Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

docela svižný

https://www.youtube.com/watch?v=kwsciXm_7sA

Re: docela svižný

Ano, ale ne moc původní:

https://www.youtube.com/watch?v=edqH0ofRQrM

Zazen Boys

https://www.youtube.com/watch?v=UP-iX2szJbM

Re: Zazen Boys

Není to zrovna můj styl, ale to neznamená, že by to bylo špatné. Rozhodně lepší než 95% toho, co se tu na nás valí z médií. Takže ode mě: palec nahoru.

Trochu mi připomínají polské Waglewskiego VooVoo v jejich začátcích...

co třeba

Metafive: https://www.youtube.com/watch?v=7LBUEYGfisQ&list=RDEM3aaS_5mEseuFW6fhMvv4fw&start_radio=1 nebo klidný Yellow magic orchestra: https://www.youtube.com/watch?v=uJyJwgxvH3k

Re: co třeba

Metafive dělají to, co vytýkám jiným japonským skupinám v diskusi s panem Mařákem: sympaticky brutální nástup, který posléze roztaje v líbivost - zde (snad) ve funk. A zpívat mají tak, jak jim zobáčisko narostlo - japonsky. Jinak to vyzní trochu komicky. To platí i pro české kapely, které zrovna nedisponují nějakou tou importovanou Monkey Toni...

YMO je výborný, přímo klasický spolek, Sakamoto je bourák. Ovšem ve Vámi nabídnutém youtube klipu zní muzika poněkud čínsky, to není ani trochu japonská tónika. Ale nejspíš jde o záměr. Vadí mi přechod Sakamota na digitální syntezátory, všeobecně znějí jako flašinety. Viz přechod Ricka Wakemana na podobné instrumenty na albu Yes Tormato. Tam už se nedá poslouchat. A jak jsem ho měl rád...

Osobně dávám přednost před YMO spolkům Cassiopeia https://www.youtube.com/watch?v=vKOekWuzk3o (pravda trochu starší styl...) nebo T-Square https://www.youtube.com/watch?v=kRRmA1I3UNY . Žádný hudební převrat se sice nekoná, ale hoši odvádějí velmi dobrou muzikantskou práci...

já jsem spíš pro punkovější, noise nebo math

Prý znovu začali hrát Number Girl: https://www.youtube.com/watch?v=sFOFLFOGG1s&t=35s loni jsem pořád poslouchal Shinsei Kamattechan: https://www.youtube.com/watch?v=ne8p6-LIahU

nebo 88Kasyo Junrei: https://www.youtube.com/watch?v=Y_IJ0v1CsC4 nebo te': https://www.youtube.com/watch?v=GFpmJpVPVe4

Re: já jsem spíš pro punkovější, noise nebo math

První a druhý spolek mě moc neoslovili, ale to poslední je paráda, skvost. Díky, už je mám v hledáčku.

Ač mladí, hrají velmi přemýšlivou muziku - polyrytmus s perfektními bicími v zádech, nejednoduchá harmonie. Trochu mi připomínají King Crimson. Tedy ne, že by je kopírovali, ale mají je v sobě. Všechny palce nahoru.

Na můj vkus moc popové,

našel jsem si i ten údajný industriál:

https://www.youtube.com/watch?v=uFMJVuzW53w

Einsturzende Neubauten s japonským buto je přece jenom jiná liga:

https://www.youtube.com/watch?v=IL0r8tNnmMQ

Kromě toho, že moje dcera dost lítá na japonském a korejském popu, tak japonskou hudbu vůbec neznám. Před pár lety jsem s ní byl na koncertu Baby Metal, když měli evropské turné, nebylo to špatné:

https://www.youtube.com/watch?v=GvD3CHA48pA

Dost poslouchá i 2D vocaloid Hatsune Miku, což mně jako koncept připadá dobře ujetý a zajímavý nápad, tyhle hologramy a podobně jsou možná budoucností v hudbě, kdo ví:

https://www.youtube.com/watch?v=YSyWtESoeOc

Re: Na můj vkus moc popové,

Ano, Einstürzende Neubauten jsou jinde, tam jde o skutečný industrial rock, kdežto Hirasawa tvoří spíše pop rock s mnoha příměsemi, včetně industrialu, ale nohama zůstává na domácí půdě, což oceňuju - základ jeho melodiky je ryze japonský, což je zde zjev velmi zřídkavý. Mimochodem, počátkem osmdesátek jsem s oblibou poslouchával industriálek říznutý novou vlnou, produkovaný skupinou Kowalski - také Němci: https://kowalski-band.de Loni ohlásili návrat na scénu.

Hatsune Miku na mě působí, jako by šlo o prosakování soundu z herních konzolí. Prozatím mě tento styl nechává chladným, melodie mi připadají jako kdyby je složil počítač či AI v embryonálním stádiu. Nevylučuji ale, že se z těchto pokusů vyvine svébytný hudební žánr. Babymetal jsou mi bližší, ale většinou to dopadá tak, že po slibném počátečním nářezu písnička sklouzne do jakéhosi metalpopu. Podobná "překvápka" zde praktikuje hodně kapel...

Hirasawovy melodie mi připadají košatější a lidštější a s jeho elektronickým arsenálem se dobře doplňují. A také se mi proto, že současně oslovily mě a o více než o třicet let mladšího synka. J-popu jako takovému se vyhýbám, seč mi síly stačí, viz moje nedávné povídání o AKB-48. Zato se mi líbí japonský jazz, možná o něm někdy něco na reklamně bannerovém prostoru napíšu.

V hudbě se naštěstí stále něco děje, já k sobě nechávám novinky dojít, byť to zpravidla trvá léta. Hirasawu znám teprve od loňska, letošním opožděným objevem je americký spolek Animals as Leaders, kteří existují již 12 let. K poslechu třeba zde:

https://www.youtube.com/watch?v=lbA3jxab4A0&list=PLcegffsUNmB2fYM1pdgroXyEFT8lCGxzU

Když už pominu, že článek měl být někde po stranách,

kde se bannerují reklamy, tak hudba opravdu nic omračujícího a už vůbec ani v nejmenším nového.

Je to jako okopírovaný Mike Oldfield, když s tím začínal v první polovině sedmdesátých let.