Z. Švrček 15.4.2014 8:32

Pravda,

už jsem si všiml, že např. další skupinou vědců, kteří si vzali příklad z IPCC a chtějí na lidském strachu trhnout nějaké ty prašule jsou ti, kteří straší kometami, planetkami a různými vesmírnými šutry, které mohou narazit do naší zeměplochy. Dalšími jsou vulkanologové,vědci, kteří zkoumajíce různé projevy sopečné aktivity, straší armagedonem v případě výbuchu velkých sopek, či přímo supervulkánů (nejčastěji se cituje Yelowstone). Všichni nás přesvědčují, že kdyby se jím daly nějaké ty dolary, tak by to pečlivě a dlouhodobě zkoumali a včas lidstvo varovali. Systém je: "dejta nám prachy a moc se nestarejte o to, jak je utratíme". Zatím si jistý monopol na lidské obavy udržují díky zpolitizování klimatických změn ti klimaalarmisté, ale ti ostatní se jim začínají tlačit na paty.

Já se často koukám na ČT2, která je programovou skladbou zčásti pořád ještě přijatelná a tam se dají najít mnohé dokumenty o přírodě, vesmíru atd., v nichž se to oteplováním, vulkány, bludnými planetkami a podobnými strašáky na lidi jen hemží. Mám z toho prču a vždy, když se to na mne z obrazovky vysype, si dám "štamprli na kuráž". Stává se, že musím přestat, protože bych od televizoru vstával sice plný odvahy, ale úplně ožralý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Drábek 15.4.2014 7:56

Poznámka

Učebnice anatomie a fysiologie rostlin pro farmaceuty a přírodovědce (prof. Bohumil Němec, prof. Silvestr Prát, prof. Jan Kořínek) - je to více než půl století staré:

Vzduch obsahuje normálně asi 0,03 (až 0,04) CO2, tedy asi 3 (až 4) litry CO2 v deseti tisících litrech vzduchu; to odpovídá asi 1/55 000 molekulárnímu roztoku; parciální tlak CO2 ve vzduchu je 0,0003 atmosfér. Tato hodnota je stálá jen tehdy, bereme-li průměr z velké řady měření nebo veliký areál. Přihlížíme-li k mikrolokalitě, kolísá obsah CO2 ve vzduchu velmi silně.

Za dobrých podmínek osvětlení a za vhodné teploty se zásoba CO2 v okolí intenzivně asimilujících rostlin dosti brzy vyčerpá; přes příznivé ostatní podmínky pak o intenzitě asimilace rozhoduje snížené množství CO2 jako činitele, který je v relativním minimu; na dobře osvětlených lánech to může znamenati dosti značný úbytek výnosu. Proto se doporučuje rostliny uměle „přihnojovati“ oxidem uhličitým; to je ovšem možné jen v prostorech alespoň částečně uzavřených (ve sklenících). Se stoupající koncentrací oxidu uhličitého stoupá proporcionálně také intenzita fotosyntézy a to až asi k pateronásobnému množství (do 0,15%); stupňuje-li se koncentrace CO2 dále, zvyšuje se fotosyntéza méně, velmi silné koncentrace CO2 působí jako narkotikum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek