Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Otazníky kolem průměrné teploty Země
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. M. 7.2.2024 21:42Máte tam chybu. Průměrná denní teplota se nepočítá jako aritmetický průměr z denního minima a maxima. Počítá se jako průměr teplot naměřených v 7, 14 a 21 hodin místního času (v případě letního času v 8, 15 a 22), přičemž hodnota z 21. hodiny se zařadí dvakrát, počítá se tedy průměr ze čtyř hodnot. Tento postup je dán historicky z dob, kdy meteorologové chodili údaje odečítat, a kromě sledování přístrojů museli taky dělat i jiné věci, a v noci spát. Kvůli konzistenci datových řad je tento algoritmus zachováván i dnes, kdy díky dálkovým odečtům není problém spočítat průměr třeba z 288 hodnot měřených po 5 minutách. |
|
|
O. M. 7.2.2024 21:44Ale jinak souhlas, počítat jednu průměrnou teplotu pro celou zeměkouli je nesmysl. |
|
P. Rada 7.2.2024 22:58Ano jen jedna hodnota odtrženě presentovaná s kontextu by nesmyslem být mohla. Sled takových hodnot už ale smysl dávat může a znalejším taky dává při zobecnělém popisu vývoje glob klima situace. Na takový soubor pak mimo jiné mohou navazovat úvahy o planetární úživnosti a tedy o osudech až miliard lidí a dalších organismů. Širší soubor vypočítaných průměrných hodnot přeci nejenže koreluje s aktuálními daty o růstu hladin oceánů či fenologickým pozorováním .... ale hlavně může s předstihem vypovídat o trendu ohrožujícím civilizační budoucnost a tak snad zvyšovat adaptační šance pro ty kterým není budoucnost jaksi ukradená. Nebo víte věrohodnější predikční metodě než založené na naměřených a rozumně zpracovaných datech? |
|
|
O. Roldan 7.2.2024 23:02Když už úživnost planety - ta se spoli se zvyšováním koncentrace CO2 bude jen zvyšovat. Rozumíte biologii rostlin, pane Rado? |
|
|
P. Rada 7.2.2024 23:38Ano pane Roldane snažím se porozumět biologii rostlin (částečně mě to dokonce živí) a dospěl jsem zatím k např. k poznání o limitujícím prvku v jejich vývoji. Stále častěji to bývá voda které je málo nebo příliš a spolupůsobí živiny, které eroze s rostoucí dynamikou počasí s půd více odnáší. Možná i Vy jste si takto všiml, že např. na Sahaře, Sahelu... s růstem koncentrací CO2 dnes nerostou zejména dlouhověké stromy vytálněji jak dříve - ba naopak - a i u nás se boreální pásmo lesů začíná poroměnovat posouvat až rozpadat. Možná jste si i Vy všiml jak ale naopak rostou ceny potravin. Jiní se to pokusili vyčíslit a vyšlo jim, že s růstem G.W. +1.2C poklesla celosvětová potravinová produkce o 21% a nejspíše bude časem daleko hůř: https://theconversation.com/a-year-of-hunger-how-the-russia-ukraine-war-is-worsening-climate-linked-food-shortages-181160 |
|
L. Písařík 8.2.2024 11:01Poznamenal bych, že v poslední době s objevují názory že v Brně vyhazujeme cca 30% potravin, které nakoupíme, do popelnic a taky že zemědělci produkují více potravin, než v republice potřebujeme a doporučuje se zvýšit podíl neobdělávaně půdy, tzv. zelený úhor. A vidím to i při našich výletech do přírody, že se množství neobdělávaných ploch zvyšuje. Ke všemu i na tyto plochy se vztahuje dotace, stačí je 2 x ročně pokosit a zemědělec má vystaráno. Můj otec by z takového hospodaření byl nešťastný, byl zemědělcem tělem i duší a jeden z jeho přátel ho charakterizoval: nerad viděl kus neobdělané půdy. A teď je v tom stavu i jeden z pozemků, které jsme zdědili - je to pěkné místo a tak tam jezdíme na pikniky. |
|
|
P. Rada 8.2.2024 12:53Mám za to, že to číslo cca 30% hotových vyhozených platilo v Č.R. zhruba před třemi lety. Právě od té doby ale s řady důvodů ceny potravin rostou a to celosvětově. Tak toto procento nejspíše už pokleslo. Nejmarkantnější, avšak skryté plýtvání, však zůstává v produkci a konzumu vyumělkovaně ochucených, reklamě servírovaných taky-potravinách - které však jednak ztrácejí nutriční hodnotu a navíc fakticky podlamují zdraví. Viz celé plejády super-drinků... Další typ skryté plýtvání spočívá v rozdílech energetické náročnosti produkce potravin s podobným výživovým dopadem. Ten u masných výrobků proti obilovinám a bývá až stonásobný ale spotřebiteli hold chutná masíčko a tak dokud jsou levné energie... - proč si neudělat radost? Pokud se efektivně vykrmují zvířata - bývá nákladovost optimalizována. U výživy dnešních lidí je tomu žel často naopak. Možnost omezit plýtvavost je sice bezprostřední nadějí celého spotřebního řetězce jak čelit růstu cen potravin - ale co dál když na zdrojové straně klesá urodnost půd a produktivita je doháněna na úkor budoucnosti? Zde se to totiž doposud vesměs řeší neudržitelnými postupy jako je vypalováním pralesů nebo zintenzivněním agrotechemie. Přesto ceny výchozích komodit jako je rýže, brambory, kukuřice... ale i energie... vzrosty za poslední dvě desetiletí zhruba trojnásobně. Viz cena rýže (klimaticky akcelerované záplavy, sucha...) 2003 až 2023: https://www.kurzy.cz/zpravy/736530-ceny-ryze-mohou-dale-rust-kvuli-zaplavam-v-cine/ |
