20.10.2020 | Svátek má Vendelín


Diskuse k článku

ROZHOVOR: Krize planety? Fake news!

Tato teze má tři drobné vady. Za prvé, nejvíce kyslíku vyrobí plankton v oceánu, nikoli Amazonie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Alda 4.9.2019 12:34

Výborně jste odpovídal, pane Kremlíku.

Nenacházím, s čím bych nesouhlasil.

M. Valenta 4.9.2019 14:55

Re: Výborně jste odpovídal, pane Kremlíku.

Generále, Vy jste povoláním cukrář nebo učitelka v mateřské.

R. Langer 4.9.2019 17:10

Re: Výborně jste odpovídal, pane Kremlíku.

A čím jste vy, pochlubte se?

E. Derat 4.9.2019 18:38

Re: Výborně jste odpovídal, pane Kremlíku.

Je to známý močůvkář, jezdí s fekálním vozem, ho...cucem.

F. Vrbenská 4.9.2019 11:56

Pane Rado,

nemá cenu se hádat s těmi, které nelze přesvědčit. V malém českém rynečku sledují jenom to, co potvrzuje jejich názor. Stačí si přečíst tento článek: účelová tvrzení, polopravdy a přímé nepravdy (například že kácení v Brazílii od r. 2005 klesá - klesalo jen několik let a po r. 2012 znovu stoupá). Že se neotepluje? Například změny, kterými prochází fauna a flora, potvrzují opak. V subarktických oblastech taje permafrost. Hoří nejen Sibiř, Afrika, Amazonie, ale rozsáhlé požáry právě řádí na zeleném, dosud krásně lesnatém americkém severozápadě (Montana, Washington... - dříve k tomu v takové míře nedocházelo, až v posledních několika letech zesílily) Povodně po celém světě, naše média se většinou ani neobtěžují referovat. Nikoho netrkne, že floridští usedlíci se evakuují před cyklónem už po čtvrté za čtyři roky? To není panikaření, jen suchý výčet fakt. Na druhou stranu je celkem jasné, že 1) prvořadým problémem je vzrustající přelidnění a snaha o setrvalý rust, která vyčerpává zdroje planety (byť sebevětší rezervy skrývají, jsou definitivně limitované) 2) mohou pomoci aplikace vědeckých objevu a technologických vynálezu. Ale opět: 1) reakci na GW nelze redukovat na slepý boj proti CO2, jedná se o životní prostředí povšechně. Když vybudují dul na měd či postaví větrné elektrárny uprostřed zatím neponičené přírody, je to pitomost (mimochodem, hoaxem je tvrzení, že větrné elektrárny pusobí omezení srážek na našem území - to by totiž musely stát všude jinde, kde už udeřilo sucho. Naopak je prokázáno, že účinně fungují jako větrolamy). 2) Není jisté, jestli nám bude dopřáno dost času, abychom zrealizovali všechna ta dumyslná opatření, která nám dovolí ať už přizusobit se, nebo změnit klimatickou situaci.

L. Novák 4.9.2019 13:06

Paní Vrbenská

Představte si, že by neexistoval Internet a množství informací ze zahraničí by odpovídalo stavu, který jsme měli za totality za Železnou oponou. Nic byste nevěděla a byla byste odkázaná jenom na to, co vidíte kolem sebe nebo do vás nahustí cenzurovaná TV. Věřím, že byste neměla žádný problém s cyklóny na Floridě, protože ty jsou v oblasti zcela běžné a pokud se vybouří mimo pevninu, nikdo by o nich nevěděl... No a pak ta paměť, že? Kdy že u nás byly ty staleté či tisícileté povodně? Před pár lety? To už si nikdo přece nepamatuje... Teď je zase sucho. :-P

V. Petr 4.9.2019 14:10

Pravda je, ře roku 2002 byly u nás větší povodně, než po

celé 20 století. V menší míře se to opakovalo r. 2013, v míře srovnatelné s rokem 1890.

A to už bylo "globální oteplování" v plném proudu...

F. Vrbenská 4.9.2019 16:04

Re: Paní Vrbenská

O povodních toho vím víc než vy, pomáhala jsem s likvidací jejich následku. O tom, že jsou častější velké živelní pohromy, vědí více než my dva zajišťovny (např. LLoyd), které samy už řádku let apelují na snahy o zmírnění GW - žádné internetové dojmy spletené s pojmy, ale tvrdé částky, o které přicházejí, když platí pojišťovnám.

J. Ganaur 4.9.2019 16:12

Re: Paní Vrbenská

To ovšem nedokazuje, že klimatické změny způsobili lidé prostřednictvím CO2.

L. Novák 4.9.2019 19:01

Re: Paní Vrbenská

"...O tom, že jsou častější velké živelní pohromy, vědí více než my dva zajišťovny (např. LLoyd)..."

Prosím vás, a jak dlouho ta Lloyd's zajišťovna (nebo kterákoliv jiná) existují a sbírají data o povodních? Tisíc let, nebo sto tisíc let, nebo snad milion let? Tisíciletá povodeň je taková, která se v dlouhodobém horizontu (mnohonásobně více, než je tisíc let) vyskytuje průměrně jednou za tisíc let. Ale to vůbec neznamená, že se během století nemůže vyskytniout třeba dvakrát... Takže po první tisícileté povodni (před pár lety) v dohledatelné historii zdražily pojišťovny pojistné těm, co mají domy postavené v historickém řečišti, které je periodicky zaplavováno přívalem povodní, které si předchozí generace nemohou pamatovat. A podobně je to se změnami klimatu, které taky jediný lidský život nemůže seriózně vyhodnotit právě proto, sledovaný časový úsek (lidský život) je příliš krátký na to, aby bylo možno porovnávat události dneška s událostmi za posledních třeba 100 tisíc let...

J. Tachovsky 4.9.2019 15:15

Re: Pane Rado,

K tem pozarum. V Kalifornii byvalo bezne, ze les zacal horet. Spalilo to podrost, ale velke stromy ne a samo to uhaslo bez velkych skod. Pak zacali kazdy takovy pozarek hasit. A co se nestalo, podrost narostl do mimoradne vysky a kdyz za par let chytnul, tak to uz uhasit neslo a odnesly to i velmi letite stromy.

F. Vrbenská 4.9.2019 16:00

Re: Pane Rado,

V Kalifornii je větší sucho a vyšší teploty než dříve. Takže nejen podrost. A že hoří častěji a mnohem víc na Sibiři a a vubec v boreálních oblastech, kde se běžně požáry nehasí, teorii podrostu přerostlého podrostu jako jediné příčiny vyvrací. Požáry jsou silnější a rozsáhlejší, takže spolknou i ty velké stromy. I u nás je jich díky suchým létum více než dřív - když věříte statistikám.

L. Novák 4.9.2019 19:12

Re: Paní Vrbenská

Pravda, taky se v přírodě pohybuje spousta lidí, víc než kdy jindy, kuřáci s cigaretami, lidé zakládající ohně, které pak nedokáží spolehlivě uhasit. Také lidé odhazující třeba skleněné láhve, které při vhodné konstelaci dokáží jako (optická) čočka koncentrovat sluneční záření do malého prostoru a tam podpálit třeba suchou trávu nebo listí... A opět - nedokážete seriózně posoudit, zda je požárů více nebo méně, zda jsou větší než jindy, protože paměť vaše ani celé lidské civilizace nesahá do vzdálené minulosti a tudíž je posuzování z dnešního pohledu jen nepatrným časovým okamžikem v historii. A že byly a jsou požáry v přírodě běžné, je dobře známá věc. "Běžné" je třeba i to, že nám na Zemi přiletí několik kilometrů velký kamenný balvan a způsobí lokální, ale třeba i globální katastrofu, kterou lidstvo nezná a nikdy nezažilo (naposledy snad Tunguzský meteorit, ale zcela mimo osídlenou oblast někdy začátkem 20. století...).

M. Pecka 8.9.2019 0:57

Re: Pane Rado,

Paní Vrbenská, toto byl dobrý pokus, ale víte o tomto?

Velké požáry Sibiře roku 1915 jsou zřejmě největšími ničivými požáry zaznamenanými v historii. Při této katastrofě byl zničen les na ploše 1 milión km2 od pohoří Ural až po centrální Sibiř. Lesní porost v okolí řeky Angary o rozloze 250000 km2 lehl zcela popelem. Tyto gigantické požáry byly způsobeny následkem velkého období sucha, jednoho z nejhorších v dějinách Sibiře. Porosty tajgy byly zcela vysušeny, stejně jako více než 500000 km2 rašelinišť, v nichž rašelina prohořela do hloubky 2 m. Požáry vyprodukovaly kouř o hmotnosti až 180 . 106 t, hodnotu shodnou s následkem nukleární války. Hustý kouř se v atmosféře dostal až do výšky 12 km. Viditelnost se v místě katastrofy snížila na 4-20 m a ve vzdálenosti 1500 km byla stále jen 100 m. Následkem tohoto se snížil přísun solární energie k povrchu a průměrná teplota klesla o 10°C. Přesto se jedná o velmi lokální katastrofu, požár totiž v důsledku odlehlosti území nebyl jinde vůbec zaznamenán. A vzhledem k malé hustotě obyvatelstva byly i ztráty mizivé.

J. Lukavsky 4.9.2019 16:04

Re: Pane Rado,

"je prokázáno, že účinně fungují jako větrolamy" ... které určitě, byť nepatrně zpomalují proudění od moře do vnitrozemí. Jsou vysoké až 300 m a je jich jenom na pobřeží Evropy asi 60 000. To se musí někde projevit. Nějak postrádám - dle svatého principu předběžné opatrnosti, mnohaletý výzkum, který by naprosto jasně prokázal, že větrníky 1) naprosto nemají vliv na proudění vzduchu od moře do vnitrozemí, 2) nezabíjejí ptáky, netopýry a hmyz, 3) nevydávají infrazvuky do okolí, 4) nehyzdí krajinu, nevnáší neočekávané oscilace do energetické soustavy, 6) nemusí se zálohovat klasickými zdroji, které pak běží naprázdno ..... prostě předběžně být opatrný jako v jiných případech. J.L.

F. Vrbenská 4.9.2019 16:08

Re: Pane Rado,

S většinou námitek souhlasím (infrazvuky, ohrožení živočichu), ale znovu zdurazňuji, že sucho se objevuje i tam, kde žádné větrníky nemají. Ukládání energie z alternativních zdroju je nutné vyřešit, to ano - hledají se cesty (vím, není to uspokojivá odpověď, ale řešení se rýsuje).

V. Petr 4.9.2019 17:12

Řešení se NERÝSUJE!

A dokud není vyřešeno ukládání elektřiny, jsou větrnáky nesmyslem.

L. Novák 4.9.2019 19:21

Re: Řešení se NERÝSUJE!

Ale jsou hodně fotogenické pro reklamní účely... :-D

Ś. Svobodová 4.9.2019 11:24

Spálená krajina

Zeleň je přirozenou klimatizační jednotkou. Spálená země stejně jako např. pole po sklizni zpětně do ovzduší vyzáří až 100W na m2. Spálené 3 miliony hektarů na Sibiři a 225 tis. ha měsíčně v Amazonii jistě k udržení tepelné stability nepřispějí. Do vzduchu vypustí teplo jako od 1600 Temelínů. A každé sklizené 2000 hektarové políčko po řepce přidá jeden další. Pak se nemá oteplovat.

R. Langer 4.9.2019 11:43

Re: Spálená krajina

Ano, a proto naši ekologičtí Zelení bolševici vedení Radou a jemu podobnými nechali naše lesy sežrat kůrovcem, doktorem lesa. Ten je vyléčil tak, že už je nic nebolí, a ty holiny po nich teď vyzáří tolik tepla, jako několik miliónů Zelených bolševiků. Pak se nemá oteplovat. O řepce prosazované Zelenými bolševiky raději ani nemluvě. Tak u koho asi tak začít s ochlazováním? Nejlépe skotskými střiky a podobně? ;-)

J. Ganaur 4.9.2019 16:17

Re: Spálená krajina

Kůrovec ovšem nezpůsobuje holiny.Neživí se dřevem.

R. Langer 4.9.2019 17:12

Re: Spálená krajina

Ale já si přesto myslím, že to nějakou souvislost mít bude. Co vy na to?

L. Novák 4.9.2019 19:19

Re: Spálená krajina

"...Kůrovec ovšem nezpůsobuje holiny. Neživí se dřevem. ..."

Pravda, on se jenom prokousává kůrou a stromy usmrcuje. Ale to na likvidaci lesa stačí, nebo ne? :-D

J. Tachovsky 4.9.2019 15:18

Re: Spálená krajina

Proc myslite, ze pole po sklizni vyzari tolik, co prijme ? Podle me to je uplna blbost, to muze platit pro betonove parkoviste, ne pro pole nebo spaleniste.

Ś. Svobodová 4.9.2019 20:25

Re: Spálená krajina

Cituji studii Šímy a Kafky.

M. Valenta 4.9.2019 11:07

Rada versus kremlíkovci

Střed argumentů a víry v Klause, kterému blahé paměti postačil k ohodnocení stavu životního prostředí pochod Prčic. So geht das.

L. Novák 4.9.2019 11:18

Re: Rada versus kremlíkovci

Co to meleš za nesmysly?

R. Langer 4.9.2019 11:36

Re: Rada versus kremlíkovci

A co stačí k argumentaci vám? Svatá Gréta? :-P

M. Valenta 4.9.2019 11:43

Re: Rada versus kremlíkovci

Rád Vám odpovím. Směs nejrůznějších informací, včetně historických paralel a také vlastní zkušenosti.

P. Han 4.9.2019 11:57

Re: Rada versus kremlíkovci

Prostě v tom máte guláš. Okořeněný nenávistí ke Klausovi.