J. Lukavsky 7.2.2024 8:44

"Pokud uměle zvýšíte koncentraci a tím skleníkový efekt, může koncentrace předbíhat teplotu." to umělé zvýšení (spalováním fosilů) je cca 2% do celkového globálního cyklu C na Zemi. Takže asi nemůže. Čili nic moc a těžko to zvýší skleníkový efekt tak, že by byl rozhodující. No a v těch grafech nic takového není, tam to osciluje docela vesele nahoru i dolů, skoro pravidelně, tedy teplota a po ní CO2. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.2.2024 8:39

"chcete říct, že z jednoho místa na planetě lze zjistit globální teplota celé planety?" No poměr mezi izotopy kyslíku ve vzduchu měřený v Antarktidě je určitě dobrým reperezentativním vzorkem téhož, neb větry to promíchávají na Zemi docela intenzivně a ta teplota a poměry izotopů se nemění skokem a na jednom místě. Čili ano. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2024 8:38

Pane Lukavský fyzikálně jsou možné oba efekty tedy, že předbíhá koncentrace CO2 teplotě a nebo, že teplota předbíhá koncentraci. Zásadní rozdíl je ve zdroji oteplení.

Pokud budete více ohřívat vodu nárůst od vnějšího zdroje např. růstu ozáření (Milankovič parametry) může teplota předbíhat koncentraci.

Pokud uměle zvýšíte koncentraci a tím skleníkový efekt, může koncentrace předbíhat teplotu.

Společné v obou případech ale je to, že za nějakou dobu - pro zemský klim. systém za tisíce let - dojde v obou případech k vyrovnání v bilanci přijímané a vyzařované energie ze systému.

Jinak řečeno ohřívat či oteplovat jakýkoli systém lze různými způsoby kdy vždy o trendu a úrovni rozhoduje systémová setrvačnost, míra vnitřní stability a bilance všech vlivů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 7.2.2024 8:34

Ono je to s těmi průměrnými teplotami trochu složitější. Dříve se skutečně bral průměr mezi maximem a minimem. Pak se začalo měřit vícekrát denně (např. 7, 14 a 21 hodin, ale i v jiných časech) a počítal se vážený průměr. Dnes jsou často k dispozici měření každou hodinu (u nás každých 10 minut), což po zprůměrování už dobře reprezentuje denní průměr, ale je možné také vyhodnotit, jakou systematickou chybu má určování průměrné teploty ze 3 měření denně nebo jen z maxima a minima. A o tu chybu ta historická data opravit (ne ta naměřená, ale způsob výpočtu denního průměru u těch starších dat).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 7.2.2024 8:30

Ne, on už tenkrát vyjádřil jak je nezpochybnitelná pravda relaqtivní pojem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 7.2.2024 8:29

Vy zřejmě máte pane Rado za to, že jedině Vy správně interpretujete problematiku globální teploty a tak, že jste si v problému vývoje G.W. udělal jasno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Cahlík 7.2.2024 8:28

A ten ledovec pokrývá nebo někdy pokrýval celou planetu? Nebo chcete říct, že z jednoho místa na planetě lze zjistit globální teplota celé planety?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 7.2.2024 8:23

autore denní průměr se vypočítává jinak, než píšete. sčítá se ranní, odpolední a večerní teplota, přičemž večerní se zapíše dvakrát. vše děleno čtyřmi. pro pořádek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 7.2.2024 8:20

Jaký vzít průměr? Vezměte kilogram vody 10 st.C. a kilogram 30 st.C. a smíchejte to. Doatnete 2 kg vody 20 st.C. teplé. Aritmetický průměr. Zkuste ale použít jiný průměr (geometrický, harmonický,...) a dostanete číslo o desetiny st.C. jiné. Spočítali jste průměrnou teplotu matematicky správně, ale fyzikálně špatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.2.2024 8:18

300 let v 400 000 jistě ne, ale v tisícovce let určitě ano. No na těch grafech to vidět je, těch oscilací je tam několik, samozřejmě, že to není 300 let plus mínus 3 dny. Mě ten Vostok připadá docela věrohodný. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 7.2.2024 8:16

Teplota s teplem dost úzce souvisí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 7.2.2024 8:14

V datech z doby před 400 000 roky časový rozdíl 300 let nepoznáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 7.2.2024 8:05

Zmenším planetu na svoji zahradu (2500m2) a budu na 4 místech měřit teplotu a vypočítávat denní, měsíční..... průměry a pak někdo přijde a .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 7.2.2024 7:53

Domnívá se pan Harvánek, že kdyby Sokrates předvídal, že překoná ničeho nevědění trochou vědění v nějakém budoucnu, že jeho předpověď by byla hodnotná (ref. pan Rada níže)?

Nebo si mám myslet, že Sokrates byl stejný hlupák jako my, kdo odmítáme hodnotné předpovědi pana Rady a spol.?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.2.2024 7:45

Nahledejte si ve WIKIPEDII heslo Vostok a tam jsou grafy teploty a obsahu CO2, 400 000 let nazad. Zajímavé je, že CO2 následuje teplotu se zpožděním asi 300 let. Čili opak současné víry. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 7.2.2024 7:42

nejpřesněji ji definoval jistý pan Sokrates z dob dávných Helénů: vím že nic nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 7.2.2024 7:29

... jen věrohodné předpovědi jsou hodnotné...

to je jako tvrdit, že věrohodná předpověď je věrohodná protože je věrohodná. Tak se o každé předpovědi dá tvrdit, že je věrohodná. Tedy, i předpovědi pana Rady a spol. jsou stejně tak věrohodné. Kšššššš.......

Dovolím si ale zcela určitě věrohodnou předpověď pro zítra: slunce vyjde stejně jako dnes, jen trošku dříve. Hned zítra (ale až po úsvitu) může pan Rada a spol. moji tuto předpověď ohodnotit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.2.2024 7:17

A jaká teplota to tedy je?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.2.2024 7:16

No, evidentně se to zase nedozvíme. Co také od prodavačů deště čekat jiného?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.2.2024 7:07

"nic takového jako globální teplota neexistuje" no řekl bych, že grafy z vrtu Vostok v Antarktidě tu průměrnou teplotu ukazují. Ta se počítá z poměru izotopů kyslíku ve vzduchu, kde se to promíchá dokonale než se to chytí do bublinky v Antarktidě. A trendy jsou tam 400 000 let nazad, čili izotopy mají dos času aby se promíchaly. Geologové mají grafy teplot Země miliony let nazad, z čeho to měří a počítají nevím. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 7.2.2024 6:50

Měřit teplotu je pitomost, ta nic neříká, musí se měřit teplo! To rozhoduje! Rozhoduje ujetá dráha vozidla nikoliv sem tam změřená okamžitá rychlost! :-) Ale zábava je to dobrá. :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Žabička 7.2.2024 6:34

Sláva! Konečně někdo napsal, že král je nahý. Už po několik let se snažím pochopit, kde berou všechna ta oteplovací data. Kde stojí ty stanice měřící ta průměrná data. Jsou taky v lidmi vytvořených tepelných ostrovech? Podle mne jen data upravují, aby dostali granty na další falzifikaci dat a mohli utnout davu tipec. Cílem je zničit prosperitu Západu aby běženci neměli kde najít dobrá bydla. Barbaři vždycky vyhrají, umí se tvářit a hrají na city aktivistek. Pak je ve jménu Istanbulu znásilní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.2.2024 5:39

To byste chtěl moc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 7.2.2024 5:37

Tak jaká je tedy ta "správná globální teplota", prolhaný Zelený bolševiku? Dozvíme se to, nebo ne? Už jsem se tě tady na to ptal stokrát, stejně jako toho obchodníka s deštěm, co si říká meteorolog.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pilík 7.2.2024 2:27

Milý pane, je již více let známo, tyto řady, aby to vycházelo, se při výpočtech globálního průmšru vyřazovaly stanice, kde se neoteplovalo, jako nevěrohodné. Zdá se, že jste vůbec s panem Radou nepochopili, o čem článek je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2024 1:08

Vy zřejmě máte pane Sitař za to, že jedině Vy správně interpretujete problematiku globální teploty a tak, že není rozumné cesty jak si v problému vývoje G.W. udělat jasno. Předně do dokáží meteorologové ale i oni staví na systému který pro všechny vědní obory garantuje matematika. Metodika je popsána třeba zde:

http://www.metoffice.gov.uk/hadobs/hadcrut4/HadCRUT4_accepted.pdf

Jsou ale i další možnosti jak správnost statistických výpočtů kontrolovat. Jednou z nich je teploměr založený na známé roztažnosti látek a takový Globální teploměr má i planeta Země a ukazatelem je roztažnost oceánské vody. Další typy indikátorů průměrných teplot na rozsáhlých územích mají živé organismy a v meteorologii se dnes např. využívají fenologické zahrádky atd. atd.

Přes všechna znovu ověřovaná data i metodiky však lze spekulativně konstruovat otazníky a jsou lidé jako Vy kteří si v takovém typu pošetilosti libují a budou libovat nehledě na realitu kolem. Faktický problém tkví v tom, že tací pravidelně nejsou schopni učinit žádnou věrohodnou předpověd. Jen věrohodné předpovědi jsou hodnotné - a o hodnotnou budoucnost by rozumně smýšlejícím mělo jít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.2.2024 1:01

Ještě bych dodal, že autor textu ani netuší, jak se počítá denní průměr teploty na meteostanici. Rozhodně to není tak, že se vezme nejvyšší a nejnižší teplota a nich se spočítá průměr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.2.2024 0:55

To je neuvěřitelná snůška rádoby odborných blábolů.

Samozřejmě, že existuje velká množina různých průměrů. Tohle si klimatologové moc dobře uvědomují. Jenže zásadní pro vedení časových řad je neměnit v čase datové zdroje. Tedy pokud se vybere například 1000 meteostanic, tak se budou odebirat data pořád na těch samých stanicích ve stejných intervalech.

Existuje víc globálních teplotních řad. Například NASA-GISS, NOAA, HADCrut, JMA nebo BEST, případně satelitni měření. Každá z těchto řad má vlastní množinu meteostanic, takže jejich výsledky se od sebe každý měsíc trochu liší. Ale trend je u všech téměř stejný, tj. oteplování o zhruba 0,2 stupně za dekádu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek