Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPONTÁNNÍ ŘÁD JE JEDINOU MOŽNOSTÍ EXISTENCE JSOUCNA.

Samovolně v čase a v prostoru vzniklá řídící struktura objektů a subjektů vesmíru, tedy věcí, zvířat, rostlin a lidí, nazvaná spontánní řád je neosobním fenoménem, přítomném na každém jeho místě. Vzniká prostřednictvím podobností v alespoň charakteristikách pravidel chování, kterými se její budoucí prvky řídí a podobnostmi v jejich chování k všemožným silám vesmíru, včetně například fyzikálních, chemických a na zemi i biologických. I ony zvláštními spontánními řády jsou.

Je to tedy jediná možnost existence všeho, co vidíme a jsme schopni vnímat, včetně nás samotných a našich myslí, které jsou spontánními řády vůbec nejsložitějšími. Jsou to spontánní řády informací, prostřednictvím kterých myslíme a adaptujeme se právě na spontánní řád světa a lidského světa. Organismy nejsou ničím jiným, než také jen druhem spontánních řádů, v tomto případě spontánně řízených DNA, která však je produktem spontánního evolučního procesu v čase a v prostoru také.

Všechno tedy do sebe samovolně zapadá a adaptuje se a co ne a dostane se do dosahu, pak to také udělá. Samovolně a jen podle toho jaké adaptační možnosti v dané situaci jsou. Spontánní řád se upřesňuje a rozšiřuje a zahušťuje tímto způsobem a vykazuje tak sebepořádací, seberegulační a sebezáchovné vlastnosti.

Nejhustším a nejpřesnějším spontánním řádem je spontánní situace na Zemi. Až to vypadá, že se nacházíme v nejuspořádanější části vesmíru, jakoby se spontánní řád vesmíru šířil od nás. Samozřejmě, ne naší zásluhou a ne kvůli nám. Je to naopak, proto jsme, neboť je tu nejsrovnaněji.

Re: SPONTÁNNÍ ŘÁD JE JEDINOU MOŽNOSTÍ EXISTENCE JSOUCNA.

Co však z toho vyplývá pro lidskou situaci ? Nic menšího, než že lidská aktivita, ne záměry, plodí totéž co jakýkoliv jiný pohyb ve vesmíru, tedy spontánní řád, v tomto případě spontánní řád lidského světa. Ten spočívá v tom, že obchodem individualizovaní aktivní lidé jsou řízeni podobnými pravidly, které se v reji spontánního evolučního vývoje vyvinuly, jako odezva na jejich interakci.

Tento stav je nezdemontovatelný a lidmi neřiditelný. Jak by mohl být, vždyť jsme tohoto superprocesu plodem a produkty, ne autory. A to včetně naší schopnosti myslet a tvořit. Je možné, to pro nábožensky založené, že spontánní řád je nástrojem Božím, ale nic takového věda zatím ani nenaznačuje, takže jen v poměru 50 na 50.

Podrobnosti o aplikaci tohoto vědění na lidskou situaci popisuje kompozitivní teorie, tedy vědecký a jen vědecký, výklad lidského světa, jemuž vévodí ten od A.F.Hayeka, nositele Nobelovy ceny za ekonomii... Dzp.

A není lepší používat rozum?

Lidstvo je jednoznačně přelidněné a není důvod stěhovat lidi do Evropy už tak zalidněné. Je jasné že bychom se k přírodě měli chovat šetrněji a nedrancovat zdroje. Je jasné že v Africe ubývá lvů, to je přelidnění, v moři spousta plastů, to je drancování i přelidnění.

A kdo jsou Ti dnešní Zelení a ekologové. Ti co stěhují lidi do Evropy, ti co vnutili řepku = neštěstí pro přírodu a stěhují BV a Afriku do Evropy. Je otázka jestli výroba a "recyklace" baterií není větším problémem než diesely. Zkrátky lidi kteří mají problém postarat se o sebe a svoje děti nás učí o globálním oteplování, které je nejisté.

Vykopejme ty zelenorudé aktivisty chovejme se skromně a ekologicky. Zkoumejme svět a snažme se ho dělat lepším a přírodu čistší ale vědce poslouchejme jen ty skutečné pokud mají možnost plurality názorů jejich prognozy vychází. Je snad jasné že zničit Amazonii, nemít ve městech veřejnou dopravu a znečišťovat oceány je blbost. Ale hlavně je třeba zpacifikovat Islám a zastavit porodnost v Africe. To zelenorudí neudělají.

Re: A není lepší používat rozum?

Používat rozum bývá náročnější. Např Vy přes jeho proklamaci pochybujete zda se otepluje. Nevím odkud píšete - možná ps nějaké dlouhodobě klimatizované oblasti? Tady v čechách je s naměřených dat totiž "rozumu" trend jasný už dlouhou dobu a porovnejte si i po polokoulích i s trendem světovým:

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=15...

http://ds.data.jma.go.jp/tcc/tcc/products/gwp/temp...

To je marné,

protože protagonisté "antropogenního globálního oteplování" chtějí, abychom věřili, že (statisticky) začala historie teprve včera.

Re: To je marné,

Historie "antropogenního globálního oteplování" začala v okamžiku, kdy člověk začal měnit albedo planety a množství skleníkových plynů v atmosféře. Předtím se klima měnilo přirozeně v závislosti na albedu a množství skleníkových plynů v atmosféře. (Slunce a Milankovičovy cykly tu byly, jsou a budou). Už to chápete? Je to jen o energetické bilanci planety.

Pokud vadí CO2, STAČÍ PŘEJÍT NA ATOM!

Pokud Německo nahrazuje jádro UHLÍM, nelze žvásty o "ochraně klimatu" brát vážně! Riziko ze zlého CO2 je tak totiž menší, než riziko zničení bavorských jaderných elektráren 14 m vysokou vlnou tsunami...

Re: Pokud vadí CO2, STAČÍ PŘEJÍT NA ATOM!

Jakákoli dnešní energetická JE nese spolu s výstavbou riziko zničení reaktoru v důsledku zbytkové radiace která i po odstavení rektroru s energetického režimu dosahuje výkon zhruba procenta ještě mnoho dní. S tisíce MW nominální kapacity je tím procentem zhruba 10MW tepelného výkonu ale uvolnovaných stále v objemu jen několik metrů kubických.

Bez nuceného chlazení takto samovolně i u všech německých může dojít k protavení a úniku radiace až s dramarickými následky které do plné výše nelze pojistit. ( V česku se ručí jen do výše zhruba procenta event dopadů). Teprve reaktory 3+ generace dokáží úniku mimo oblast elektrárny zabránit. Takové ale v Německu prakticky nejsou a i ve světě je jich jen několik. Zejména v hustě zalidněné kontinentální oblasti proto hrozí rizika, které by ani tak výkonná ekonomika jakou Německo má nemusela ustát. Dopady zamoření od extrémní - dnes nejspíše teroristicky navozené havárie - by totiž sotva s tak velkým štěstím v neštěstí jako měli japonci od přírodního vlivu nerozptýlil největší oceán světa.

Němci kteří si počínají v technice podobně precizně jak japonci a vědí to o sobě, si zřejmě na rozdíl od Petra Vanury kterému je ledacod fuk... takové riziko uvědomili a jednají dál podle toho. Nikoliv podle fantazií, že ..."stačí přejít na jádro a problém je vyřešen".. nebo, že zničení reaktoru zapříčinuje primárně tsunami..

tak bych doporučil si všimnout

a) autor píše o době čtvrtohor - to aby toho nebylo tak moc na něčí hlavy. jinak teploty a klima kolísalo po celou dobu existence zeměkoule b) autor uvedl asi 4-5 možných vlivů na na klima zeměkoule a někdo výše se začne točit jen na sluneční aktivitě. pro příklad: i na malinkatém ohníčku si můžete spálit ruku, když ji dáte až k plameni a obrovský oheň vás zničí i když budete od něj na metry. c) když si ohříváte vodu na kafe, tak jak stoupá teplota z vody unikají molekuly všech možných plynů ve vodě rozpuštěných včetně molekul vody a naposled při varu je to už je voda ve formě páry. Takže více co2 v okolí hrnce s vodou není příčinou vyšší teploty, ale naopak. Nikdo nezpochybňuje skleníkový efekt, ale sílu jeho vlivu s ohledem na změnu jedné ze složek atmosféry. d) položte si otázku odkud se vzalo tolik uhlíků, který je uložen v uhlí v dalších fosilních palivech a zda náhodou někde spíše nechybí e) na bio energii se fungovalo ještě 17 století = velký rozvoj formanství (pomalá přeprava a množství prdících koní a volů)

Re: tak bych doporučil si všimnout

Také si položte otázku: Jak to, že Země nebyla na počátku své existence (po prvotním zchladnutí) jen zmrzlou koulí, když výkon Slunce roste o cca 10% za miliardu let? S proč naopak zamrzla, když zelené rostliny začaly do atmosféry vypouštět kyslík, který oxidoval metan a proč se zalednění objevilo i na konci prvohor, když byla část uhlíku uložena do ložisek černého uhlí? (Tím odpovídám i na vaši otázku, kde se ten uhlík vzal).

Dobrý popis kvartéru

Kvartér trvá, jak autor píše, 2,5 mil. let. Ta chvilka (cca 250 let) po kterou lidé využívají fosilní paliva je cca jednou tisícinou této doby, takže při pohledu "z dálky" se zdá nevýznamnou. Při pohledu "z blízka" si ale můžeme všimnout, že se dějí věci, které se dříve neděly. Na Daltonovo minimum sluneční aktivity reagovala globální teplota poklesem a během růstu sluneční aktivity v první polovině 20. století rostly i teploty. Během druhé poloviny 20. století začala sluneční aktivita opět klesat, teploty stagnovaly až mírně klesaly avšak a náhle začaly růst a tento růst dosud pokračuje a spíše se zrychluje, i když sluneční aktivita stále klesá a podle předpovědí bude klesat ještě během několika následujících cyklů. Úbytek energie od Slunce je evidentně více než kompenzován rostoucím skleníkovým efektem. Ostatně současná koncentrace CO2 v atmosféře tu byla naposledy koncem terciéru. Milankovičovy cykly probíhaly i tenkrát, jen neměly za následek střídání glaciálů a interglaciálů. Překryl je vyšší skleníkový efekt. Fosilní paliva budeme využívat i nadále, protože jiný dostupný zdroj v potřebném množství prostě nemáme. Takže neočekávám, že by se v příštích desetiletích začalo ochlazovat, jen se bude oteplovat trochu pomaleji. A jakmile začne sluneční aktivita opět sílit, zrychlí se i oteplování. Pak už to možná zaregistrují i současní "klimaskeptici".

Re: Dobrý popis kvartéru

Souhlas ale trochu bych polemizoval s vysvětlením .."Překryl je vyšší skleníkový efekt"... Podle průběhu teplot to sice tak vypadá ...https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f...

Ale háče je ale v tom co není na tomto obrázku vidět (a i autor to v článku nereflektuje). Tedy v situaci kdy se i letní polární čepičky udržely během celého kvartéru. Ty svou změnou rozlohy na vzlášt velké ploše globu začaly zpětnovazebním vlivem prohlubovat Milankovičovy vlivy.

Další záludností je po celou dobu kvartéru setrvávající permafrostová poklička jejíž roztáváním se do atmosféry může odstat i násobně více doposud uvězněných skleníkových plynů jak jen s antropogenní činnosti.

Dnešek je právě pro tuto doposud metastabilní planetární situaci (která před vice než 3mil let neexistovala) násobně náchylnější na podněty ovlivnující globální teplotu.

To je divné autore

na všech stránkách zabývajících se predikcí sluneční a geomagnetické aktivity nacházím, že aktivita slunce je v posledních dekádách spíše podprůměrná.

Re: To je divné autore

No však přesně o tom autor píše... ;-)

Kdo neovládá teorii spontánního řádu, nemůže vědět co je to

klima, podnebí a počasí. A přitom není průkaznějšího příkladu, než právě tyto tři faktory. Všechno, i samotný vesmír se samovolně uspořádává k lepšímu a nemůže jinak. I když u toho nastávají karamboly, ve výsledku je vždy všechno lepší, než před tím. Země je tu už příliš dlouho na to, abychom ji mohli my, pozemští červi, jen tak zničit. Zvláště, když to neděláme... Dzp.

Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu?

Pane Janyško pokud by jste odlišoval zemi fyzickou a život na ní - pak by jste snad faktoty počasí až klimatu možná mohl adekvátněji uchopit.

Vaše tvrzení ..." ve výsledku je vždy všechno lepší, než před tím" ... je však v přímém rozporu se zákony termodynamiky které jsou ostatnímu hlubší postatou.

autorovo kouzlo nechtěného

Článek dobře popisuje historii klimatu ve čtvrtohorách. Za použité grafy změny hladiny oceánů a graf sluneční aktivity si autor zaslouží pochvalu. Jenže zároveň autor kouzlem nechtěného prokázal platnost teorie AGW a ukázal na následky, které z lidské činnosti poplynou.

1) graf sluneční aktivity ukazuje Maunderovo a Daltonovo minimum. Všechna tato minima se tehdy projevila globálním ochlazením. Jenže sluneční aktivita je i v současnosti v dost silném útlumu. Poslední cyklus, který začal v roce 2010, je nejslabší od roku 1798 (začátek Daltonova minima). Místo toho, aby se začalo ochlazovat, jsme zažili od roku 2010 nejteplejší roky, a to jak globálně, tak i v Česku. Evidentně tedy skleníkové plyny už přebíjejí ochlazující vliv poklesu sluneční aktivity.

2) Autor správně píše, že rozdíl mezi glaciály a interglaciály byl nejen zhruba 10 až 15 stupnů Celsia v průměrných teplotách, ale i 140 metrů u hladiny oceánů. Víme, že minulý interglaciál (Eem) byl asi o 2 stupně teplejší, než ten současný (Holocén). Už se ale moc nepíše, že ty dva stupně navíc znamenaly o 6 metrů vyšší hladinu oceánů, než máme dnes.

Re: autorovo kouzlo nechtěného

A proc by mela byt hladina oceanu vyssi, kdyz je tepleji ? Kdyz rozraje Arktida, tak hladina nestoupne ani o milimetr. Horske a pevninske ledovce nejsou zase tak velke a na roztani Antarktidy je otepleni prilis male.

Pri otepleni naopak bude vic vody v atmosfere, takze hladina by mela spis klesnout.

Že by nakonec měli pravdu

šarlatáni z Římského klubu, kteří v osmdesátých letech předpovídali s pravděpodobností hraničící s jistotou že zmrzneme na kost? Mimochodem jak je to s tvrzením klimaskeptiků, že nejprve přichází oteplení klimatu, které až následně vyvolá růst CO2 v atmosféře a proto celý byznys okolo snižování CO2 je pouhým nosným tématem v předvolebních kampaních, zdrojem živobytí bojovníků za záchranu planety a tunelem v peněženkách zpitomělého daňového poplatníka?

Re: Že by nakonec měli pravdu

Šarlatáni sotva mívají pravdu a tuplovaně pokud je záměrně jak šarlatán nejmenujete. Poznání vědy tohoto období v začátcích klimatickkého nahlížení na vývoj tehdy ještě informačně rozděleného světa ale lze přiblížit. Udělal to pro veřejnost už před časem např Cílek:

http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3