R. Langer 29.11.2011 15:06

Na můj vkus

je v článku příliš často použito slovo "Bůh", a ani jednou není konkrétně uvedeno který... :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 29.11.2011 12:54

Ach, mluvíte, zpíváte, kreslíte, socháte mi z duše

Naprosto naprostý souhlas. A ten hlas není ojedinělý, často si o tom povídáme, nedávno v souvislosti s filmy. Snad je "nás" víc, co nerozumějí modernímu umění, respektive komu v něm chybí krása, pocit, že to umění povznáší - je povznášející.

Všechno temné má však i své druhé strany mince. Jako protiváha Černým a jiným peformátorům a jsme pak my, kdo se díky tomu učíme hledat krásu všude kolem sebe. V kameni, ve dřevě, v kovu, v obloze, v dokonalosti rostlin a zvěře ... a také jako transcendentní pocit - jakýsi blažený pocit bez oblažující fyzické krásy. A pak také v tom umění starém.

Píšu to jako někdo, kdo kdysi pro zábavu psal rozervané příběhy, až mi došlo, že rozervanosti už je ve světě dost. Není nutné přidávat další. Ani kapičku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 29.11.2011 12:07

AUTOR ČLÁNKU SE PTÁ: Nezačneme si zase vážit krásy?

S krásou úzce souvisí slušnost. Mnoho diskuzních příspěvků na NP slušnost postrádá. Pokusme se diskutovat slušně. Bude to první krok k tomu, abychom si začali krásy vážit !!

Asi volám marně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 29.11.2011 10:18

Záchodová kultura

 Současná kultura je ve znamení hnusu, ošklivosti a perverze. Říkám jí "záchodová kultura". Strašné je, že i z krásných děl klasiků divadla a opery dokážou režizéři udělat prasárny. Je o strach dnes jít do divadla i na klasická díla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kovaříček 29.11.2011 1:34

Bravo

Naprosto skvělý článek, pravdivý i inspirativní. Krása je dnes opomíjená hodnota. Angličané sice říkají, že krása je v očích pozorovatele, jenže co vědí Angličané o kráse? Krása je vskutku duchovní (božskou) veličinou a má svá objektivní kritéria. Například v hudbě je krása spojena s harmonií. Na tom nemění nic skutečnost, že dnes jsou v největší oblibě všelijaké rockové hulákačky, zpívané slavnými hvězdami zpravidla falešně. Bachova hudba je nadčasová a to, že ji poslouchá poměrně málo lidí není svědectvím o té hudbě nýbrž o těch lidech.

V umění není čemu rozumnět, umění se prožívá. Umění člověka kultivuje ale jen kultivovaný člověk je schopen s uměleckým dílem souznít.

V moderní době začalo být umění nazíráno jen jako zboží. Tak třeba nějaký nepovedený obrázek všelijak hranaté ženy odhadnou "odborníci" na miliony dolarů, poněvadž v rohu je podpis Picasso. Potom ale přijde jiný znalec s lupou a prohlásí, že tento obraz je skvěle provedený padělek. V tom okamžiku spadne cena díla na několik stovek dolarů. Ten obraz se vůbec nezměnil a jak patrno nehrál v té situaci podstatnou roli. Když si nějaký zbohatlík koupí za hříšné peníze dílo slovutného Mistra, zpravidla nechá udělat dobrou kopii, kterou vystavuje, a originál uloží do trezoru. Pravdu dí pan Frýbort, za tuto neúctu ku kráse Bůh nas trestá, anebo vlastně trestáme my sami sebe?

• reagovat
• nahlásit příspěvek