Protože se po roce 1945 nepodařilo Stalinovi zlikvidovat Tita a obsadit Jugoslávii, bylo rozhodnuto na východě Evropy zahájit řadu politických procesů, aby byl možný odpor ihned zadušen. Prvním z nich byl maďarský proces s ministrem zahraničí a vnitra, komunistou a členem odboje za druhé světové války Lázsló Rajkem, který byl společně s dalšími předválečnými maďarskými komunisty Dr. Tiborem Szönyim a Andrásem Szalaiem popraven už v roce 1949. V Polsku, kde tehdy pokračovala likvidace demokratické a národní Armiji Krajowej, byl odstaven od moci předválečný komunista Gomułka. S ním byla zlikvidována velká část předválečných a válečných levičáků. Likvidace staré levice a původních komunistů proběhla také v Rumunsku a nejznámější bulharský komunista, Jiří Dimitrov, byl dle přesvědčení historiků i většiny Bulharů na příkaz Stalina zavražděn.
Co mají všechny tyto procesy společného? Centrální moc se vždy snaží upevnit svoji moc a v logice postupu revolucí po převratu likviduje každého, i ideologicky stejného jedince nebo skupinu, která má nebo může mít na některý problém jiný názor než Centrum – tehdy Moskva. Zůstanou jen ti, kteří jsou ochotni zahodit vlastní myšlení a všechny ideály a stát se sloužícími nového centra moci.

Vlevo Karel Šling
________________
Proč zrovna Československo bylo tak drtivě postiženo? Proč tady proběhla brutální bolševizace, a to včetně zničení vesnice a živností? Protože prvorepublikové Československo bylo státem, kde levicové hnutí lákalo velkou část obyvatel. Ve volbách roku 1936 získala Československá sociálně demokratická strana dělnická 1 034 774 hlasů, a Komunistická strana Československa 849 509 hlasů. Dohromady měli v roce 1936 68 poslanců z 300členného parlamentu. A navíc se k socialismu a komunismu hlásila převážná část inteligence, spisovatelé a umělci vědci atd. Proto zde bylo z celého východního bloku (mimo SSSR pochopitelně) zorganizováno nejvíce politických procesů a vyneseno trestů smrti.
Tento politický a morální hrb státu vedl nakonec k tzv. „Pražském jaru“.

Ovšem ani po listopadu 89 nedošlo u nás ke zbavení se bolševického myšlení a chování. A hlavně u části úřadů a justice, jak ukazuje dlouholetý boj rodiny Šlingů o rodinné dokumenty, které kdysi zabavila StB a „demokratické úřady“ je odmítaly pozůstalým vydat, jak ukazuje film.

Mimochodem to, co dělá a navrhuje europoslankyně Jourová a u nás ministr vnitra Vít Rakušan, tedy hledání vnitřního nepřítele, je jako okopírované z činnosti komunistů v poválečných letech. A je to stejně nebezpečné. A takové jednání má historicky doloženou tendenci přerůst do diktatury.
Film má i jiné zajímavé aspekty. Třeba ukazuje, jak čeští vědci, např. prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., vedoucí výzkumného centra – Centrum neurověd, se snaží vědecky zkoumat, jak mimořádný stres působí na lidský mozek. Výzkum se prioritně zaměřuje na oběti holokaustu. Hlavní postavě filmu Karlu Šlingovi nejen popravili stalinisté ve Slánského procesu otce, ale velká část rodiny Šlingů byla vyvražděna nacisty za druhé světové války.

Svým způsobem byl celý náš národ za posledních 84 let, od nacistické agrese v roce 1938 do roku 1986 kolektivně „nepřítelem státu“. Tedy různých režimů. Ukazuje se, že dlouhodobé působení stresu má významný podíl na formování mozku těch, kteří byli stresu vystaveni, a to nejen je u jednotlivce, ale i u celých skupin. Z tohoto hlediska je zajímavé, že národy východní Evropy, jež žily od začátku druhé světové války až po konec komunismu v roce 1989 v trvalém stresu, mají zřejmě skutečně jinak formované vědomí než státy západní Evropy, se kterými se také proto nemůžeme v základních otázkách svobody, jak se ukazuje už 30 let, shodnout.
Po shlédnutí dokumentu o osudu jednotlivce pak můžeme zkusit zobecnit naše vlastní zkušenosti jak jedinců tak i jako národa.
Dokument: Syn nepřítele státu „bude vysílat ČT na ČT 2 v úterý 22. 11. 2022 ve 21.30 hodin a opakovat na stejné stanici ve středu 23. 11. v 16. 10.

režie: Eva Tomanová
producent: Alena Müllerová
scénář: Eva Tomanová
střih: Michal Novák
Vyrobila Česká televize
Foto : RNDr . Jiří Nedvěd

Režisérka Eva Tomanová a mistr střihu M. Novák