26.9.2022 | Svátek má Andrea


Diskuse k článku

JAZYK: Rozpaky autorovy

Dějiny se dějí. Tyhle články jsou psány s velkým předstihem, dávno předtím, než jsou uveřejněny. Redakce je dostává jakousi hnízdovou výsadbou a umisťuje podle toho, kolik má aktuálně místa.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Kulhánková 2.7.2013 2:03

"Světová ekonomika se stala globální a centrálně řízená"

Stát se něčím/nějakým, nikoliv něco/nějaké.

Š. Šafránek 1.7.2013 11:45

Prakticky

Čeština je tvárná - slovo "prakticky" dnes funguje i jako synonymum ke slovu "téměř"; já je chápu jako ještě "silnější" vyjádření - napíše-li někdo "prakticky každá domácnost", rozumím tomu tak, že sice mohou existovat i jiné domácnosti, ale ty jsou naprostou výjimkou potvrzující pravidlo.

J. Hejna 1.7.2013 8:37

Zase máte pravdu,

J. Hejna 1.7.2013 8:39

Re: Zase máte pravdu,

až na to "maximální".

Maximálně = nejvýše.

M. Suková 1.7.2013 9:35

Re: Zase máte pravdu,

Máme pravdu oba: největší, nejvyšší (Slovník spisovného jazyka českého - v článku jsem citovala slovník cizích slov). Rozhodně ale slovo maximálně neznamená nanejvýš.

J. Hejna 1.7.2013 11:34

Re: Zase máte pravdu,

Ve své preciznosti jste opomněla rozdíl mezi maximálně a maximální.

To je dobré, ale není to dobře.

Vaše slova: " A proč maximálně, proč ne nanejvýš, jedině?"

D. Polanský 1.7.2013 7:14

Ono je to vždy i o nadání,

jsou lidé, kteří mají krásnou stylistiku bez námahy. Já se trápím a trápím než to dostanu do podoby, s níž jsem jakž takž spokojen. Tak je to i s matematikou, technikou, tancem, řízením vozidla, zpěvem, vařením, učením jazyků atd.

Spíš jde o to, aby češtináři nemoralizovali a psali zajímavé články a knihy o češtině. A těch zajímavých knih je málo. Proto si vážím každého kdo o češtině čtivě píše, tedy i autorku.

A pak je tu profesní slepota. Vždy se pohybujeme ve svém oboru, a někdy nechceme vidět, že ten druhý je dobrý v tom svém oboru.

Z. Kulhánková 1.7.2013 19:08

Re: Ono je to vždy i o nadání,

To je vo tom, to dáááš.

R. Gramblička 1.7.2013 7:13

prostor

můj dojem je, že prostora je slovo zbytečné, s tím prvým by jsme si vystačili pro oba významy, které se beztak nijak zásadně neliší.

Mimochodem, měl bych na autorku dotaz: Proč se názvy sídel, odvozené od mužských jmen skloňují v ženském rodě? Ta Miroslav, tá Jaroslav, nebo názvy, které aspoň mně na prvý pohled evokují mužský rod, jako Kroměříž, Olomouc, Mimoň. Ale třeba jiná jako Děčín, Liberec či Bruntál jsou rodu mužského. Podle čeho se to vlastně určuje? Dík

M. Suková 1.7.2013 9:33

Re: prostor

Dobrý den, nevím. U něčeho mohla rozhodovat měkká koncovka (Mimoň, Kroměříž) nebo tvrdá (Děčín), jinde je to trochu záhada, opravdu nevím. Možná to tak naši předkové, kteří tam žili, prostě cítili. S tou odvozeností od mužských jmen to asi nebude jednoznačné, místní jména se časem vymykají okolnostem vzniku a žijí si svým vlastním životem.

J. Vyhnalík 1.7.2013 12:07

Re: prostor

Mohlo by jít o pozůstatek delšího oficiálního názvu ve smyslu obec (osada) XYZ.

Jinak souhlasím s tím, že místní jména se vyvíjejí často překvapivě a lidé by si měli dát práci s tím, zjistit si správnou výslovnost od místních lidí. Zvlášť pokud mluvčí jsou novináři. Při nedávných záplavách o situaci v Ústí nad Labem referovala dívčina, která nejen, že místo zátaras říkala zátarasa, ale Labe pro ni nebylo "to Labe", ale "ta Labe".

Nechápu, jak je možné, že lidé s takovým "jazykovým citem" mohou dostat práci v celostátní televizi. Pokud jde o zátarasy, tak jsem měl chvílemi pocit, že mužský rod "ten zátaras" je v médiích menšině.

V. Mlich 1.7.2013 21:41

Ta Olomouc, ten Bruntál

Pro Slováky jsou i Kroměříž a Olomouc "ten". A co zjišťování správné výslovnosti u místních lidí, když je město zahraniční? Kdo rozhoduje, jestli je správně ten Brusel nebo ta Brusel? Brusel? Protože tam znalci na jazyk jsou, vědí lépe než my, co znamenají česká slova rum, máslo...

Z. Kulhánková 1.7.2013 19:09

Re: prostor

Dotaz můžete mít pro autorku, nikoliv na autorku.

V. Mlich 1.7.2013 21:36

Dotaz na autorku

On jí ho nevěnuje, on ho na ní směruje.

Z. Kulhánková 1.7.2013 22:02

Re: Dotaz na autorku

On ho na ní směruje kam? A není trochu impertinentní prozrazovat, že se nalézá na autorce?

J. Jurax 2.7.2013 0:35

Re: Dotaz na autorku

Zajímavě uvažujete  - směruje ho, jsa na ní, by po mém soudu bylo směruje ho na autorce, nikoliv na autorku ... :-)

Z. Kulhánková 2.7.2013 2:05

Re: Dotaz na autorku

No právě, a takové situace gentleman na veřejnosti neprobírá.

M. Suková 1.7.2013 20:38

Re: prostor

Slovo prostor by možná stačilo, ale pokud jde o tu odlišnost, je veliká: prostor je neohraničený (pro astrofyziky nekonečný), prostora je vymezená - zdmi, stropem...

J. Vozábalová 1.7.2013 22:17

Re: prostor

Ta sídla - to je opravdu záhada: název "Černice" - jednou označuje součást Plzně - jsou to "ty Černice. Ovšem také je to jedno ze starobylých sídel v jižních Čechách (zmiňována v Kosmově kronice jako hradiště Doudlebů a později majetek Slavníkovců), nedaleko Českého Krumlova - to je "ta Černice". Proč? To nevím a neznám nikoho, kdo by to věděl - beru to jako holý fakt a vytrvale opravuji každého, kdo do naší obce, jejíž je Černice součástí, umístí "ty Černice". 

No, nakonec nemusíme mít ke všemu nějaké vysvětlení - některé věci prostě nějak jsou a není až tak důležité proč.

 

Z. Kulhánková 1.7.2013 22:57

Re: prostor

Černice v množném čísle byly osada lidu Černova nebo Černínova, který si říkal Černici. Stejně tak Budivoj - Budějovice, Slavoj - Slavonice atd.

Ta Černice dostala jméno podle něčeho tmavého v okolí (černá skála?) nebo ležela na stejnojmené tmavé říčce.

Z. Kulhánková 1.7.2013 22:58

Re: prostor

stejnojmenné!

P. Kolář 1.7.2013 6:57

Je to

nikdy nekončící boj,paní Suková.

J. Heincl 1.7.2013 12:46

Re: Je to

Jinak se to nazývá vývoj jazyka. Takže to, co dnes znalcům a milovníkům češtiny nahání hrůzu, bude za několik desetiletí normou. Vývoj jazyka je věčný boj mezi znalci mateřštiny a ignoranty. Ti druzí vyhrávají.

P. Kersch 1.7.2013 15:49

Re: Je to obráceně

Nikoliv, je to obráceně: to, co dnes znalci češtiny odsuzují jako nesprávné výrazy, bude za několik desetiletí skutečně zapomenuto nebo považováno jako akademické poučné příklady, jak se za našich dob komolila zbytečně čeština. Ignoranti nevyhrávají, ignoranti zanikají jako každý organizmus neschopný dalšího vývoje. Jenomže jim to zanikání trvá dlouho, delší dobu, než je průměrná doba života zdravého člověka, takže to nevnímáme a nevěříme tomu.