Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dekuji

Pani Sukova,

dekuji za vyborny clanek, jen vice takovych. Je videt, ze toto je Vase parketa.

To, jak mluvíme, formuluje naše myšlení, a naopak

Dobrým příkladem je přímočaré logické myšlení anglicky mluvících národů versus kontinentální cesty bludištěm s mnoha odbočkami. Kontinentální národy zase považují anglosaský způsob myšlení za mělký a plochý.

S tím se pojí i to, že třeba němčina nebo francouzština má tendenci měnit slovesa v podstatná jména, kdežto angličtina naopak mění podstatná jména ve slovesa. S tím souvisí proaktivní, praktický přístup k životu versus obírání se předměty na úkor akce.

K části o úpravě té básně:

čestina je někdy zapeklitá. Pamatuji si, jak jsme před více než 20 lety vymýšleli text reklamace služeb odvedených vazárnou knih. Při ořezu se jim stalo, že se jméno vydavatelství ocitlo přesně v místě, kde obálka končila.

A my vymýšleli, jak jim seriózně napsat, že přeřízli firmu.

Pamatuji si to dodnes, seděli jsme v hospůdce, měli z toho legraci.

Ale nakonec jsme to vymysleli.

K těm vulgární výrazům.

K. Čapek ve své divadelní hře "Loupežník" použil  lidové výrazy pro kálení a lejno. Protože hru napsal ve dvacátých létech minulého století někteří starší lidé se domnívali, že to byl dramaturgův výmysl a ne Čapkův. Když nám kdysistředoškolákům škola umožnila dopolední představení této hry, tak při těchto dvou slovech některý z herců zakašlal abychom neutrpěli mravní újmu. Časy se mění.

Re: K těm vulgární výrazům.

Ale, kam jsem to kdysi napsal !

Jazyková čistota versus slang

Slang - nespisovné výrazy, které užívají profesní a zájmové skupiny při komunikaci. Iritují mne salonní jazykozpytci, kteří tuto kategorii jazyka dehonestují. Našinci tito vědátoři připadají, jak "klášterníí" chovanci, vypuštění do extravilánu k osvětě čistoty a verbálního projevu (řečeného i psaného). Realita je však jiná. Lid obecný, potažmo berní poplatník, se vyjadřuje tak, jak mu "zobák" narostl a prostředí ho jazykově vychovalo. A nějaký Ústav pro jazyk český, kolik již vydal pravidel od mých dob ve školních škamnách? Přehršel. Víte, nezáleží až tak na podstatě výroku, ale na jeho verbálním projevu. Každá "schweinerei" se dá na venek spisovně kulantně vyjádřit, ve smyslu gramatiky a interpunkce. Nakonec to prosazoval i ceremoniář TGM, dr. Guth-Jarkovský. Ale co je na srdci, má býti i na jazyku, jinak je to farizejství. Fuj, to jsem se odchýlil od čistoty jazyka k politickému vyjadřování. A překladatelé? Halt použijí výrazu "disk" místo "datové úložiště", "Byte" místo "datová slabika", etc., proto jsou zatracováni jazykově? Jak jsem starej "lesnickej" ajťák v penzi, tak mne jímá hrůza při tvorbě kontextového HTML Help, jak obstojím v oponentuře s jazykozpytci (těch odborných výrazů, kterým lesák rozumí, ale jazykozpytec je "v hajzlu", nicméně jalově žvaní, je "hafo"). Rád se nechám poučit, do čeho všeho mohou jazykozpytci žvanit. Ostatně i můj příspěvek je na kritiku odborníky. Nedostatečná, sednout. Nostalgie z mých škamen.

Re: Jazyková čistota versus slang

Víte, ono nejde o to, jestli překladatel užije slova disk nebo datové úložiště. Taky nikdo nic nemá proti slangu - a podotýkám, že ne každý jazykový výmyk je slang. Ale jednak platí ono "Musí se to umět", a jednak, ač je to k nevíře, krásná literatura má svá estetická pravidla. Je to divné, ale už i psychologové pochopili, že vyjadřování má jakousi spojitost s tím, jak se cítíme a žijeme. Pokud jde o obecnou češtinu a Vámi zmiňovaný slang, je tu potíž: každý se vyjadřujeme tím slangem a obecnou češtinou jinak, podle kraje a profese. Proto máme obecně srozumitelnou spisovnou češtinu.

Utrpení z četby

V posledních letech se mi poměrně často stává, že pro hanebnou jazykovou stránku díla nejsem s to knihu dočíst. Zběsilá interpunkce, pravopis ignorující základní pravidla - po chvíli se přistihnu, že téměř nevnímám obsah, zato prožívám každou chybu. Naposled se mi to přihodilo nad knihou manželů Honsových Odhoď lana. Brrr. Je to snad tím, že dneska není žádný problém knihu vydat, protože je to jen otázka peněz? A na korektora je peněz škoda? Nejspíš ano, protože jinak by se něco takového na pultech knihkupectví ani nemohlo ocitnout.  Obdobná situace je v překladové literatuře - tam to zase vypadá tak, že překladatelem se zřejmě cítí být každý, kdo má v počítači příslušný software. Že mu třeba chybí odborné znalosti, kterých je zapotřebí i při překladu příručky pro blonďaté automobilistky, to neřeší. Pak se můžete dozvědět, že na brzdovém systému se nachází posuvné měřítko...

Obdivuji dobré překladatele, když si dokáží poradit se zapeklitým oříškem. Už kdysi dávno to bylo například při čtení Medvíka Pú, kde se v jenom  příběhu popisuje objevení severní tyčny - v orginále North Pole.

Re: Utrpení z četby

Překladatelé jsou pod časovým tlakem, mají termín, takže se jim moc nelze divit - vyjma těch, co se naučili cizí jazyk v nějakém kurzu a myslí si, že překládání není nic těžkého. Opravdu dobří jsou ti, kteří vystudovali kombinaci cizí jazyka + čeština na vysoké škole. K tomu šetření - máte pravdu, jen je rozdíl v pracovní náplni. Vychytávání jazykových a věcných chyb, dodržování stylu atd. je úkol redaktora. Mnozí nakladatelé nevědí, co je redigování za práci, co je jejím obsahem, a šetří na nich - přesně řečeno nezaměstnávají je.Korektor zachytí a opraví literní chyby (překlepy), základní jazykové chyby, stylem a věcnou stránkou se nezabývá. Na korektorech se šetří taky.

Spisovnost

Ono s tou  "moravskou spisovností" to neplatí beze zbytku. Sice neříkají "dobrej"  , ale zase říkají "košula".A je toho určitě víc. Navíc i to hovorové "ej" na konci slova se stalo nespisovným relativně  nedávno. Jedna z mincí Rudofa II nesla nápis Maley Gross. Takže to "ej" či "ey", bylo asi tenkrát ještě spisovné. Slavné francouzské "merde" se dostalo do povědomí s Napoleonem a jeho maršálem Pierrem Cambronnem , který tak údajně odpověděl na Wellingtonovu výzvu, aby se stará garda vzdala. Od té doby prý ten výrok vyslovilo několik historických osobností v podobné situaci. Dabováni cizojazyčných filmů je kapitola sama pro sebe. Před časem běžel v televizi film o konci druhé světové války a jeden z německých generálů v něm vyslovil (po Hitlerově rozkazu předávaném telefonicky), názor , že nebude poslouchat rozkazy nějakého "bohémského kaprála". Tak to bylo alespoň dabováno do češtiny. Fanatik a vegetarián, abstinent a nekuřák, suchar do morku kostí Hitler, byl všechno jiné než bohém. Je téměř jisté, že ten filmový generál měl po překladu říci "český kaprál" ne "bohemský".A to všechno vlastně "zavinil" jeden německý maršál ,který si nějaký čas před tím  popletl Hitlerovo rodné městečko Braunau v Rakousku s Broumovem , který se německy jmenoval Branau. Že by to překladatel do češtny nevěděl, není přílš pravděpodobné. Jinak Braunau sice leží v Rakousku, ale kdyby se Hitler narodil o několk desetiletí dříve narodil by se v Bavorsku. Braunau se stalo rakouským relativně nedávno před jeho narozením  Proto také Hitler odmítl rukovat do první světové, jako voják Františka Josefa a hlasíl se a také narukoval do německé armády.

Re: Spisovnost

Vřele souhlasím, zejména v té části o "moravštině". Některé tvary moravského nářečí se sice shodují se spisovnými tvary, mnoho jiných však ne. Slovesné tvary vijó, majó, výrazy jako okurek, handra, používání kde místo kam, tady místo sem - jen mamátkou vybrané moravské jazykové příšernosti (o výslovnosti a intonaci nemluvě). Mně připadá středočeská obecná čeština spisovnější.

Pohadky maji byt podane ve spisovnem jazyku

protoze se tak deti uci spisovny jazyk. Kde jinde ho maji slyset, nebo cist?

Dela se me spatne, kdyz slysim maminky mluvit na sve deti detskou mluvou, s idiotskou intonaci. Kdysi jsem na nejake seslosti videl maleho chlapecka se kterym rodice mluvili vazne jako s dospelym (i kdyz samozrejme na jeho urovni chapani) a on taky mluvil vubec ne jako male dite, uz si nepamatuji, ale mohlo mu byt tak pet sest let. Byl jsem z toho uplne vykuleny, a nebyl jsem sam, komu se to libilo. Sam deti nemam, tak nevim jestli to proste bylo zazracne dite, nebo to mohou rodice ovlivnit vychovanim.

Re: Pohadky maji byt podane ve spisovnem jazyku

Už nevím, kde jsem to četl, ale malé dítě vnímá "dětské šišlání ze strany maminky" jako jiný jazyk. (A jeden můj kamarád prohlásil, že na tom něco bude, protože se v podstatě jedná o jinou gramatiku a jinou slovní zásobu.)

Proto jsme taky s manželkou při mluvení na děcka šišločeštinu nepoužívali.

Hezký článek jako vždy

zajímala by mě ta češtinářská chyba v básni, mohla byste ji prosím zveřejnit?

Re: Hezký článek jako vždy

Ono už je to asi třicet let, takže si to nepamatuji. Bylo to nějaké vymknutí se mluvnici. Víc mi v hlavě utkvěla ta situace - jak jsme tam seděli a bezradně na sebe koukali. Jméno básníka neuvedu, vážím si ho, a on už zemřel.