Vědci tvrdí, že jsme bytosti fyzické, ohraničené a oddělené od ostatního světa povrchem naší pokožky, proto zbytek světa zkoušíme jako něco vnějšího, co je mimo nás. A právě to, že vše pozorujme zvnějšku, způsobuje, že větší část našich vyjádření je metaforická, pokud chápeme metaforu jako chápání a prožívání věci, vztahu či činnosti z hlediska jiné věci atd.