Š. Hašek 13.10.2020 10:07

Přesně.

Vše zřejmě začalo na Vitorazsku někdy kolem poloviny května 1945.

Podzim roku 1938 nebyl a dne 15. března 1939 bandy benešových hrdlořezů začaly plundrovat mírumilovný Berlín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 13.10.2020 10:02

Váš čtvrtý odstavec. Je dle mého nepřesný.

Píšete, že největší drama začalo v roce 1945. A to proč?

Mám určitý dojem, že v roce 1945 drama končilo. A závěreční herci, ti z české strany, to drama v roce 1938 nezačali.

Pane Vodvářko, pokud si chcete sypat popel na hlavu (zajímalo by mě, zda chcete být pouze moderně in, nebo tam bude něco z toho května/června) tak si ho sypejte celé metráky na Vaši hlavu.

Já to dělat nepotřebuji.

A nezapomeňte také připomenout Němcům, že by si měli sypat celé vlaky popela na ty svoje nevinné hlavy. Stále! Opakovaně se mladíci němečtí prokecávají, že mají guláš v tom zločinném vraždění jejich otců a dědů. Víme? Na vlastní uši.

Na ten film klidně půjdu, a až potom budu zjišťovat, "odkud vítr fouká". Chápu, že jen a právě květen 1945 v našem pohraničí je pro mnohé mlaďoše kavárenské nosným tematem, dokonce i teprve "začátkem". Začátkem čeho?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ziegler 13.10.2020 9:43

Děkuji za pěknou připomínku Tomáši, na film se určitě rád podívám. Historie není černobílá, ale to čecháčci nepochopí. O událostech v Tušti, který není daleko od ČB jsem už dříve psal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 13.10.2020 9:18

Pouze připomínám, že Vitorazsko patří mezi území, která patřila v určitých dějinných souvislostech k českému státu nebo sousedům. Takovým územím je také např. Chebsko, Kladsko, Těšínsko a pod. Chápu, že se to konzumentům eintopfu nelíbí, ale dějiny nelze jednoduše vymazat a nahradit propagandou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Toman 13.10.2020 9:16

Nedávno jsem objevil na Masarykově nádraží novou bronzovou pamětní desku. Byla osazena při nedávné rekonstrukci hlavní haly. Hned vpravo vedle vchodu do hlavní haly z ulice. Rozměr cca 1,00 x 2,00 m. Je věnována vzpomínce na obyvatele, kteří byli českými Němci vyhnáni z výsostně československého pohraničí. v roce 1938. Velká řada z nich dorazila právě na M.N., v dobytčácích s povolenými třiceti kily. Bylo jich celkem cca 370 tis. Různých národnostní, Češi, Židi, Maďaři, Poláci atd. a Němci, kteří byli antinacisté. Tedy jednalo se o etnickou a politickou čistku ze strany českých Němců. I o tom by bylo dobré natočit film.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 13.10.2020 9:10

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 13.10.2020 9:06

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 13.10.2020 9:04

Jako vždy autor neříká celou pravdu. Už v úvodu zapoměl napsat, že Vitorazsko bylo osídleno slovanským obyvatelstvem, bylo součástí českého knížectví a teprve po bitvě na Moravském poli a řádění habsburských vojsk v českých zemích bylo v roce 1288 ukradeno, připojeno k Hornímu Rakousku a zčásti poněmčeno. K příběhu o hodných Němcích terorizovaných zlými Čechy se nevyjadřuji. To je už dnešním mediálním standartem. Také pro pana Vodvářku začínají dějiny soužití v pohraničí příchodem Rudých gard v roce 1945.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 13.10.2020 8:53

na film se rád podívám,, na csfd má slušných 68%. samozřejmě že msta je špatná vlastnost, ale také je třeba vidět příčiny. jen v Bělorusku Němci (pozor, dnes se musí říkat nacisté) vypálili a srovnali se zemí 626 vesnic a jejich obyvatele fyzicky zlikvidovali. kdo chce vidět opravdu kvalitní film o té době, nechť si pustí Klimovův *Jdi a dívej se*.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 13.10.2020 8:06

Takže si to shrneme po teutonsku: 14 lidí v Českých Velenicích, 420 lidí na úplavici cestou do Pohořelic, necelá stovka lidí v Postoloprtech , desítky lidí v Aussitz i s kočárkem, který letěl prázdný z mostu, a desítky dalších, méně známých případů brutálního a bezdůvodného násilí proti nadřazené rase. Sečteno v Mnichově dělá 2 miliony obětí. Kdo by chtěl připomínat dávno odbytou likvidaci škodné, která ostatně měla pravidla a řád stanovený v Nürnberg.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 13.10.2020 7:48

Jaroš, Dvořák vodvářka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 13.10.2020 7:37

Možná není daleko doba, kdy bude natočen film o tom, jak jsme chtěli třetinu Němců vyhladit, třetinu počeštit a třetinu odvézt na otrocké práce do Patagónie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jaroš 13.10.2020 6:03

Ano, v rámci výuky dějepisu na školách jsme chodili na filmy o zlých Němcích a hodných Češích, teď to bude naopak, opět objektivně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 13.10.2020 5:50

Nic si z toho nedělejte. Po několika teplých, hřejivých e-mailech s odpovědnou osůbkou mi trust Agrofert-iDnes nedovolí ztvárnit u mého jména nejen moji bývalo ikonu (což nechápu), ale dokonce ani moji fotografii z občanského průkazu (což nechápu).

Prostě jim to tam někdo u mého jména nastavil a frčí to jak vypouštění míčků robotem. Míček-PINK! Míček-PINK! Míček-PINK! . . . . . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 13.10.2020 5:43

Nevím, nevím.

"Nápad černobílého filmu se režisérovi vydařil, dlouhé záběry krajiny nechávají divákovi čas, aby vstřebal jak exteriéry, tak i samotné události . . . . "

"Nápad černobílého filmu . . . " není žádný nápad, ale moderní "vysoce umělecké" klišé.

" . . . dlouhé záběry krajiny . . . " by většina diváků raději viděla v cestopisu, než ve filmu, který má vypovídat o lidských vztazích a ještě být napínavý.

Tak nějak tuším, že v divákovi zůstane jedině závěrečný masakr " . . . kdy do vesnice dorazí náhle procitnuvší příslušníci Revolučních gard, aby vykonali historicky známou popravu 14 obyvatel, a to bez soudu a oprávnění takto konat."

A tomu se neříká ani umění, ani historie, ale politika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 13.10.2020 5:42

Napsal jsem, že je to hav..oční sr@cka a o výnosech takovÿchto výtvorů a jejich financování. Nebyl jsem připuštěn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek