J. Kalina 22.11.2022 9:03

tak si zkusme představit, že by to tady v roce 1948 komunisté nakonec nevyhráli , že by po válce nedošlo k odsunu Němců, jak by dopadly volby v roce 1946 a kdo by v nich mohl volit. A co by se v tomto státě dělo kdyby tu s námi Němci žili. To by se dělaly teprve krásné vládnoucí koalice. A těch keců v novinách, rádiu, televizi. Chtěli by být zase samostatní? Vždyť to chtěli i Slováci a dokonce i někteří Moraváci. A to si dnes stěžujeme, že jsme rozděleni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Musil 22.11.2022 8:33

Zeman sám řekl, že odvolat premiéra nemůže. Ono vyhrnout jednu větu z ústavy nestačí, to je takové... vrabelovské.

Hodnotit takto krátce prezidenta Beneše taky nejde, on věnoval hlavní úsilí zachování státu v původních hranicích (což nebylo vůbec samozřejmé). No, a jako garant bezpečnosti byl zvolen SSSR, když západní mocnosti zklamaly v Mnichově. Ne škoda, že autor nezmiňuje poválečný zákaz Agrární strany, na něm se bytostný levičák Beneš hodně podílel a měl na další události neblahý vliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 22.11.2022 8:23

"Proč zrovna Československo bylo tak drtivě postiženo?"????

Z jednoho prostého důvodu. Protože v roce 1946 po volbách prezident Beneš jmenoval do funkce premiéra Klementa Gottwalda, ikdyž podle textu ústavy nemusel. Protože tentýž prezident v roce 1948 namísto totho, aby Gottwalda z funkce odvolal, což mohl, přistoupil na jeho komunistické požadavky a tím legalizoval jeho následný postup. Za to byl tento vlastizrádce oceněn tím, že se prý "zasloužil o stát". Podobně (nikoliv stejně) se zachoval před rokem prezident Zeman, když jmenoval Fialu premiérem ikdyž nemusel a když už tuto chybu udělal, tím, že jej již dávno neodvolal pro naprostou neschopnost řídit stát.Naši prezidenti, ve své většině totiž ze záhadných důvodů nevyužívají možnosti, které jim poskytuje text ústavy a lezou do zadku politickým stranám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 22.11.2022 7:57

K první větě jen tolik, že Stalin nechtěl Jugoslávii obsadit. Naopak na podzim 1945 se sovětská armáda stáhla z Jugoslávie, kde moc převzala komunistická strana v čele s Titem. Jugoslávie byla po Sovětském svazu a Mongolsku třetí zemí světa, kde komunisté získali moc. Jugoslávští komunisté byli po roce 1945 spoluzakladateli Informbyra, které nahradilo rozpuštěnou Kominternu. Teprve po roce 1948, kdy Tito odmítl působení sovětských poradců, se vztahy mezi Titem a Stalinem vyostřili až do osobní nenávisti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jemelík 22.11.2022 0:31

Pozn.: nejen Jiří Dimitrov zemřel po pohřbu Stalina, ale také Klement Gottwald, o němž se autor nezmiňuje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlk St 22.11.2022 0:17

Oprava: do roku 1989 kolektivně „nepřítelem státu“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek