Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Až mě z té poslední věty zamrazilo. "Díky za poděkování", tak jsem začal minulý týden mailovou odpověď jedné mladé a půvabné takřka celebritě v oborech Pavěd. Byl jsem si jistý, že mi za předchozí řekněme úkon aspoň formálně poděkuje a ono nic. Totiž poděkovala až příští den večer a to už jsem byl na pár dní na chalupě, hlavu plnou nevděku, ponížení a úvah přímo technicko-psychologicko-esotericky detektivních. Přečetl jsem si její milé a vlídné poděkování až po návratu, moje radost byla velká, ale, jak jsem jí napsal, někdy je nejistota víc vzrušující a inspirativnější než všední skutečnost. Nahrál jsem to trochu, aby finální děkovné slovo měla ona, ale asi mi chce dopřát tu nejistotu.

Teď se to ještě dá utnout, ale představte si, že by byly tahle naprogramovány dvě umělé inteligence s právem psát maily nebo jinak vzájemně komunikovat.

Hlavně ať si to nepřečte místní malá hloupoučká UI.

Máte pravdu pane autore. V dnešní době rychlých mailů, twittrů whattsapp atp. se mi to stává často, že mi prostě na poděkování nezbude čas. Mrzí mne to víc než dost.