P. Kersch 3.8.2010 22:52

Panu Paškovi

Milý pane Pašku,

Jste zbytečně skromný. Znám Vás (z naší dřívější korespondence) jako člověka, který "umí žít". Víte o přírodě víc než hodně lidí z Vašeho okolí. Umíte ji vnímat, všímat si podrobností, vážit si vzácných, neopakovatelných okamžiků, které si pamatujete dlouho, obohacujete tím svůj život. Umíte se dívat a vnímáte samozřejmě víc věcí, lidí, prostředí - není jenom "wild nature". Přeji Vám hodně radosti a mnoho dalších příjemných pocitů. Hezké léto Vám i rodině přeje Petr Kersch

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pašek 3.8.2010 19:16

Já neříkám tak, ani tak . . .

Nechci tady psát, ve kterém věku jsem počal být vášnivým čtenářem a jak jsem byl vděčný kamarádovi, který mě tajně půjčoval jeho táty Biglesovky, které jsem hltal při baterce pod peřinou, aby máma nehubovala, že budu ospalý do školy . . . .

Pane Kerschi, napsal jste: . . . .Později, když v mém okolí někdo horoval, jak "miluje přírodu", jak "bez přírody nemůže žít" a jak mu "příroda pomáhá", zjišťoval jsem při podrobnější konverzaci, že taková osoba o skutečném životě v přírodě nic neví, pouze přejímá klišé, které hezky zní.

Já patřím k těm, krerý miluje přírodu, bez přírody nemůže žít, příroda mi pomáhá a bez mučení se přiznávám, že vím velký kulový o "skutečném řivotě v přírodě". Tuto sobotu jsem si vyjel do Letchworth State Park, který je asi tak 40 min od našeho domu. Parkem proudí tam skoro-začátek Genesee řeky,  hluboké skalní koryto, peřeje,  krásné 3 vodopády a já jsem s ruksáčkem na zádech " schválně zabloudil a čirou náhodou narazil na neoznačenou pro turisty polní cestu v hlubokém lese a nikde ni živáčka . . . .  A já šel a šel a šel hodně přes hodinu, konce nedorazil a bylo mně, jako když navštívím krásně chladný, tmavý chrám a jsem tam sám . . . . a vzpoměl jsem si tam na mého nejlepšího kamaráda, spolužáka ing. Bedřicha V., který tak předčasně zemřel na shirózu jater alkoholika a říkal jsem si, jak je dobře bejt živej a zdravej na to Božím světě . . . . . . . Tu tam přeběhly vystrašené srnky . . .  Už se stmívalo, když jsem vyrazil domů. Od vodopádů k bráně se jede cca 20 km kde je 30 mil/hod (48km/hod) max. rychlost a místy o půl pomaleji . . .  Už jsem tam jel sám a skoro u brány  náhle přes silnici přeběhla srna a na druhé straně stálo její mrně . . . Zastavil jsem, troubím, mrně přeběhlo k mámě a hajdy do lesa . . . . Já se pomalu rozjíždím a o chlup dál tam schovaný bylo policejní auto s radarem . . . . Tak jsem té srně-mámě vduchu poděkoval, že jsem nedostal pokutu . . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kersch 3.8.2010 16:50

adresa autora

Tak já to risknu: se svými čtenáři bych si rád popovídal na adrese Sisyfos3@seznam.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek