Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Dušičková vzpomínka na Jizerské hory
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Pete Late 10.11.2009 14:36Re: Skoda jen trefa ! to jsou souvislosti, na které se dnes ráno zapomíná.Dějiny mohly(nedej bože) jít jinou cestou a pak by paní autorka studovala hroby někde na Sibiři,pokud by německé zacházení přežila. |
I.Laengsfeld 2.11.2009 19:28Nostalgie po Antonienwaldu Neboli Antoninov, hned pod Josefodolem. Babicka tam v mladi chodila do tovarny z opacne, ceske strany Cerne Studnice (Schwarzbrunn). Pokud mne pamet neklame, je tam i rodinna hrobka casti rodu Posseltu, z ktereho pochazel m.j. predvalecny starosta Gablonz(e) a tez jeho potomek, nas mily politik z Bavorska Kazdopadne, hur dopadly nemene malebne (jako ty sudetske) hrbitovy zidovske, a hlavne ti, co na nich meli byt pochovani (a nebyli, protoze na rozdil od Stalingradu zustali po ceste v Auchwitz). Souhlasim s nazorem, ze udrzovany hrob si zaslouzi hlavne take obeti pochodu smrti na konci valky. Plus leckde na nadrazich by se hodily pametni tabulky typu: v letech 1942-44 projelo podel tohoto peronu vice nez 500 000 Zidu evakuovanych do taboru zvlastniho zachazeni na vychode apod. |
Zdenka Raušová 2.11.2009 18:32Dušíčková vzpomínka Ještě jednou Vám píši , muj muž pochází zJesenice u Rakovnika. Tam jsou též hroby německých občanu , kteří tamžili společně s českými občany, Starají se ohroby naši češi a nikdo jím to nezlívá , Proč stále tá nenávist, Nechte ty mrtvé napokoji a až budete vy v hrobě , budete rádi , že aspon jednou za rok vám někdo položí kyxtičku na hrob Zdraví Zdenka |
Zdenka Raušová 2.11.2009 17:48Dušíčková vzpomínka Děkuji za vuzpomínku. Já též chodím ráda pocizých hřbytovech, Moc ráda vzpomínám na hřbytov v Ořechově u Brna, tan každý rok se jezdilo na Dušičky. Vždy jsme měly něco nového, bylo nám zima ,alé to se tekrát tetičkovalo a strejčkovalo. A ty buchty s povidli tobylo něco. Já po každé se těším tady u nás v Modřanech na svoje známé,které opet poroce tuhle dobu potkáme, A večer na tunádheru rozvícených svíček. Zdraví Zdenka |
Zdena 2.11.2009 16:43děkuji za vzpomínku podobné pocity při návštěvě hřbitovů (nejen v Sudetech) mívám také.Vždy mám pár svíček navíc pro ty smutné a opuštěné.Nejen o Dušičkách. |
čtenář 1.11.2009 22:03Re: Ze hřbitovního kvítí kytice malá, autorce. A proč by se měli ti mrtví vojáci-Němci vykopávat a vláčet kdovíkam ?! Vo tom by, když už, rozhodovat živí vojáci z druhý strany. Vůbec neprohádám, když řeknu, že by ti za ten tvůj požadavek nakopali, trotle. |
čtenář 1.11.2009 11:55A což teprve pelhřimovké krematorium ! "Aspoň uvidíš do čeho deš" |
Vaclav Baloun Dvorak 1.11.2009 10:35Děkuji za citlivý a aktuálnípříspěvek a text je vlastně v nadpisu. |
aida 31.10.2009 22:35Re: Na hřbitově už není rozdílu Kvůli takovým těm lidem, co se zrovna (a každý den) hádají pod úvodníkem, obávám se. Však tam mrkněte - a nebo radši ani ne... |
68 31.10.2009 21:57Pietní vyprávění. Balada o těch, co si kdysi tam, v těch horách Jizerských, tiše mačkali perličky, smálí se a tančili při kořaličce. Potom zemřeli, zbyly po nich pouze ty německé hrobečky. Jen ten Karl, chudák, leží až někde u Stalingradu. Smutné, podzimní. Leč, musíme tam všichni. |
Mgr. Milda 31.10.2009 21:54Na hřbitově už není rozdílu můj dědeček pocházel z Ondřejova pod Křemešníkem, p. Vaněk a jeho krásná samota se sv. Trojicí mi jsou proto součástí rodinné historie. Osud zavál mého dědečka později do německé Jihlavy, tam se narodila i moje maminka. Proto jezdívám nejméně dvakrát ročně do té Jihlavy na hřbitov. Hned vedle naší rodinné hrobky je opuštěná německá hrobka, při čištění té naší jsem očistil i tu sousední od mechu, nápisy jsou čitelné. Pochází ještě z dob první republiky, proč vlastně se z nás museli stát nepřátelé na život a na smrt? |
Jakub S. 31.10.2009 19:51Re: Ale né - ...! Jasně - ! |
honzak 31.10.2009 18:38Re: jedno voko blbá otázka, že? On byl před válkou systém jedné strany? |
f 31.10.2009 14:48Re: Ale né - ...! Asi jsme odbočili od tématu, chtěl jsem něco naznačit o vzájemném (i jazykovém) obohacování v duchu: Němce nesnáším, půjdu si raději pustit Wagnera. |
Jakub S. 31.10.2009 14:37Ale né - ...! Ale - copak jsem napsal: germanismy chceme - ? Ony tady, víte, prostě v naší řeči vždycky j s o u . Es gibt sie einfach. A ty nejvžitější už dáávno do ní patří. Víte, našě linguistika dnes, a už pár desetiletí, n e n í n o r m a t i v n í . Rozumíte? Nekárá, nereglementuje, nepředpisuje za každou cenu a fertyk. Bere prostě to a ono nové či jiné na vědomí, registruje vývoj, upozorňuje na šoatné trendy - ale to je tak všechno... znáte klasiky, že. |
f 31.10.2009 13:56Re: Ale proboha... germanismy chceme, Germány ne ? |
XW 31.10.2009 13:19Re: jedno voko před převratem se nevolilo - ledaže by se chtělo tvrdit, že nápis "pes" je totéž co živý pes a štěká. |
Jakub S. 31.10.2009 13:06Ale proboha... Myslíte Co je to za - ano? Ale to se v hovorové, neformální rovině už dáávno připouští. A tzv. spisovnou češtinou (mmch je to něco jiného, než se běžně má za to) už dáávno není nutno psát - natož na i-netu... Divil byste se, kolik striktně řečeno germanismů je vůbec v naší řeči - a co? Jazyky se navzájem ovlivňují, a vždycky tomu tak bylo. Dnes už nejsme v době striktního vymezování, obrany, váhrad, chránění - zaměřmě se, a velice nemilosrdně, na anglicismy. Co k nám tak bleskově, ochotně, nez zábran zavádějí ve velkém mladší generace - aniž tuší, co práce našim obrozencům dalo, než vypiplali náš moderní nádherný, jakéhokoli vyjadřování schopný, pružný, bohatý, krásný jazyk. - Linguista |
Jakub S. 31.10.2009 12:59Re: Ze hřbitovního kvítí kytice malá, autorce. Bohužel. A to mne strašně deprimuje, znepokojuje, se- no - irituje, kamarádi. MMCh - jsem přesvědčen, že si ty mrtvé z války mají vzít k sobě domů, do Bavor, Sas, Vídně... a pohřbít si je tam, kde teď žijí oni. Proč to tak nedělají -a proč jim střemhlav naši teď vyhovují, a nenavrhnou jim tohle? Opravdu nevím. Rád bych to věděl. Hroby rudoamějců a američanů beru, jak jinak. Ale tihle ať jsou doma = v SRN a Rakousích. Zde stojím a nemohu jinak. Ovšem o jejich předky, obyvatele Čech a Moravy, jako byli ti naši dědové, musí být na hřbitovech v pohraničí (všimli jste si, že neříkám Sudety - ?) pečováno. Konečně už. Je to, byť historicky pochopitelná, ostuda. Zvelebovali to tam po staletí. Dobře. Nemohli za své dálné potomky. Nemohli za dějiny střední Evropy ve dvacátém století... |
f 31.10.2009 12:49Re: . Nedočetla. ale jako správná Češka byste tedy neměla používat germanismy. |
Vodička- sapér. 31.10.2009 11:57Ze hřbitovního kvítí kytice malá, autorce. Článek se mi líbil, už i proto že paní M. M., mi , prvními větami , hřbitovy pražské..., názvy místopisné... , jejím "stylem ",připomněla , mnou spisovatele milovaného, K.Klostermanna, V ráji šumavském, například. Procházka mezi hroby, ať je hřbitov kdekoli, vždy vede ke vzpomínkám na námi milované, už nežijící blízké lidi a na časy ,které jsme s nimi prožili, nutí k rozjímání nad osudem lidí zde pohřbených - vše na světě jen na obrátku a život lidský jako sen. Hroby Němců a hlavně vojáků německých, rozsety jsou po válce druhé světové, po Evropě celé, že jsou v péči jejich potomků je chvályhodné, ale nyní se často stává "módou" některých novinářů, ,že jsou vzpomínáni s pietou větší než jiní mrtví a padlí , kteří byli někdy jejich obětmi. |
Jakub S. 31.10.2009 11:44Paní Marcelo, poutavé, čtivé a nehloupé čtení. Jako bych tam byl. Chtělo by to víc. Pohraničí bylo pro mě exotika, prvně jsem viděl tamní horský hřbitov a pak další v 68, kdy jsem se dostal do Varů - a byl jsem šokován, otřesen. Těch pocitů se dodnes nezbavím. Zdravím oba! |
Jojin 31.10.2009 10:43Jozefáč Do Jozefova Dolu jezdíme pár let, většinou v létě neboť jsme letní horští ... máme ta místa rádi, nejen pro okolí s mnoha krásnými místy ale i pro atmosféru toho místa pro onen genius loci ... proto Jindrovi doporučuji se do těch míst podívat, je propastný rozdíl co vytvořili němci v těchto končinách a co"vytvořili"češi kteří je vyhnali. |
lucinapes 31.10.2009 9:04Re: jedno voko koho jste volil vy před převratem? |
honzak 31.10.2009 6:51jedno voko nezůstane suchý... Nic ve zlém, autorka i ona popisovaná teta byly (a je) slušné ženské, které by kuřeti neublížily. Nicméně by se jistě v Pelhřimově našel podobný hrob tety vysídlené ze Sudet, která taky zůstala sama a měla dům (spíš jen byt) plný koček, že? Proč to vlastně píšu - koho ta hodná teta před válkou volila? |
Kresinka 31.10.2009 4:45Milá paní Matějková, i já mám někoho z Josefodolu, na koho ráda vzpomínám. Byla to stará paní, Němka, která vařila pro děti ve škole v přírodě v Antonínově. Táta tam vedl jako učitel tyhle prázdninové ozdravné pobyty a byl miláčkem té staré paní, která už asi nikoho neměla. Já bohužel neznám ani její jméno, ale chuť jejích eintopfů mám ještě dneska na jazyku a dodnes mi zní v uších její vedelá, komická čeština. Najdete-li nějaký opuštěný německý hrob, rozsviťte, prosím, svíčku i za tu veselou paní. Moc děkuji library@email.cz |
mamina hudební pauza 31.10.2009 3:08Re: . moje vlastní otázka, pochopitelně, dovysvětlení pro JISTOTU. )) |
mamina hudební pauza 31.10.2009 3:07. Přestala jsem číst v první třetině. Otázka, Co je to za doják, mě odradila . |
Jindra 31.10.2009 0:53Skoda jen ze strycka Huga odvezli pak do Terezina a pak nekam do Polska, a uz jsme hi nikdy nevideli. Ani pana Zamecnika nemeli do Mauthausenu posilat, chudak Gertl musela hledat noveho krejciho. Inge, ne nezzvidim ji, ale ten jeji ji z Ruska poslal tolik smuku, ze by z toho po valce mela a Swarzwaldu pension, kdyby ji pri vyhaneni o vsechno neokradla ta ceska verbez. |