jednak na prichazejici zareni jednak na zareni od Zeme) vodni pary (plynu) a stejneho mnozstvi vodni pary kondenzovane ve vodnich kapkach resp. krystalcich ledu? Vyrazne ?