16.5.2022 | Svátek má Přemysl


Diskuse k článku

VĚDA: Klima na Zemi se mění periodicky

Nové vědecké výzkumy ukazují, že v atmosféře existují cyklické změny v hladinách CO2, které vždy najednou dosáhnou kritického bodu obratu a způsobí dramatické změny klimatu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Krasny 4.10.2019 2:15

Pane Rada, snad si najděte jiného koníčka. Ono to až bolí, vidět jak tu ze sebe děláte osla.

L. Novák 4.10.2019 1:34

Tak jsem si dohledal šílený diletantský blábol Jany Václavíkové na Aktuálně.cz, což je zelenými magory ovládnutý zpravodajský web plný nesmyslů s dezinformací tohoto zaměření.

Jana Václavíková: Vědci mají překvapivé řešení, jak mírnit změnu klimatu. Pomoct mohou mořské řasy

http://jdem.cz/ffap52

Opravdu "překvapivé řešení"... ;-D

J. Lukavsky 11.10.2019 13:42

"Pomoct mohou mořské řasy" No mohly by, ale asi nic moc. Mořský fytoplankton opravdu váže do biomasy i schránek CO2 a část (cca 40%) té biomasy klesne na dno kde je chladno a je překrývána prachem a dalšími vrstvami, trochu jako když se dělalo uhlí. C tak vypadne z koloběhu. Nejméně polovina ale je sežrána korýši a ti rybami... a točí se to dál. Ale mořské řasy jsou limitovány v růstu živinami a hlavně Fe, což bylo i vyzkoušeno. Představa hnojení plochy světových moří Fe ale je magořina, to by šlo jen letadly a ty produkují CO2 ve velkém. To spíš pěstovat stromy, ale ne jako prales, ten je C neutrální. Dříví použít na stavbu domů a ty váží C řádově stovky let (dokud je nějaký debil nezapálí). J.L. end

P. Rada 4.10.2019 1:21

Klima se vždy měnilo periodicky? Odkdy? Jak výrazně? Proč autor nevstahuje své úvahy k širším faktům ale jen k období kvartéru (poslední 3 miliony let) ve kterém se periodicita vlivem Milankovičových vlivů opravdu výrazně projevovala a navíc jen za situace podstatně nižších koncentrací CO2 jak dnes? To ale také jen v situaci metastabilního stavu planety s ledovými čepičkami které navozují intenzivní nárůst ovlivnění přes měnící se albedo. Dříve v třetihorách rozhodně nebyly Milankovičovi vlivy i relativní koncentrace CO2 zdaleka tak významné ačkoliv planeta byla na téže dráze. Naopak periodicita směřujeme jednorázovým skokem do takové éry jako byli třetihory a s gradientem nevídaným dokonce posledních min 55milionů let! Sice tedy do éry klimaticky odolné, kdy jen tak něco nemohlo průměr vykolejit ale kdy zároven panovala celkově podstatně nižší úživnost biosféry pro nestabilnost vzdušného proudění způsobenou menším gradientem teplot nižších zeměpisných šířek proti polům a pro teplotu vyšší než optimální. Spotřeba lidstva ale zároven roste a to hrozí až fatálním knfliktem.

Které údajně vědecké práce autorovo tvrzení tedy dokládají? Vše podstatné si tedy zřejmě nechal pro sebe nebo to prostě s nevědomosti pominul:

https://palladiummag.com/2019/01/28/ancient-upheavals-show-how-to-geoengineer-a-stable-climate/

http://climatemap.blogspot.com/2013/03/posledne-velke-oteplovanie.html

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A1_zm%C4%9Bna

Vzor pro sepsání úvah i s odkazy má pro porovnání výše. Prostudování a uvádění zdrojů se ale bud s nevědomosti nebo dokonce záměrně vyhnul.

Záměr mohl znít ... vytvořit další "fake news" ve smyslu, že se klima mění a to už odedávna a periodicky ... a proto na něj ani on ani jeho vrstevníci nemají žádný vliv a nemusejí tedy na svém jednání vůbec nic měnit.

Taková chlácholivá báchorka se přeci bezohledným ponás-potopářům náramě dobře poslouchá - že?!

L. Novák 4.10.2019 1:26

Další klimaalarmistický blb v pohotovosti... MaŠíBl "Rada"... :-P;-D

P. Krasny 4.10.2019 2:13

;-D

Z. Velínský 4.10.2019 2:51

Možná opravdu rychle směřujeme do éry podobné třetihorám, led na Antarktidě se začal ukládat až teprve před 40 miliony let. Ale proč má být svět správně takový, jaký je v posledních tisíciletích a svět, který vydržel trvat přes sto milionů let po celou éru dinosaurů, proč má být špatný? Jste si jistý, že biosféra byla tehdy méně úživná?

D. Mach 4.10.2019 8:39

Jak řekl klasik : Země si s tím poradí ... s námi nebo bez nás.

Celá ta bouřa na hladině vody není proto, že by to škodilo Zemi, ale proto, že to škodí nám. Dinosauři to vydrželi o hodně déle než my. Naší snahou by mělo být, abychom dosáhli stejné "životnosti".

K. Wágner 4.10.2019 16:26

Copak dinosauři, ale co takoví Venušané;-)

NASA: Venuše byla miliardy let obyvatelná, ale pak se to zvrtlo s CO2. https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nasa-venuse-byla-miliardy-let-obyvatelna-ale-pak-se-to-zvrtlo-s-co2-40298630

P. Rada 4.10.2019 10:35

Pojem "jistota" nemá v komplexních systémech opodstatnění. Jistý ve smyslu absolutnosti si tedy rozhodně nejsem. Jsem si ale prakticky jistý, že diskuse k tomuto tématu by byla velmi prospěšná a autor to nereflektuje.

Dobře víme jak jsme všichni optimálně výkonní při své teplotě odpovídající optimu našeho zdraví. Podobných optim vykazuje přírodní prostředí velikou škálu včetně vzájemných vazeb.

Komplex života na Zemi proto vykazoval a pravděpodobně bude i v budoucnu vykazovat s biofyzikálních důvodů optimum své úživnosti vázané i na stability procesů metabolických transformací. Např rýže jako jedna s nejzákladnějších potravin přestává nad 30C růst a to i při dostatku ostatních podmínek.

O tom jak byla kdy úživná planeta přitom vypovídají jak sedimenty tak míra biologické rozmanitosti. Lze se ale úvahami opřít i o další už fyzikálně jednoznačnější aspekty. Např anomálie vody nebo o procesy vedoucí k dostupnosti fostoru, enzimatické procesy atd.

Širší možností poměřování biologické aktivity je velikost biologicky vázaného uhlíku vzhledem k podnebním pásmům a to jak v půdě tak nad povrchem - či v oceánech. Např půdy pod tropickýcmi pralesy jsou prakticky jalové - kdežto v mírných šířkách kde občas působí mrznutí a takto navozené drobení hornin za spolu působení vláhy a mikroorganismů naopak mnohanásobně úživnější. O nejvyší rybolovné úživnosti ledových oceánů a jalovosti tropických nemluvě a to navzdory tomu, že nejraději se koupeme v teplé vodě mezi 25 až 30C.

Člověka takto při hodnocení optim pro biologické transformace matou subjektivní vjemy příjemnosti tepla či chladu. Podle toho pak volí třeba dovolenou v teple s přáním ji mít co nejdelší. Měřítka úživnosti klimatických pásem s hlediska produkce obilovin či dokonce rybolovu ale leží docela jinde.

Tvrdím, že náhlý rozvrat a posuv podmínek mimo optimum začíná potravně hrozit i nadstavbě lidské populace která se jen adaptačně stahuje do klimatizovaných zdánlivě bezpečných obydlí a opírá o neobnovitelné zdroje.

J. Václavíková 4.10.2019 0:54

Chvíli jsem si už myslela, že tento diletantský článek otiskly Lidovky. Naštěstí ještě tak hluboko neklesly! Pro ty, co mají ve věci obdobný guláš jako autor, přehledná grafika jednotlivých vlivů na klima jednak samostatně, jednak jejich souhrn. Na vypracování se podíleli vědci NASA.

https://www.idnes.cz/technet/veda/globalni-oteplovani-grafy.A150703_165530_veda_pka

L. Novák 4.10.2019 1:17

Jo, jo, tak vy jste ta Jana Václavíková, která se jako klimaalarmistická "novinářka" angažuje profesionálně v médiích? Rv

P. Manda 4.10.2019 7:36

Rv

P. Grigar 4.10.2019 11:03

..no jo, jenom aby do toho "vědcům z NASA" náhodou nekecali zase ti zatrachtilí mužici v láptích, když už jim k jejich space výletům dodávají motory. Ti mají prsty všude, hlavně Putin. Nic není zadarmo..

J. Jurax 4.10.2019 20:18

Ano.

NASA je jistě líheň studovaných klimatologů. Dělají to arciť jako fušku, když pracují v National Aeronautics and Space Administration ...

S. Kalužík 4.10.2019 0:44

No, Vy to schytáte, protivit se Grétě :)