P. Sura 6.8.2023 20:51

Nerad bych vás otrávil, ale jde mi o toto: Pokud běží tepelná elektrárna na nějaký výkon (určený potřebami sítě), je to tak jak popisujete. Když ale do toho začne svítit slunce na velké ploše republiky, tak všechny připojené soláry prakticky skokově zvýší výkon sitě (tedy jakoby té elektrárny) a je potřeba buď soláry odpojit (nebo přepojit na jiný druh využití, např. bateriová úložiště), nebo výkon tepelné elektrárny snížit. To je ten postup, který jste popsal. Já ale uvažuji o tom, zda by bylo možné momentální energií ze solárů/větru použít přímo jako alternativní palivo a tepelný proces při zachovaném výkonu nesnižovat. Otázka je, zda toto přepínání na "alternativní palivo" může být rychlejší než snižování výkonu tepelného bloku, protože jinak by to ztrácelo smysl. To, že by elektrárna v režimu ohřevu páry ze solárů spotřebovávala elektřinu ze sítě je zřejmé, ale jde o elektřinu, která se do sítě dostala navíc (a teoreticky zadarmo ) a především nikdo předem neví kolik a kdy. Sama elektrárna přece taky na svůj provoz spotřebuje kolem 10% elektřiny, kterou vyrobí.

I tak děkuji za Váš čas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 17:42

Porovnat lze oběma metodami - fyzikálně i ekonomicky. Už dávno byly zveřejněny studie, podle nichž je výstavba OZE, porovnáno materiálovými náklady bez ohodnocení penězi mnohem náročnější na spotřebu stavebních materiálů včetně kovů a vodičů, než jaderné a fosilní elektrárny, přepočteno na roční množství energie, které jsou schopny vyrobit. Je přece jasné i na první pohled, že např. fotovoltaika, která je schopna dodávat energii jen asi 10-15 % celkového ročního času, nemůže konkurovat stálým zdrojům, u nich je vyžití vyšší než 80% ročního času při trvalém výkonu a dlouhé době života. Delší, než jsou schopny dožít sluneční i větrné zdroje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 6.8.2023 17:35

No ještě jste zapoměl, že jste si je musel dlouho předtím naplánovat, čili objednat. Já jednou nějak zaváhal a tak jsem dostal pytel za dvojnásobek ceny, navíc byly z poloviny poškozené.... takže stály opravdu hodně. No a můj plat tenkrát byl 1250 Kčs/měsíčně. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 6.8.2023 16:58

Téma aktuálního příspěvku spočívá v hledání dalších cest, vedoucích k dalšímu ohýbání trhu s elektřinou ve prospěch výstavby dalších solárních elektráren. Mají se tím nějak "nenápadně" kompenzovat náklady, které budou ve stále větší míře narůstat s nárůstem kapacity slunečních zdrojů EE. Mimo prakticky neřešitelného požadavku na dosažení souběhu výkonu stabilních a náhodných generátorů el. výkonu se však opomíjí další důležité hledisko porovnávání efektivnosti obou typů elektrárenských technologií.

Jedná se o jediný fyzikálně zdůvodnitelný způsob hodnocení, porovnání celkového energetického přínosu elektráren jaderných a uhlíkových na jedné straně a elektráren s nestabilním provozem. V obou případech je skutečná energetická účinnost obou srovnávaných systémů dána poměrem energie, předané do veřejné sítě ku sumě (pokud možno) všech energetických nákladů vynaložených na výstavbu , vystrojení, údržbu, provoz, energetický obsah prvotních zdrojů, vstupujících do procesu energetické přeměny typu palivo/výstup, nákladů na likvidaci zařízení. Samozřejmě nás nesmí rmoutit, že v obou případech bude hodnota poměru energie získané a ztracené nižší než jedna. A všechny tyto a další náklady pěkně vyčíslit v jednotkách energie (Ws), nikoliv v pokřivených jednotkách Kč, neboť peníze vinou dotační politiky státu a EU zde jako měřítko skutečné účinnosti výstavby a provozu elektráren nelze použít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 6.8.2023 16:12

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/fiala-premier-kupka-ministr-dopravy-vlada-navsteva-stredocesky-kraj-knezice-podebrady-celakovice.A220502_160134_domaci_ihal

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 6.8.2023 15:20

To máte pravdu. Obzvlášť, když se na počest XYZ - tého výročí nějaké významné historické události začne v jaderné elektrárně machrovat s pracovním režimem jejího reaktoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 6.8.2023 15:11

P. S., vizte výše příspěvky p. Grófa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gróf 6.8.2023 12:41

Ještě mě napadla jiná možná interpretace vašeho textu. Pokud podstatou vaší myšlenky je "při přebytku elektřiny z OZE ji použít pro udržování kotlů tepelných elektráren v provozu místo paliva" (tj. ta elektrárna by nic nevyráběla, jen byste ušetřil palivo, potřebné k běhu "na volnoběh"), tak to jistý smysl dává.

U jaderných elektráren to funguje jinak a nepomohl byste si. I když se reaktor regulací úplně odstaví, stále dodává desítky MW výkonu, který se musí chladit (ve Fukušimě by mohli povídat - je to způsobeno tím, že probíhá rozpad jader radioaktivních produktů štěpné reakce s krátkým poločasem rozpadu, to se na rozdíl od štěpné reakce uranu nijak zabrzdit nedá).

U uhelných elektráren nevím. Technická intuice mi říká, že úplně zastavit spalování uhlí a kotel udržovat horký pomocí přebytečné elektřiny je problém, kontinuita bude potřebná i v oblasti zpracování, dopravy a spalování paliva.

Každopádně množství paliva na ten "udržovací režim" bude relativně malé - doplnění systému o ten elektrický ohřev ho zkomplikuje a pravděpodobně poněkud sníží účinnost, tedy je otázkou, jestli by se nakonec vcelku ušetřilo (elektrárna by spotřebovávala víc paliva, když by vyráběla naplno).

Z ekonomického hlediska je otázkou, za jakých podmínek by byla k dispozici ta přebytečná OZE elektřina - pokud by stála víc, než to uhlí, nedává smysl to dělat.

Rozhodně to ale neřeší problém přebytku OZE elektřiny - na to udržování tepelných elektráren v běhu by jí byl potřeba jen nepatrný zlomek. Pokud byste jí tam použil více, než je nutné, tak by nastal ten problém, o kterém píšu ve vedlejším příspěvku - v té chvíli nechcete, aby ta tepelná elektrárna elektřinu vyráběla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gróf 6.8.2023 11:49

Ne,pane Suro, já nejsem zaseklej, já jsem z oboru (a po tom jste koneckonců na začátku volal). Měl byste si mé texty ještě jednou přečíst a přemýšlet o tom, kde máte chybu, místo toho, abyste přesvědčoval elektroinženýra o tom, jak nerozumí otázce výroby elektřiny.

Zkusím to ještě jednou (s obrázkem by to bylo jednodušší). Elektrárna je zařízení, které je vedením připojené k rozvodné síti. Tepelné elektrárny vždy do sítě energii dodávají, akumulační (např. přečerpávací) mohou energii i konzumovat (ale nikdy oboje současně).

Vy mluvíte o tepelné elektrárně, která by měla současně do sítě energii dodávat a současně ji odebírat. To ale nedává smysl - tím vedením pak poteče jen rozdílový proud. V případě, kdybyste ve svém elektrokotli topil napřl 500 MW elektřiny a elektrárna by pak produkovala 500 MW elektřiny, tak tím vedením nepoteče vůbec žádná energie. V podstatě by se uvnitř elektrárny "točila dokolečka" pořád stejná energie a vnější svět by to nijak neovlivňovalo.

Ve skutečnosti ty procesy přeměny nemají 100% účinnost, což by vedlo k ještě absurdnějšímu výsledku, taková elektrárna by ze sítě odebírala např. 100 MW na to, aby uvnitř elektrárny mohl probíhat ten 500 MW cyklus přeměny elektřina - teplo - pára - pohyb - elektřina.

Ta vaše základní myšlenka "používat energii z OZE prioritně před energií z fosilních zdrojů" je v pořádku. Jen vám tam přebývají ty kotle na elektřinu, ty jsou přesně ekvivalentní tomu svícení na soláry (je zajímavé, že tam tu nesmyslnost vidíte).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 6.8.2023 11:32

Škoda že jste tak zaseklej. Srovnáváte dva protichůdné postupy. Topit elektřinou ze solárů v elektrarenskem kotli je nahrada paliva, aniž by se proces elektrarny narušil a neni potřeba hledat zpusoby, jak ji nekde uskladnit na později. A ušetří se to uhlí a sníží se emise. Když budete svitit halogenem na solary, jste buď vůl nebo zloděj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 10:57

O tom článek Milana Smutného je. Odkazuje na zprávu ČTK se stejným obsahem:

https://www.novinky.cz/diskuze/ekonomika-eu-by-mela-zastavit-plytvani-solarni-energii-vzkazuji-komisarce-organizace-40439502

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Teplý 6.8.2023 10:44

Solární zdroje by měly mít povinnost dodávat konstantní výkon. Řekněme, že špičově mohou dodat 10 MW, tj. budou mít smlouvu na konstantní dodávku 3 MW.

Když bude svítit Slunce - budou muset dodávat méně.

Když Slunce svítit nebude, budou to muset nakoupit od konvenčních zdrojů (aby dodali).

A prodej za tržní cenu (žádná dotovaná).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 6.8.2023 9:50

Díky, pane Nováku!

Ale z zbytečně to sekáte do příspěvků. Tohle je na článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Plesník 6.8.2023 8:45

No a to je překvapivé?? Tomu se jako někdo diví?? Proboha vždyť jde o peníze, ne??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 6.8.2023 5:25

My ale můžeme volit pouze politiky z této země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 4:22

Vybral jsem jeden z komentářů k článku: Zbyněk Poisl 2. srpen 2023, 14:05

Obnovitelný fanatismus právě narazil na vlastní nedomyšlenost! Evropská energetická soustava nemá prostředky na to, aby s elektřinou z nestabilních zdrojů dokázala efektivně naložit. Nejsou na to technologie, takže nezbývá nic jiného než vydat nějaké další absurdní nařízení a pokusit se znásilnit fyziku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 3:26

Skupina organizací vyzvala ke stanovení limitů toho o kolik může být snížena produkce elektřiny ze slunce v případě, že je v elektrické síti přebytek, či podpoře hybridních solárních projektů – tedy takových, které kombinují solární energetiku s jinými zdroji energie či technologiemi. Vyzvala také ke krokům, které by vyřešily negativní ceny, včetně sdílení nákladů s producenty elektřiny z fosilních paliv. EU by podle skupiny měla zajistit, aby ekonomický rámec nevysílal investorům v přechodném období špatný signál.

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje-energie/eu-by-mela-zastavit-plytvani-solarni-energii-uvadeji-organizace-z-odvetvi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 3:25

EU by měla zastavit plýtvání solární energií, uvádějí organizace z odvětví

Evropská unie by měla přijmout opatření k zastavení plýtvání solární energií a omezit záporné ceny, aby podpořila investice. V dopise zaslaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simsonové to uvedlo 17 organizací zabývajících se obnovitelnými zdroji energie. Evropa letos v létě vyprodukuje rekordní množství solární energie a země závislé na uhlí, jako je Polsko a Česká republika, by v době nízké poptávky mohly solární elektrárny vypínat.

„Kvůli závislosti na tzv. základním zatížení a nedostatku flexibility čistého systému se spaluje uhlí s vysokými emisemi – a čistou, levnou solární energií se plýtvá,“ uvádí se v dopise, na který upozornila agentura Bloomberg.

Základní zatížení je minimum elektrické energie, které se očekává, že bude neustále spotřebováváno, a je tedy potřeba zajistit jeho neustále dodávání.

EU se snaží více spoléhat na obnovitelné zdroje energie, protože se vzpamatovává z energetické krize částečně způsobené dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Část kontinentu se také potýká s rekordním letním vedrem, které způsobilo požáry a zvýšilo riziko sucha. To přimělo úředníky podpořit nižší využívání fosilních paliv.

I když ceny energií už klesly na zlomek úrovně z doby vrcholu krize, na trzích krátkodobých kontraktů je běžné kolísání ceny, protože jsou tam obrovské změny v nabídce v závislosti na počasí. Ceny se tak mohou dostat do záporných hodnot, když je v síti více elektřiny, než je potřeba k uspokojení poptávky.

„Neřešená nestabilita cen energií a příliš časté záporné ceny ohrožují investice“ do nových fotovoltaických zařízení, uvedly organizace.

Dodaly, že výkyvy ceny budou „novým normálem“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 3:14

Vznik nové legislativy připomínkovali i zástupci Letiště Praha. „Povinnost jde nejen za letišti, ale také za handlingovými společnostmi. Zajištění přívodu elektřiny na všechny mosty máme již nyní. Roku 2025 se tedy v tomto smyslu nemusíme obávat. Na vzdálených stáních tuto povinnost budeme řešit mobilními pozemními zdroji energie. Dosud jsou nebo byly všechny naftové, do konce roku 2023 nařídíme povinnost elektrických bateriových zdrojů,“ uvádí mluvčí Letiště Václava Praha Klára Divíšková. Zdrojů letiště pořídí zhruba třicet za řádově nižší stovky milionů korun.

Do roku 2025 má být na Ruzyni dodávaná elektřina minimálně z osmdesáti procent zelená, do roku 2030 pak ze sta procent. Letiště bude tyto hodnoty garantovat prostřednictvím „záruk původu elektřiny“ vyráběné z obnovitelných zdrojů. Ty se podílejí na napájení letiště od roku 2019.

„Fosilní paliva se používají na většině letišť, z ekologického hlediska by tedy mělo dávat nařízení smysl. Vyžádá si nemalé investice, jistě ale ne tak vysoké, aby to letiště zruinovalo,“ míní ekonomický analytik letectví a bývalý viceprezident Českých aerolinií Michal Požár.

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/ruzyne-utrati-stamiliony-letiste-museji-stavet-dobijecky-do-letadel-pujde-zelena-elektrina-1399715

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 3:14

Ruzyně utratí stamiliony. Letiště musejí stavět dobíječky, do letadel půjde zelená elektřina

Omezit vliv leteckého provozu na změnu klimatu si klade za cíl nově schválené nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Kromě toho, že mají vzniknout dobíjecí stanice pro elektromobily „na každém rohu“, musejí evropské státy zajistit, aby měla letadla na letištích přístup k dobíjení elektrickou energií, a to u všech kontaktních stání do konce roku 2024. Elektřina proudící do letadel bude muset být výhradně „zelená“ nejpozději od roku 2030. Letiště se tak nevyhnou investicím do energetické infrastruktury a odběru dražší energie z obnovitelných zdrojů.

Evropské státy tak chtějí omezovat emise produkované v okamžiku, kdy letadlo stojí na letištní ploše a spotřebovává energii. Tu získává buď prostřednictvím externího zdroje spalujícího fosilní paliva, takzvaného ground power unit, nebo přímo prostřednictvím letištních mostů. Letadla takovou energie potřebují k provozu palubních přístrojů nebo třeba k osvětlení. Parkovací místa vzdálená od letištních budov budou muset být vybavena dobíjením do konce roku 2029.

Cílem je omezit používání pomocné motorové jednotky, takzvané auxiliary power unit, kterou má téměř každé větší letadlo. Tato jednotka používá fosilní letecké palivo například k pohonu klimatizace v době, kdy jsou cestující v letadle, jež čeká na povolení k odletu, ale ještě nemá motory v chodu. Kromě vznikajících emisí je nežádoucí také hluk jednotky, kterou některá letiště netolerují, jiná nařizují personálu nošení sluchátek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gróf 6.8.2023 2:56

Zajímavé, na vaši reakci mi nepřišlo upozornění do e-mailu. Samozřejmě souhlasím. Jen jsem chtěl upozornit na to, že je velmi naivní si myslet, že já něco vím a vláda to neví - správná otázka je spíš "cui bono", tedy proč se vláda v dané věci chová, jak se chová. Jen málokdy, pakliže vůbec kdy, to je neznalostí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gróf 6.8.2023 2:14

Asi byste se nad tím měl trochu hlouběji zamyslet. "Topit" v kotli elektřinou za účelem výroby elektřiny je opravdu neskutečná kravina. Kdyby ten proces neměl ztráty, tak prostě z 1 MWh elektřiny vyrobíte 1 MWh elektřiny a jste přesně tam, kde jste byl.

To je jako svítit halogenem na soláry nebo foukat elektrickým větrákem na větrnou turbínu. Jaký to má smysl? Pokud elektřina přebývá, pak je potřeba ji někam uložit, ne ji komplikovaným způsobem se spoustou ztrát a problémů znovu předělat na elektřinu. Tím se toho přebytku nezbavíte.

To, že by bylo fajn ušetřit uhlí/uran ve chvíli, kdy je dost elektřiny z OZE, je samozřejmě fakt, ale ten klíčový problém zní - jak rychle snížit a následně zvýšit výkon toho zdroje tepla v elektrárně. Žádné topení elektřinou v kotli na věci nic nemění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pecina 6.8.2023 0:31

Pak je potřeba si volit jen chytré vlády, které to zarazí;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 0:18

Přesnější vysvětlení pojmu KANIBALIZACE ve fotovoltaice je jiné. Násilím státu vyhlášený program masivních dotací do fotovoltaiky vede k situaci, kdy nesmyslným navyšováním podílu OZE na spotřebě el. energie bez dodržování ekonomických pravidel pro investování vytváří extrémní přebytek energie z OZE v určitých příznivých částech dne a roku, který nikdo není schopen spotřebovat ani uložit. Místo zastavení investic do takových občasných zdrojů se jejich výstavba dále navyšuje kvůli plnění fantasmagorických politických plánů, ale elektřina z nich je prakticky bezcenná, resp. cena se přesouvá do záporných hodnot. Ten, kdo ji odebere, ještě dostane zaplaceno. Z ekonomického pohledu naprosto katastrofický systém, který žádný užitek nepřináší. Čím více dotací do OZE, tím více škod v energetice vzniká...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 6.8.2023 0:03

Ty máš komunismus v palici. ... Ve svobodném světě probíhá vývoj technologií v soukromých firmách, které jej obratem využívají ve výrobě. Stát dotuje především základní výzkum. Ten má do praktického využití v komerční praxi obvykle ještě daleko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 5.8.2023 23:59

Solárníci nejsou nikým jiným, než zákonem a debilními vládami posvěcenými zloději

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 23:57

Napsal jsi toto:

"Takže nejprve se internet musel dotovat, aby se začal hýbat"

... což je TOTÁLNÍ KRAVINA. Internet s jeho principy se vyvinul úměrně technologickému pokroku v počítačové technice a technologii dálkového přenosu dat. Takže doba vzniku (rozuměj hromadného budování sítí ke komerčnímu použití) zase není tak vzdálená od začátku rozvoje v Česku, kde naše zaostalost ve výpočetní technice a jejím obecném rozšíření byla katastrofální díky komunistickému totalitnímu režimu.

Komercionalizace Internetu začala někdy v polovině 90. let minulého století a u nás kolem roku 2000. Ta s žádnými dotacemi spojená nebyla. Proto jsem psal o nehorázných cenách připojení, které si účtoval v té době monopolní SPT Telecom (Český telecom). Ten ale neměl ani dostatečně rozvinutou telefonní síť, která se v první fázi používala pro primitivní internetové spojení rychlostí do 56 kbit za sekundu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 23:38

Vědci obvykle pracují ve státem dotovanych institucích a laboratořích všude ve světě.

To jen dementní L.Novak si myslí, že například NASA je soukromá firma, prodávající své produkty v supermarketu

A nebo si myslí, že i v USA mají komunistickou totalitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.8.2023 23:34

Protože je to blbost na první pohled.

V praxi je legislativně zaveden systém přednostního výkupu elektřiny z OZE za vysoké ceny, a proto se pak musí omezovat výroba v elektrárnách na fosilní paliva, z nichž ale část musí zůstat v pohotovostním provozu na vykrývání kolísání dodávek a výpadků OZE. Takže se v nich vlastně nevyrábí elektřina, ale spotřebovává se palivo na udržení v "horkém provozu". Takový provoz samozřejmě nemůže být závislý na dodávce energie na OZE...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.8.2023 23:32

Reakce dementního spratka Křivánka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek