Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Klimatické změny v kvartéru
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 15.1.2019 17:08Re: To je divné autore Teď jde jen jaksi o časové parametry. Pár stovek nebo tisíc let bude klesat, no a pak pár stovek nebo tisíc let to bude zase dohánět - i tohle je možný scénář, není-liž pravda? |
|
|
K. Janyška 15.1.2019 9:15Kdo neovládá teorii spontánního řádu, nemůže vědět co je to klima, podnebí a počasí. A přitom není průkaznějšího příkladu, než právě tyto tři faktory. Všechno, i samotný vesmír se samovolně uspořádává k lepšímu a nemůže jinak. I když u toho nastávají karamboly, ve výsledku je vždy všechno lepší, než před tím. Země je tu už příliš dlouho na to, abychom ji mohli my, pozemští červi, jen tak zničit. Zvláště, když to neděláme... Dzp. |
|
P. Rada 15.1.2019 9:27Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Pane Janyško pokud by jste odlišoval zemi fyzickou a život na ní - pak by jste snad faktoty počasí až klimatu možná mohl adekvátněji uchopit. Vaše tvrzení ..." ve výsledku je vždy všechno lepší, než před tím" ... je však v přímém rozporu se zákony termodynamiky které jsou ostatnímu hlubší postatou. |
|
|
K. Janyška 15.1.2019 9:51Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Nejsou. Spontánní řád je podstatou všeho jsoucího a jednotlivé zákona jen spontánními silami... Dzp. |
|
|
K. Janyška 15.1.2019 9:55Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Ne zákony, ale jevy, které traktují... Dzp. |
|
|
P. Rada 15.1.2019 10:55Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Pane Janyško nevím nic určitého o tom co si představujete pod pojmem "spontální řád". V ekonomice sice tento pojem používal zastánce klasického liberalismu August von Hayek ale to je tak vše. Praxe jeho tezi se přittom tu a tam potvrdila - jindy popřela. Lze tedy porovnat vágní pojetí (spontální řád) s popisem zákonů termodynamiky která je spolu s teorií deterministického chaosu základem i pro předpovědi v klimatologii. Mě s tohoto porovnání vychází, že bud jako jedinec kterému není rovno znáte něco jiného jak miliardy jiných - a nebo spíše účelově fantazírujete jako většina těch, pro které nejsou přírodní zákony pro vysvětlování světa použitelné. |
|
|
K. Janyška 15.1.2019 20:49Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Giambatista Vico si toho, že to samo, všiml už koncem 17.století A lidstvo pořád nic, coby celek... Dzp. |
|
J. Lepka 15.1.2019 12:46Re: Kdo neovládá teorii spontánního řádu? Ovšem fungují jen u zcela kulových koní a ještě ve vakuu s vyloučením gravitace. |
|
M. Šejna 15.1.2019 9:13autorovo kouzlo nechtěného Článek dobře popisuje historii klimatu ve čtvrtohorách. Za použité grafy změny hladiny oceánů a graf sluneční aktivity si autor zaslouží pochvalu. Jenže zároveň autor kouzlem nechtěného prokázal platnost teorie AGW a ukázal na následky, které z lidské činnosti poplynou. 1) graf sluneční aktivity ukazuje Maunderovo a Daltonovo minimum. Všechna tato minima se tehdy projevila globálním ochlazením. Jenže sluneční aktivita je i v současnosti v dost silném útlumu. Poslední cyklus, který začal v roce 2010, je nejslabší od roku 1798 (začátek Daltonova minima). Místo toho, aby se začalo ochlazovat, jsme zažili od roku 2010 nejteplejší roky, a to jak globálně, tak i v Česku. Evidentně tedy skleníkové plyny už přebíjejí ochlazující vliv poklesu sluneční aktivity. 2) Autor správně píše, že rozdíl mezi glaciály a interglaciály byl nejen zhruba 10 až 15 stupnů Celsia v průměrných teplotách, ale i 140 metrů u hladiny oceánů. Víme, že minulý interglaciál (Eem) byl asi o 2 stupně teplejší, než ten současný (Holocén). Už se ale moc nepíše, že ty dva stupně navíc znamenaly o 6 metrů vyšší hladinu oceánů, než máme dnes. |
|
|
J. Tachovsky 15.1.2019 10:11Re: autorovo kouzlo nechtěného A proc by mela byt hladina oceanu vyssi, kdyz je tepleji ? Kdyz rozraje Arktida, tak hladina nestoupne ani o milimetr. Horske a pevninske ledovce nejsou zase tak velke a na roztani Antarktidy je otepleni prilis male. Pri otepleni naopak bude vic vody v atmosfere, takze hladina by mela spis klesnout. |
|
|
M. Šejna 15.1.2019 10:17pane Tachovský Arktida není jen Severní ledový oceán. Je to i Gónsko. Pokud by roztálo celé Grónsko, zvedne se hladina oceánů o 6 metrů. Pokud roztaje i Antarktida, zvedne se hladina oceánů zhruba o 80 metrů. |
|
|
J. Tachovsky 15.1.2019 10:30Re: pane Tachovský Diky za informaci, dohledal jsem si to. Tech 6m neni nic tragickeho. Rychlost tani zveda hladinu o cca milimetr za rok, metr za tisic let. To neni nic tak hroziveho, holandani se stihnou prestehovat k nam. Jinak ale odhady stoupani hladiny zanedbaly nezanedbatelny faktor odparovani. |
|
|
P. Rada 15.1.2019 11:09Re: pane Tachovský Nebylo by to nic tak hrozného pokud by platila čísla ktreá uvádíte a zároven takový jev nepostihoval právě ty nejlidnatější a nejůživnější oblasti planety na pobřeží oceánů a v delrtách řek, kde před vzdouváním hladiny a rozsáhlým zasolováním prakticky není obrany a za které lidstvo nemá adekvátní náhradu. Tání oceánů má ale oproti oteplování planety rozdílný průběh v čase který teprve bude gradovat. Podobně jak sních na horách má tento jev přerci rozdílnou dynamiku vzhledem k teplotě. Při teplotách vyšších než ... roste odtávání daleko dramatičtěji a spolu s dopadem na pobřežní oblasti to může mít migračně katastrofální dopady už za několik desetiletí. Nejde přitom jen o takové oblasti jako je delta Nilu nebo Bangladéš kde může vyvolat masivní migraci a násilnosti ale i o města v nejbohatších zemích jako je Miami. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2245165-dusledky-hurikanu-muze-zhorsit-zvysujici-se-hladina-more-miami-se-opevnuje-a-zveda |
|
|
J. Tachovsky 15.1.2019 11:41Re: pane Tachovský Zbytecne se bojite. Metr neni zadna mira a to je odhad za tisic let. Vzdyt to odpovida prilivu a odlivu a lidi se s tim docela dobre srovnali. I kdyby to stouplo o metr za 100 let, tak se nic nedeje, pobrezni mesta se prizpusobi. |
|
|
J. Kavalír 15.1.2019 13:13Re: pane Tachovský Metr skutečně není žádná míra, ale v případě, že to bude rozdíl mezi tím, jestli budete mít vodu před prahem nebo v obýváku, tak asi změníte názor. A delty jsou jen cca 2 m nad hladinou. |
|
|
V. Petr 15.1.2019 14:55Jenže za sto let bude všechno vypadat jinak. Dokonce postavit 10 m vysoké hráze + čerpadla není nic neřešitelného. Američané ve své bohorovnosti postavili pod úrovní mořské hladiny skoro celý New Orleans, na což doplatili při uragánu Katrina. Tam ovšem vedení města rozdalo peníze, určené na opravu hrází svým voiličům, jako sociální dávky... |
|
|
J. Vintr 15.1.2019 13:50Re: pane Tachovský Zapomíná se na to, že světové oceány jsou "vana" s pohyblivými stěnami a dnem. Vlivem pohybu pevninských desek a podmořské tektonické činnosti se objem této "vany" stále mění, což pochopitelně ovlivňuje i výšku hladiny. Kromě toho se pevniny a hlavně vulkanické ostrovy pohybují i ve vertikálním směru, což samozřejmě ovlivňuje, kam až sahá vodní hladina. |
|
|
J. Kavalír 15.1.2019 15:35Re: pane Tachovský To máte sice pravdu, ale zároveň do té "vany" ročně přiteče několik set km3 vody z roztátých ledovců. |
|
|
J. Vintr 15.1.2019 17:56Re: pane Tachovský Ta voda z ledovců byla celkem nedávno párou, která se vypařila z moře a jiných vodních ploch. Ledovce přirozeně někdy rostou a někdy ubývají. Má na to vliv řada faktorů, z nichž je nějaká průměrná roční teplota naprosto bezvýznamná. Zatím se "katastrofické" mizení ledovců na výšce hladiny oceánů nijak neprojevilo. Ty milimetry, kterými operují oteplovači, jsou jednak těžko měřitelné, jednak můžou mít řadu jiných příčin. Jednou z nich může být i to, co jsem zmínil. |
|
|
I. Schlägel 15.1.2019 8:54Že by nakonec měli pravdu šarlatáni z Římského klubu, kteří v osmdesátých letech předpovídali s pravděpodobností hraničící s jistotou že zmrzneme na kost? Mimochodem jak je to s tvrzením klimaskeptiků, že nejprve přichází oteplení klimatu, které až následně vyvolá růst CO2 v atmosféře a proto celý byznys okolo snižování CO2 je pouhým nosným tématem v předvolebních kampaních, zdrojem živobytí bojovníků za záchranu planety a tunelem v peněženkách zpitomělého daňového poplatníka? |
|
|
P. Rada 15.1.2019 9:06Re: Že by nakonec měli pravdu Šarlatáni sotva mívají pravdu a tuplovaně pokud je záměrně jak šarlatán nejmenujete. Poznání vědy tohoto období v začátcích klimatickkého nahlížení na vývoj tehdy ještě informačně rozděleného světa ale lze přiblížit. Udělal to pro veřejnost už před časem např Cílek: http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3 |
|
|
I. Schlägel 15.1.2019 9:13Re: Že by nakonec měli pravdu Ve vší úctě, Vaše poznámka nemá žádnou souvislost s mým příspěvkem ani s obsahem článku. Pěkný den. |
|
|
P. Götze 15.1.2019 9:19to ta vase ale taky ne. takovych nesmyslu vymysli kazde mraky. |
|
|
M. Šejna 15.1.2019 9:36při vší úctě, pane Schlägele Římský klub nebyli klimatologové, takže jejich šarlatánství nemělo základ v poznatcích klimatologů. Já jsem v 70. letech četl v jakémsi komunistickém plátku o tom, že Slunce bude postupně chladnout, protože v něm dohoří palivo (:-D). Pokud jde o klima a CO2, tak už dávno se ví, že se zvyšující se teplotou roste v atmosfeře obsah CO2. Jenže zároveň s rostoucím obsahem CO2 se zvyšují teploty. Je to vzájemná zpětná vazba a není na tom nic divného. Zásadní je, odkud se ten CO2 bere. Pokud příbývá CO2 díky tomu, že se otepluje, pak má CO2 přirozené složení izotopů 12C a 13C. Pokud ale CO2 přibývá díky spalování uhlí, plynu a ropy, pak je složení izotopů 12C a 13C jiné. A právě tuto změnu ve složení izotopů nyní vědci zaznamenávají. |
|
|
V. Petr 15.1.2019 16:43Ve Slunci opravdu dojde palivo, ale než ochladne, tak nás patrně spálí. To celé za pouhých několik miliard let... |
|
|
J. Rybenský 15.1.2019 8:33Nejsme nevděčníci? Až se začne ochlazovat, budeme rádi za každou znalost o skleníkovém efektu. Budeme si díky tomu udržovat snesitelnou teplotu Země |
|
|
J. Vintr 15.1.2019 8:47Re: Nejsme nevděčníci? Skleníkový efekt má na teplotu planety nejspíš zcela zanedbatelný vliv. Většinu tepla pryč z naší planety distribuuje proudění vzduchu. |
|
|
P. Rada 15.1.2019 8:59Re: Nejsme nevděčníci? Pane Vintr tvrdíte zavádějící informace. Distribuce nergie přes proudění vzduchu je sice významná ale jen v toposféře a zejména tam kdy konvekce vůbec může vzniknout. Právě proto se také při zemi nejvíce otepluje v polárních oblastech. Významný dopad toto oteplení dál posílené přes změnu albeda... ale má i na proudění vzduchu v mírných šířkách. (Polární vortex posiluje) V celkové bilanci vlivů skleníkový efekt svým úhrným vlivem +33C znamená a znamenal vznik životadárných podmínek prakticky po celou geohistorii planety. Bez skleníkového efektu kde dominantní spouštěč je nevymrzající CO2 by planeta země byla jen prakticky mrtvou sněhovou koulí. |
|
|
M. Šejna 15.1.2019 9:41pane Vintře skleníkový efekt má na pozemské klima opravdu zcela zanedbatelný vliv, a to pouhých zhruba 30° Celsia. O tolik totiž dokáže zvýšit pozemská atmosfera průměrnou teplotu povrchu Země. Co to je nějakých 30°C, že pane Vintře? I já bych to nazval "zanedbatelný vliv". (:-D |
|
|
V. Petr 15.1.2019 11:59Pane Šejna, pozor. Já jsem se Vás už jednou ptal, zda náhodou nevíte, nakolik, vzhledem k IR spektru CO2, může mít nárůst množství CO2 vliv na velikost skleníkového efektu. Pan Metelka později napsal, že "ještě všechny spektrální čáry CO2 nejsou vysyceny." Ale konkrétní čísla pořád nevím, já jsem totiž někde četl, že další nárůst množství CO2 už nebude mít prakticky vliv ale nevím, nakolik je to pravda. |
