Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČESTINA: Oblaka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Hubáček 26.4.2013 3:22Re: Některé nesprávné výrazy snadno zdomácní Ve škole jsme jméno Tolstoj skloňovali jako Tolstého, Tolstoje nám opravovali. |
|
|
J. Chaloupka 25.4.2013 8:37Také rána jsou "chladné". Nejdříve to vypadalo jako přeřeknutí, ale opakováním mi došlo, že se jedná o "češtinu" téhle hlasatelky počasí. Bohužel, jak vím, se v ČT o češtinu nedbá. |
|
|
S. Rehulka 25.4.2013 8:13Nevýuka..... ....latiny, je často překrytá i podvědomým zvykem německé výslovnosti latinských slov : išias, namísto ischias, šéma, ba dokonce šémátko, namísto schema - a jiné. |
|
|
J. Kubička 25.4.2013 7:44Latinská slova Datumy mě také tahají za uši. Pro lidi, kteří jsou v pokušení asi "datum" a "data" nejsou stejná slova v různém tvaru, protože nemají stejný význam. Od toho latinského skloňování se odešlo třeba u planet, která mají jména latinských bohů. Římané uctívali Jova, ne Jupitera, ale díváme se dalekohledem na Jupiter nebo na Jupitera. Zdá se, že Jupiter může být životný i neživotný, ale Mars bůhvíproč jen neživotný. Cesta na Marsa nikdo neříká. Na druhé straně ale obyvatelé Marsu jsou Marťané a ne Marsané nebo dokonce Maršané. Asi to nějakou logiku má, ale já ji nevidím. |
|
|
J. Kubička 25.4.2013 7:56Re: Latinská slova Mělo být "jsou v pokušení ta tak říkat" |
|
|
M. Suková 25.4.2013 8:16Re: Latinská slova Díváme se na Jupitera (nikoliv na Jupiter). Mars má správně, ale už se to neví, při skloňování místo s hlásku t: Mars -Marta, Martu atd. Proč je Jupiter životný, se neví, jazyk není vždycky striktně logický. |
|
|
J. Kubička 25.4.2013 12:32Re: Latinská slova Podle J.Stindlové v časopise Naše řeč může být obojí, na Jupiter i na jupitera http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5229 No to přece říkám, že jazyk není vždy logický. To t za m se dodržuje u boha Marta, je Martovo pole v Římě, ale gravitační pole Marsu. |
|
|
J. Kubička 25.4.2013 17:36Re: Latinská slova Teď jsem si otevřel stránku anglicky psaného ezinu o fotografii a tam mají rubriku "Phorums". My přece jenom říkáme fóra, ne fórumy. Ten problém s daty je asi opravdu v tom, že datum není významově singulár od data. S daty ten problém v angličtině není, mají jednotné číslo "date". Vysvětlení toho, že někdy se české skloňování více přibližuje latinskému, jindy méně, bych hledal v době, kdy se to ustálilo. V dobách, kdy všichni vzdělaní lidé znali latinu, jim přišlo správné se té latinské inflexe kmenových souhlásek držet, později už ne. S Marťany už asi žijeme dlouho.
|
|
|
P. Novák 25.4.2013 19:57Re: Latinská slova Datum je, podle slovníku cizích slov, číslo.Tedy jakékoliv číslo.Jen my si ho z neznalosti spojujeme pouze s označením dne,měsíce a roku. Nechápu, proč nám češtináři stále vnucují takové nesmysly, jako v jedn.čísle rod mužský-v množném rod střední, nepravidelné skloňování,nesmyslné rody. Proč mohou mít Slováci "dátumy" , což je smysluplné, logické-proč to mají Češi zakázané?Proč je "téma" rodu středního, když nemá vzor pro skloňování a přirozeným vzorem je "žena"? Tak je to v ruštině, slovenštině, patrně i v polštině. Téma,tématu,tématem- to musel vymyslet nějaký magor.Patrně za to dostal doktorát. "Aby jste" je smysluplné a logické.Když větu "Přeju si." a " Vy jste byl doma." spojím spojkou "aby" , tak dostanu "Přeju si ,aby Vy jste byl doma."Co je na tom špatného? Nepřipadá Vám, že "abyste" patrně vzniklo zkrácením z "aby jste"? Proč mohou Rusové skloňovat "ion" normálně- ion, ionu,...ionem, a tady nás češtináři znásilnili- ion,iontu,...iontem?Souvisí to nějak s latinou? Co nám je po tom, my máme češtinu (alespoň bych si to přál). Podobně "virus". Buď je to virus a pak se skloňuje virus, virusu,..virusem (zlatí Slováci), nebo je to "vir" a bude to vir, viru... virem. Howgh |
|
|
P. Novák 25.4.2013 20:45Re: Latinská slova Pokud by jazyk vždycky nebyl logický, tak by to byla katastrofa.Já myslím že občas logický je. |
|
|
P. Pavlovský 25.4.2013 2:35podobný poblém vyvstal po válce s plurálem od slova SPECIFIKUM Pod vlivem ruštiny se to začalo skloňovat jako femininum (specifiky, specifik, specifkám, specifiky...specifikami) a ne jako neutrum (specifika, specifik , specifikám, specifika....specifiky). |
|
|
M. Hubáček 25.4.2013 15:19Re: podobný poblém vyvstal po válce s plurálem od slova SPECIFIKUM Na ruštinu doplatilo i plazma, taky se z něho často stává ženská. |
|
|
P. Novák 25.4.2013 20:42Re: podobný poblém vyvstal po válce s plurálem od slova SPECIFIKUM Jenomže v ruštině patrně nebude jednotné číslo "specifikum", že? Takovou kravinu by ruština neudělala.Já bych to skloňoval podle "hrad".Nebo "kost" ? |
|
|
P. Pavlovský 25.4.2013 23:58Re: podobný poblém vyvstal po válce s plurálem od slova SPECIFIKUM Ano, je to femininum i v singuláru |
|
|
P. Ficek 25.4.2013 1:51Čeština Paní Suková, mám prosbu - zrovna již asi 2 hodiny pátrám po správném českém výrazu slova : anegnota, nebo anekdota, dokonce jsem nalezl kompromis "Jára Cimrman - anegdoty". Vzdal jsem to, zadal si Neviditelného psa - a hle, zde se zrovna také řeší správná čeština. Děkuji. |
|
|
M. Suková 25.4.2013 8:01Re: Čeština Anekdota. Hezký den přeji. |
|
|
T. Czernin 25.4.2013 9:24Velice děkuji, že jste nepoužila onen šílený výraz "mějte krásný den"... |
|
V. Koreis 25.4.2013 0:23Systém výuky Montessori? Tohle by vypadalo na to, že se v té škole učí podle systému Montessori - náš syn zde v Austrálii také chodil do podobné školy. |
|
|
T. Czernin 25.4.2013 9:38Re: Systém výuky Montessori? To mne velice zajímá. Jaký byl výsledek výuky? Byl tento její způsob úspěšný? |
|
|
V. Koreis 25.4.2013 10:49Re: Systém výuky Montessori? Úspěšný systém to byl, je a bude. Už je zde, stejně jako Waldorfské školy, nějakých sto let. Nemá nic co dělat s žádnou církví, od počátku to byl nezávislý školský systém. Není ale založený na materialistickém způsobu myšlení. Maria Montessori (1870-1952) byla původně katolička, později v životě přešla na theosofii. Svůj systém založila poměrně mladá, asi 30-letá kolem r. 1900, když pracovala s mentálně postiženými dětmi v Itálii. Brzy se přišlo na to, že její metody fungují i s dětmi normálními a snad ještě lépe s těmi nejchytřejšími. Od druhé poloviny 20. století se tento systém uchytil v mnoha zemích, zejména v USA, často to bývá ale tak trochu záležitost elit, protože tyto soukromé školy něco stojí a musejí si na sebe vydělat. Také systém kvalifikace učitelů je dosti přísný a tudíž nákladný. Ve vyspělých zemích, jakou je zmíněné Holandsko, se ale metody Montessori začaly přenášet do normálního školství, právě proto, že byly tolik úspěšné. Základem je to, že děti spolu navzájem nesoutěží o to kdo bude mít lepší známky, každému dítěti se umožňuje to, postupovat svým vlastním tempem a hlavně podle toho, co jej zajímá nejvíc. To se potom podporuje. Prostě se tu staví individualita nad šedou stádností a nikdo se tu nepokouší nahánět kočky do stáda, jak tomu často bývá v běžných školách. Začíná se velice brzy, náš syn už chodil do Montessori přípravky od svých 3 let. Později jsme ho ale vzali ze školy ven, vyskytly se tam totiž problémy, po střetu osobností rodičů ve správní radě školy. Následkem toho ředitel (mimochodem Holanďan původem a nesmírně oddaný systému) raději odešel a šel učit do státní školy a náš syn ho následoval... |
