26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

ESEJ: Kunderův Unesený Západ

Esej vyšla původně roku 1983 v intelektuálním časopise Le Débat. Jak jsem zjistil během svého působení ve Francii, časopis během covidu zanikl. Teď už by Kunderova esej neměla kde vyjít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Kučer 11.4.2023 14:53

Kronikář Nestor, který žil v Kyjevě na přelomu 11. a 12. století napsal že existuje pouze jeden slovanský národ který se dělí na jednotlivé kmeny. Měl i spisovnou řeč - staroslověnštinu

J. Pallas 11.4.2023 19:07

Staroslověnština, zvaná též církevní slovanština, byla ale jazykem umělým.

D. Stys 11.4.2023 5:59

Ještě bych upozornil na to, že Ochranovská verze pietismu byly dílem obnovené Jednoty bratrské. Ani nám se nevyhnulo náboženské šílenství protestantismu, byli jsme v tom dokonce první, ale prakticky souběžně s ním vzniká Chelčického pacifismus, který v kontinuální linii vede až k tomu nejlidštějšímu, co v křesťanství kdy vzniklo.

R. Holub 11.4.2023 3:06

V cem je CSR (hlavne ceske zeme) svetove unikatni ze si v r. 1946 zvolili komunisty, a s levicovymi soc. dem. meli pulku naroda. Agrarnici a narodni demokrate byli vylouceni, ale lidi mohli volit nar. soc. a lidovce. K tomuto katastrofalnimu selhani prispel sam tehdy komunista Kundera. Jedine Nemci taky svobodne zvolili nar.soc (nacisty) ve svobodnych volbach v r. 1933.

Ten clanek je dobry, ale treba neni neco pravdy ze Cesi byli mene pracoviti a schopni nez Nemci? I ted v pohranici se da poznat jestli mesta nebo vesnice byly spis nemecke nebo ceske. Ty nemecke vypadaji lip i ted. Ta otazka kam vlastne patrime je stale aktualni. Staci si vsimnout kolik i ted lidi sympatizuje s Ruskem. I kdyz zapad je odpudivej s tou politickou korektnosti.

J. Krásenský 11.4.2023 5:04

Na "západě" byla pro většinu emigrantů přitažlivá jen životní úroveň a sociální jistoty. Západ se vítězstvím emocí nad rozumem (politická korektnost, feminizmus, gender, enviromentalizmus, greendeal...) nedostal na úroveň "východu", ale připomíná spíš absolutistické teokratické režimy islámského světa. Z nejnižších tříd se stávají lidé podobní otrokům, či nevolníkům. O svobodě projevu, která tu byla v devadesátých letech si už ani zdát nesmíme, svobodu pohybu ukončí elektromobilita a "patnáctiminutová" města.

L. Písařík 11.4.2023 8:04

Taky mám dojem že se "poměry konsolidují směrem k nule", pokud se jedná o různé svobody včetně názoru. - Někdo si namaluje na batoh zetko a je z něho skoro zločinec? Ševčík jde na demonstraci a je označen člověkem v čepici jako nežádoucí živel, kterého je nutno eliminovat? 8-ozírám - jako za komačů.

R. Holub 11.4.2023 22:42

P. Krasensky, kdyz jsem utek' v r. 65 tak muj hlavni motiv byl ze proste v komunismu se nedalo normalne zit, zatimco na zapade ano. Americky sen fungoval pro vetsinu z nas pokud jsme pracovali a delali vetsinou spravna rozhodnuti. Mnozi moji kamaradi a znami co zustali (mnozi meli lepsi znamky na UK a VSCHT), kdyz jsme se pak potkali po r. 89, tak mne licili jak jim komunisti znicili karieru (plus "bratrska pomoc" vyslech a schvalovavni). Zcela pravda, jenze to se dalo cekat... Se vsemi jsme zustali dobri kamaradi, bylo mne jich lito ale. Bohuzel uz skoro nikdo neni nazivu.

Jinak souhlasim s vasim popisem dnesni Ameriky. Jak se rika, kdo chce kam pomozme mu tam. Akorat ze mnozi z nas tam nechteji...

D. Stys 11.4.2023 5:53

Možná, že jste si nevšiml, že před těmito volbami (1) byly zakázány všechny pravicové politické strany, (2) proběhlo znárodnění a pravice ztratila ekonomickou základnu, (3) probíhaly procesy s podnikateli, například J.A. Baťou, ale například i mým dědečkem, (4) ruští bílí emigranti byli odvlečeni do gulagů, atd. To nebyly žádné svobodné volby.

P. Hatina 11.4.2023 6:27

Mimochodem, možná pro určitou opravu, ty pravicové politické strany nebyly před volbami 1946 zakázány, protože v té době už právně neexistovaly.

Ty zanikly po Mnichovu, během druhé republiky, když i většina jejich potentátů emigrovala, strany ztratily svůj politický smysl a stát se pasivně přepnul jen do čekání, kdy si nás Hitler, tentokrát už skutečně bezbranné, obsadí..

No a po válce se skutečně Beneš dohodl (nejen s komunisty), že více politických stran, než ty které byly součástí již tehdy vzniklé Národní fronty, netřeba.

D. Stys 11.4.2023 6:28

To je jen slovíčkaření. Netřeba rovná se nejsou povoleny rovná se zakázány.

P. Hatina 11.4.2023 6:39

Můžete to tak brát..šlo prostě o to, že ty ostatní pravicové strany tehdy, po válce u nás vůbec neexistovaly.

D. Stys 11.4.2023 6:44

Zejména agrárníci. A to byl hlavní důvod úspěchu komunistů. O své politice pro venkov vyloženě lhali. Jenže kdo a jak měl šanci to zjistit.

Koneckonců Fiala, když se stal předsedou ODS, také prezentoval úplně jiné myšlenky než dnes prosazuje. Paní senátorka Kovářová to i na Neviditelném psu jasně dokázala. Ani my dnes nemáme pravicovou stranu a praktická politika po posledních volbách to jasně ukazuje.

J. Kindl 11.4.2023 9:36

Agrárníci byli u nás nejsilnější strana. Byla pravicově založená a byla velikým kritikem Beneše. Její předseda Švehla byl přítel Masaryka. Pronesl výrok, že Beneš jednou tuto zemi zahubí. Beneš za opravněnou kritiku své osoby nenáviděl Agrární stranu stejně jako komunisté. Když po válce byl dotázán, proč nebyla povolena nejsilnější strana Agrární odpověděl. " Vládu s komunisty si umím představit, ale s Agrární stranou ne "

D. Stys 11.4.2023 10:37

Švehla je můj vzdálený příbuzný. Přes cukrovar v Uhříněvsi, kde řediteloval můj pra-pradědeček, se sešla moje prateta s jeho synovcem....

R. Holub 11.4.2023 15:56

P. Hatino, mate pravdu pravicove strany nebyly, ale lidi nemuseli v r. 46 volit komunisty. A prece je zvolili. Jako Nemci v r. 1933 narodni socialisty - a Gleichschaltung. Ani ve Francii a Italii komunisti nikdy nevyhrali volby po valce. Budiz, v teto blbosti jsme stejne blbi jako Nemci.

J. Kindl 11.4.2023 9:45

Beneš se s komunisty dohodl, že v Národní frontě budou pouze a jenom levicové strany. Beneš souhlasil Sám byl politicky silně nalevo. Už jako student přispíval do levicových listů a jeho disertační práce se týkala tématu, spravidlé rozdělení majetku a bohatství. V SSSR byl nadšený plánovanou ekonomikou a chtěl ji zavádět u nás.

P. Hatina 11.4.2023 9:59

Pravda, zrovna po Velké hospodářské krizi třicátých let, se asi nečekalo, že by pravicové strany dokázaly řídit stát. Takže zbývaly ty levicové, aby mohly lidem rozdávat aspoň žebračenky..Bohužel...

H. Rybnická 11.4.2023 15:11

POkud čtete dobový tisk tak vidíte, že to byl německý ministr sociálních záležitostí Dr, Rudolf Czech, který po týdny a měsíce zveřejnoval moderní koncepce řešení pro zvládnutí hospodářské krize, osobně si myslím že čerpal z díla Keynese. Češkoslovenská vládá se na bídu občanů vykašlala Czechovi se nakonec povedlo jediné, prosadit "alespon" ty žebračenky.

V. Petr 11.4.2023 20:19

No, je zajímavé že nám, tehdy dítkám školou povinným, to komunisté říkali dost na rovinu, třeba "Tam, kde to osvobodili Rusové je komunismus, tam, kde to osvobodili Američané je kapitalismus. Jiné úvahy postrádají smysl." "Když se projednával Košický vládní program, kladli si komusté se Stalinem za zády podmínky, za kterých politiky Benešovy vlády do Košic vůbec pustí..."

P. Urban 12.4.2023 11:04

Co bylo v politice po Mnichovu, bylo po osvobození prohlášeno za právně nulitní. Tudíž předválečné politické strany právně neexistovat nemohly. Mohlo být pouze zakázáno jejich obnovení; což je zákaz.

P. Hatina 11.4.2023 9:35

Mimochodem, tvrdit že "..ty německé vypadají lip i ted" se zdá obecně jako kolosální nesmysl.

Přeci jen, ty původní Němce odsunuli hned po válce, v pohraničí pak probíhala dlouhodobě devastace, atd.. A to nemluvě o tom, že spousta právě těch německých menších osad "prostě" zanikla.

Takže - pokud jsou na tom některé ty "tehdy německé" dneska líp, tak je nutný hledat jiné, ryze individuální důvody, kus po kuse. Mimochodem, restitucí to není, restituce se týkala pokud vím, pouze našich občanů.

No a obecně tvrdit, že ". Češi byli/jsou mene pracoviti a schopni nez Nemci", je asi omyl. Ten rozdíl je otázka managementu těch podniků, to je otázka kapitálu, a podobně.. Nakonec a vzhledem k tomu že jsme vyprodali i české banky, tak nějaký mega rozvoj čekat nemůžete..Ona i ta Česká spořitelna je vlastně rakouská..;-D

Z. Lapil 11.4.2023 11:42

Banka je hlavně od toho, aby vydělávala peníze skrze jejich půjčování. Hodnotit ji podle toho, jestli více (nebo na lepší úrok) půjčuje Čechům nebo Rakušanům mi přijde stejný nesmysl jako hodnotit ji podle toho, jestli půjčuje výrobcům autobusů nebo tramvají (elektrodoprava).

H. Rybnická 11.4.2023 14:55

Myslím že na starých příslovích je něco pravdy. Možná Vám některá napadnou.

V. Kučer 11.4.2023 21:27

V roce 1980 jsem navštívil Bavorsko a byl jsem překvapen že naši emigranti měli pověst pracovitých a schopných lidí. Za Čechy tam byli pokládáni i Sudeťáci.

P. Hatina 11.4.2023 9:35

Mimochodem, tvrdit že "..ty německé vypadají lip i ted" se zdá obecně jako kolosální nesmysl.

Přeci jen, ty původní Němce odsunuli hned po válce, v pohraničí pak probíhala dlouhodobě devastace, atd.. A to nemluvě o tom, že spousta právě těch německých menších osad "prostě" zanikla.

Takže - pokud jsou na tom některé ty "tehdy německé" dneska líp, tak je nutný hledat jiné, ryze individuální důvody, kus po kuse. Mimochodem, restitucí to není, restituce se týkala pokud vím, pouze našich občanů.

No a obecně tvrdit, že ". Češi byli/jsou mene pracoviti a schopni nez Nemci", je asi omyl. Ten rozdíl je otázka managementu těch podniků, to je otázka kapitálu, a podobně.. Nakonec a vzhledem k tomu že jsme vyprodali i české banky, tak nějaký mega rozvoj čekat nemůžete..Ona i ta Česká spořitelna je vlastně rakouská..;-D

Z. Lapil 11.4.2023 11:32

Rozeznávat německé vesnice od českých podle pořádku mi nepřipadá správné; rozhodně ne JENOM podle pořádku.

Před několika málo lety jsem byl v Postupimi (jako turista), a když člověk zašel na nějaké to odlehlejší místo, nějaký ten relikt komunismu a la opuštěné JZD tam našel.

Mám ale za to, že německé domácnosti jsou opravdu načinčanější než ty české, hodně ve smyslu většího výskytu vyzdobenosti na způsob kýče. Čímž je nechci nějak urážet, ony ty české dečky s nápisy ve stylu Dej Bůh štěstí taky nejsou umělecky nic moc :-).

J. Ticháček 11.4.2023 12:24

Ono by nebylo od věci se podívat na poválečné volby v Itálii, Francii, Řecku a jiných státech.

P. Urban 12.4.2023 11:08

Pokud se v dnešním českém pohraničí dají rozeznat někdejší české a německé obce, pak podle toho, že ty kdysi německé, pokud ještě existují, jsou více zdevastované. Ale ani na to se nedá spolehnout.

Za to Němci nemohou. Ale pokud vypadaly líp dříve, tak by mě zajímaly konkrétní příklady. Pominu-li Chebsko s architekturou, kterou Češi nepoužili, pak se mi zdá, že české a českoněmecké vesnice vypadaly úplně stejně.