Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

forest

forest

PEJSCI JSOU NEJLEPSI

AHOJ PEJSCI JAK SE MATE A CO DELATE JA SEDIM U POCITACE A DIVAM SE NA SLOVESA TUBA A JINAK MAM RADA ANGLITINU

Re: PEJSCI JSOU NEJLEPSI

MILUJI VAS

Nekamenujme...

K výrazové schopnosti Češtiny: stejný text český, jsa přeložen do Angličtiny a Němčiny potřebuje o třetinu více místa  (přibl.) než originál. O něčem to svědčí, ale článek svědčí o tom, že autor nemá  L. Vaculíka rád. Jinak ovšem je možné, že schopný překladatel, básník, dokáže tento text napsat stejně velký, plochou i vyzněním.

K počtu slov

Vypadá to, že se tu rozhořela dílčí diskuse o intenzitě mé stupidity :-), dovolte tedy, abych se vyjádřil ke dvěma bodům své "obžaloby": 

- prý diskutuji k věci, o které, dle svého vlastního bezelstného přiznání, toho moc nevím... ano, to je pravda; nicméně myslím, že mě to nezbavuje práva nějaký názor mít, slušně ho vyjádřit a slušně o něm diskutovat; navíc, zjistím-li, že můj protivník v diskusi má o věci větší znalosti a přesvědčí-li mne, že jsem se mýlil, jsem schopen svůj omyl uznat a své mínění opravit (na rozdíl od mnohých jiných, kteří stále papouškují stejné hovadiny, nepřístupni logickým argumentům, ať již z důvodu ideologické zaslepenosti, nebo nízké inteligence). Taková diskuse je mi pak přínosem, a možná, že poslouží i jiným, kteří si myslí totéž, jen se obávají svůj názor vyjádřit, aby tu před ostatními nebyli za blbce.

  ... Kromě toho mi zde v mnoha diskusích připadá, že o diskutované věci neví nic značná část, neřkuli většina, diskutujících, jen to prostě nepřiznají :-)

- diskutuji na Psu i k jiným věcem a nemám prý se divit, že budu obecně považován za blbce, jsou-li všechny mé názory stejně blbé jako ten, že čeština má 7x více slov než angličtina... no, těch 7x více jsem kdesi zahlédl a nadul se národní hrdostí a toto číslo si zapamatoval bez současného zapamatování zdroje; to je určitě chyba. Jiný diskutující mi pak poměrně slušně hodil odkazy na různé slovníky s uvedením počtů slov (děkuji) a já jsem uznal svůj omyl; jiný mě pak (viz úvod tohoto odstavce) na základě toho obvinil z blbosti a tím mě donutil přemýšlet - možná, že ona to zase taková blbost není! - což prosím neberte jako zatvrzelou obhajobu neobhajitelného, ale upřímně míněné zamyšlení a otázku těm, kteří se v této věci vyznají mnohem lépe než já. Protože však má odpověď onomu druhému diskutujícímu je zasuta kdesi hluboko, s omluvou, že to dělám, a s vysvětlením, že tak činím pouze proto, aby ti, kteří si diskusi ještě otevřou, to měli hned nahoře, překopíruji ji sem jako reakci:

Tady je tedy ta kopie - vážení kolegové, jak to tedy je?

Záleží dost na tom, co považujete za samostatné slovo. U sloves v češtině odvozujete další významy pomocí předpon - např. od slovesa skočit odvodíte slova jako vyskočit, naskočit, přeskočit atd.; v angličtině odvozujete připojením předložky za slovo jako další, samostatné slovo - např. shut up.. Není sporu o tom, že tato dvojice slovo + předložka tvoří jeden funkční celek, můžeme říci pojem. Avšak je tento dvojslovný pojem slovem? Dále - máme v češtině slovesa dokonavá a nedokonavá, lze tedy ke každému z výše jmenovaných sloves utvořit nedokonavý tvar, tedy skákat, naskákat, přeskákat atd. V angličtině se to řeší prostými a průběhovými časy - jistěže mají svůj význam, odlišný od významu jiného času, i ony jsou pojmy; jsou to však slova ve smyslu mezera - několik písmen těsně za sebou - mezera? Dále - máme i prostředek, jak jedním slovem vyjádřit činnost, která se v minulosti opakovala, ale dnes již neprobíhá - např. skákávat; i to dokáže angličtina vyjádřit pomocí vazby used to, není-liž pravda? Je však i tato vazba slovo? Rovněž u přídavných jmen stupňujeme a pro každý stupeň máme jedno slovo, angličtina má jedno slovo pouze pro druhý stupeň, a to ještě jde-li o slovo krátké, jinak používá složených tvarů. Zdrobněliny. Atd., atd.

Nuže - budeme-li počítat pouze slovo skočit a všechny ostatní výrazy za jeho odvozeniny, ne však za samostatná slova, nebo budeme-li odpovídající pojmy v angličtině považovat za slova, třebaže se skládají z několika dílčích slůvek, stejně tak u přídavných jmen atd., bude slovní zásoba angličtiny jistě nejméně srovnatelná s češtinou, pravděpodobně však vyšší Budeme-li však považovat za slova pouze jednotlivé shluky písmen, odddělené mezerami od jiných shluků, jak by čestina mohla mít méně slov než angličtina, polovinu nebo téměř třetinu, jak mi kdosi (zrc?) dole napsal? (za což mu mimochodem děkuji, konkrétní údaje podložené citacemi jsou vždy cenné).

Možná tedy, že naše nedorozumění je více problémem definice slova, než mé blbosti?

Jan Werich

Promiňte, ale já to znám jako "malilinkaté červeňoučké jablíčko" - to je ještě lepší, ne?

Zírám na zdraví naší češiny

http://aktualnčeštináříe.centrum.cz/domaci/zivot-v...

ad ivanhoe - jinak píše jinak vyslovuje

ani čeština není jazyk, kde by platilo zcela čte se jak se píše. Znělé a neznělé souhlásky (např. d, t) se naopak v angličtině vyslovují oněco více zřetelněj než v češtině: zkuste vyslovit plod a plot tak, aby byl slyšet rozdíl písmen na konci, a budete považován za dyslektika, isn'i it (česky: není-liž pravda, že...).

Re: ad ivanhoe - jinak píše jinak vyslovuje

Ano.

Ale to vůbec nevyvrací, ba ani trochu nesnižuje Ivanhoevu perfektní charakteristiku angličtiny.

Ivanhoe, vystihl jste to přesně, aniž byste jakkoliv na angličtinu útočil.

Málokdy se setkám na psu s tak konkrétním a nepředpojatýn příspěvkem.

myslete vlastními mozky

you tube "Národ sobě"

Já teda nevím, ale Vaculík napsal:

"Jsou jazyky jemně vyvinuté, jako některé indické, a jazyky primitivní, jako angličtina, výhodná na učení. V takovém jemném jazyce jsou třeba dva výrazy pro „bratra“: jednoho užívá muž, kterého žena."

Já bych to tak moc nechápal jako nějaký opovržlivý postoj. Angličtina je možná opravdu svým způsobem jednodušší (= snazší na učení), což má své výhody a nevýhody. Při překládání do češtiny občas opravdu není smysl anglické věty na první pohled zřejmý (vinou určité gramatické jednoduchosti a rigidnímu slovosledu), až ze souvislostí.  Výhodu tato "primitivnost" jistě měla při šíření po světě - každý národ se ji mohl naučit na té úrovni, jak mu to vyhovovalo, pokud nepotřeboval číst Chaucera nebo Shakespeara. Ještě jedna věc - angličtina byla v průběhu vývoje strašlivým způsobem zaplevelena cizími slovy (z latiny, francouzštiny, znovu z latiny, a čertví ještě z čeho), důsledkem je častá nejednoznačnost, několik synonym má v zásadě týž, ale přeci jen trochu jiný význam (ale jaký, to nikdo neví). V samotné Británii proti tomu (někdy ve středověku?) bylo velké hnutí. Obecně se dost mluví o tom, že jako nástroj k přesnému dorozumívání není angličtina právě nejskvělejší.

Vaculík byl původně komunista.

Jednou komunista, vždycky komunista. Tak co po něm chcete, po dědkovi podělaném?

Re: Vaculík byl původně komunista.

Jednou takhle v 1. století Saul řečený Šavel se zapřisáhl, že toho Joshuu dostane a honil ho po všech čertech, zvláště pak na cestě do Damašku, kde ho osvítilo (patrně získáváním informací, přemýšlením, vnitřním dialogem, zvažováním, co je pravda...) a hle: ze Šavla máme Pavla, toho samýho sv., co na obranu Ježíšova učení napsal nečetně spisků, pochodoval přes půl světa aby to učení šířil a položil dokonce za své nové přesvědčení život.

TOlik k tomu, jestli je jednou někdo žid a podruhé křes'tan a zdali je to možné. Historia magistra učí, že je.

Obávám se jedné výjimky_že blb zůstane blbem, není-li mu shůry dáno, a potažmo, že na šneky se moc nedostalo, když pámbu rozdával...