Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZHOVOR: O klimatu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pecka 29.8.2019 9:54Re: To si pište! A ne málo! |
|
M. Šejna 24.8.2019 10:44pane Nováku ano, pořád tam je, protože freony jsou velmi stabilní plyny a z atmosfery se odbourávají strašně pomalu. Mohl byste zdejšímu publiku vysvětlit, z čeho se ta ozonová díra vytvořila, když to nebylo kvůli freonům? Jak ta díra vznikla, když tam v minulosti nebyla? Co ji teď způsobilo, když v tom jsou feony podle Vás nevinně? |
|
|
P. Novák 25.8.2019 7:49Ozononova díra je ovlivněna zejména proudem protonů (H+) že Slunce. Její velikost osciluje podle aktivity Slunce. A tyto oblasti se sníženým množstvím ozonu jsou nad póly. Nabité leticí částice se pohybují po šroubovicích podél magnetických indukčních čar, tedy směrem k magnetickým polům, které jsou zhruba na severu a jihu. |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 9:59čákám ba odpověď, pane Nováku já jsem se ptal na to, co se kromě lidského vlivu změnilo, že vznikla ta ozonová díra. Takže jak se v druhé polovině 20.století změnila činnost Slunce nebo magnetické pole Země, že se následkem té změny najednou vytvořila ozonová díra? |
|
|
L. Novák 25.8.2019 12:12Re: čákám ba odpověď, pane Nováku Jak jste přišel na to, že ozonová díra na pólech nikdy nebyla? |
|
|
L. Novák 25.8.2019 12:42Re: čákám ba odpověď, pane Nováku Úvod do problematiky ozonu v zemské atmosféře: https://www.sci.muni.cz/~dobro/ozon_1.htm |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 14:32kouzlo nechtěného od Nováka 475 ten odkaz, co sem dal bolševický demagog Novák 475, potvrzuje moje slova o tom, že ubývání ozónu bylo způsobeno lidskou činností, resp. vypouštěním freonů. Není nad to, když tady chce bolševik 475 machrovat a opravovat mě, a přitom kouzlem nechtěného vyvrátí sám sebe a potvrdí moje věty. :-D |
|
|
L. Novák 25.8.2019 20:22Re: kouzlo nechtěného od Nováka 475 Otázka pro blba Šejnu zněla: "Jak jste přišel na to, že ozonová díra na pólech nikdy nebyla?" Odpověď nikde. Zase jenom demagogie přiblblého žvanila. |
|
|
P. Novák 26.8.2019 10:10Re: čákám ba odpověď, pane Nováku Ozonová díra se zvětšuje a zmenšuje v závislosti na slunečních cyklech s periodou asi +- 11 let. V odkazu nejsou vlivy nijak kvantifikovány, nicméně v odborné literatuře najdete celkem zřejmé korelace mezi sluneční aktivitou a množstvím ozonu. Ta se mění i v průběhu roku, novináři si ovšem vyberou jen to měření, když je ho nejméně, aby vyvolávali paniku a zvyšovali si čtenost. |
|
B. Volarik 24.8.2019 5:20A navrch jeden pokus mnou provedený asi před týdnem. Vnější podmínky v místnostech pokusu: Teplota vzduchu 24.5 až 25.5 °C (Digitální termostat A/C nastaven na 25°C). Relativní vlhkost vzduchu: 42%.Nadmořská výška v Northridge, CA : 248 mnm. Vzal jsem kuchyňskou měrku s ryskami na jedné straně pro Litry, na druhé straně pro americké unce a cupy. Nádoba:Průhledný plastik, mírně kuželovitého tvaru, dole šířka 9.5 cm, nahoře otevřená na 12 cm, tedy nikoli trubice, spíše konévka. Nalil jsem do nádoby 3/4 L (750 ml) vody. Začal jsem přihazovat takové ty půlměsíčky ledu, co produkuje naše lednička (asi 5cm dlouhé a 3 cm široké) a přihazoval jsem tak dlouho, až hladina vystoupala přesně na 1L - to je dost velký, jasně pozorovatelný rozdíl mezi 750 ml a 1,000 ml. (Na konvičce je 20 rysek s extra vyznačením na 1/4=250, 1/2=500 atd až do značky 1L = 1,000 ml). Postavil jsem nádobu s vodou a ledem na stůl v kuchyni a čekal. Když všechen led roztál, zůstala hladina přesně na 1,000 ml, püntlich jako před ropuštěním ledu.Tedy aspoň pouhým okem ...na setiny milimetru jsem to neměřil.Závěr: Roztaje-li všechen plovoucí led v nějakém prostředí, hladina vody zůstane úplně stejná jako před rozpuštěním ledu, kdy led částečne vučuhoval z vody.Fyzikální ůdaje: Voda po zmrznutí v led zvětší svůj objem o cca 9%. Cca 8% celkového objemu plovoucího ledu vyčuhuje nad hladinu. Odpařování vody/ledu v nádobě jsem opominul. Za tu hodinu,co pokus trval, se v těch podmínkách nic moc vypařit nemohlo. Nějaké poznámky, upřesnění, kritika? Vítám.... |
|
|
M. Šejna 24.8.2019 16:31pane Volariku to je dobře, že si doma zkoušíte základy fyziky známé už žákům prvního stupně základní školy. Ještě si doma ve vaně vyzkoušejte Archimedům zákon. Je to děsná legrace a fakt to funguje. |
|
|
B. Volarik 24.8.2019 5:19A teď pro pana Hrbka - navrhuji pokus: Naplňte hrnec vodou až po okraj a dejte ho do mrazáku. Když ho za pár hodin z mrazáku vytáhnete, bude z něj vyčuhovat led. Postavte ten hrnec na stůl (nebo to trochu ohřejte na vařiči pro zrychlení akce)a počkejte až to všechno roztaje. Hladina bude přesně tam kde byla na začátku pokusu. Nějaký ten výpar je zanedbatelný (v podstatě nepozorovatelný) když se jedná o někalitrový hrnec a teploty pokojové, s normální relativní vlhkostí vzduchu (třeba kolem 40-50%). Ta arktická voda už totiž v moři byla, jenom zmrzla, nikdo nic nepřidával. |
|
|
F. Houžňák 24.8.2019 16:33Zkuste to doma, ale připravte si hadr, ten hrnec vám v tom mrazáku rupne a až vám na stole roztaje, budete muset utírat. |
|
J. Pallas 25.8.2019 0:49Hrnec jsem nezkoušel ale petky s okurkovou šťávou mi v mrazáku neprdly, ač byly uzavřené. Proč by měl prdnout otevřený hrnec, ve kterém se má led kam roztahovat? Váš malý Jarda |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 10:05malý Jardo - Pallasi Petka je pružná, takže vydrží zvětšení objemu uvnitř. Kdybyste měl okurkovou šťávu ve skleněné lahvi, nepomohlo by Vám ani to, kdybyste ji neměl zašpuntovanou. Praskla by. Prasnke i hrnec, pokud je keramický. Kovový hrnec by to přežil. |
|
|
J. Pallas 25.8.2019 11:22Re: malý Jardo - Pallasi Díky za odpověď. Teď máme mražák dost plný, ale až odžereme něco z letošní úrody, jednu sklenici na pokus obětuji. Jsem totiž navrch nevěřící Tomáš. |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 12:00pane Pallasi nejprve se ale zeptejte manželky, jestli Vám ten pokus povolí. Pokud by pak mražák musela uklízet ona, nejspíš povolení nedostanete. :-D |
|
|
V. Petr 25.8.2019 17:47Pan Šejna, nepřežil, alespoň ne každý.
|
|
|
F. Houžňák 25.8.2019 16:45Tak to teda zkuste, není nad vlastní zkušenost, jak zjistíte, voda v hrnci mrzne od rozhraní s chladem, tedy od stěn, dna a povrchu (vezměte si těch hrnců několik a vytahujte je po hodině, dvou atd., lze i sériově). Jakmile zamrzne hladina, led se přestane vysouvat (drží se nahoře stěny) a tlačí do stran, a pak vám to rupne. Samozřejmě když si vezmete hrnec lehce kónický, tak se led vysouvat bude, ale normální hrnec vám zpravidla někde rupne. Starší hrnce měly okolo ještě takový rantl na pokličku směrem dovnitř a o ten se led zarazil prakticky vždycky. Novější hrnce a pokličky jsou konstruované jinak, rantl je na pokličce, tam se led asi vysune spíš. Jak říkám, zkuste si to a neteoretizujte jenom. |
|
|
B. Volarik 24.8.2019 5:16Připomenu tady nějaké své dřívější příspěvky. Inteligenci a informovanost (vzdělanost) alarmistů testuji otázkou: Na Zemi jsou ve velkém množství dva druhy ledu. Led spočívající na pevné zemi (převážně Antarktida) a led plovoucí na moři (převážně Arktida). Co se stane, když VŠECHEN PLOVOUCÍ LED V ARKTIDĚ ROZTAJE A PŘES SEVERNÍ PÓL SE BUDE MOCI PÁDLOVAT NA KAJAKU? Jak se to projeví na hladině světových moří? Bez výjimky odpovídají, že se hlkadina moří podstatně zvedne. Tak se ptám, proč si to myslíte? Pravidelná odpověď: Protože ten led je i nad vodou, vyčuhuje... Schválně jsem použil velká písmena, vždy zdůrazňuji, že mluvím pouze a poze a pouze o plovoucím ledu Grónský ledovec do toho tuhle připletl pan Šejna. Tak, pane Šejna, nemluvím o Grónském ledovci. Zabývám se pouze fyzikou vody na úrovni základní školy. |
|
|
M. Šejna 24.8.2019 10:29pane Volariku zkoušejte si tyhle stupidní příklady z fyziky základní školy na někom jiném. Každý středně vzdělaný student ví, že mořský led po rozpuštění hladinu oceánů nijak nezvýší. To jen Vy jste zas něco nepochopil. Navíc ten arktický mořský led každoročné zamrzá a taje, takže se plocha mořského zalednění během roku mění v rozmezí 3 až 14 milionů km2. |
|
|
J. Jurax 24.8.2019 12:44"Každý středně vzdělaný student ví, že mořský led po rozpuštění hladinu oceánů nijak nezvýší." Ehm ... buď jste skalní a nemístný optimista, nebo je podstatná část klimaalarmistů vzdělána méně než středně. |
|
|
M. Šejna 24.8.2019 15:49pane Juraxi mohl byste zdejšímu publiku poskytnout odkaz na nějakého alarmistu, který tvrdí, že jakmile roztaje mořské zalednění, tak se zvýší hladina oceánů? Zatím to tady o alarmistech tvrdí je pan Volárik, aniž by předložil jakýkoli důkaz. |
|
|
J. Hruška 25.8.2019 7:18Re: pane Juraxi - Titanik Ledovec narazil do Titaniku, (pohyb je relativní), ledovec plul dál, Titanik ne. Kde je chyba? Tehdy ještě pluly ledovce, (pevninské). Asi před sto lety, že. |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 9:40pane Hruško jste si jist, že jste pochopil, o čem se tady bavíme? Máte pocit, že ten ledovec, co do něj narazil Titanic, po svém rozpuštění zvýšil hladinu oceánu? |
|
|
J. Fridrich 25.8.2019 9:01Re: Připomenu tady nějaké své dřívější příspěvky. Neházejte perly s..... pane Volarik.. Je to marné, je to marné.. |
|
|
M. Šejna 25.8.2019 10:07pane Fridrichu nevšiml jsem si, že by Vám pan Volarik házel perly. |
