Byly tři cesty, jak odeslat z terezínského ghetta dopis - jedna legální, cenzurovaný korespondenční lístek s omezeným počtem slov, psaný hůlkovým písmem a jinotajným slohem, kde věta "tetě Máře se daří dobře" znamenala, že teta Marie byla deportována kamsi na východ, pravděpodobně někam do Generálního Gouvernementu - druhá, nelegální, kterou obstarávali čeští četníci, přidělovaní na pár měsíců služebně do Terezína rozkazem protektorátního ministra vnitra - ti, s nasazením vlastního života, přinášeli vzkazy, dopisy a naději - a konečně třetí, individuální, kterou využívala paní Štyndlová.