26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

KLIMA: Obnovitelné zdroje přispívají ke globálnímu oteplování

Cílem současné EU je snížit růst světové teploty. Existuje řada studií, které dokazují, že obnovitelné zdroje, na něž Unie vsadila, přispívají k pravému opaku.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 30.12.2020 14:39

Pane Vintr proč neskusit při formulaci sdělení zvažovat podmínky pro kondensaci, odpar, sublimaci, námrazu...

Bylo by to potom ale asi komplikovanější - jak jen jedna dehonestačně cílená věta - že?

J. Vintr 30.12.2020 15:59

Já vás nijak nehonestuji. Jen jsem odpověděl na vaši námitku. Ty větrníky jsou prostě "něco navíc", co tady předtím vůbec nebylo. A jejich vliv nebude nejspíš zcela zanedbatelný. Ty gigawatty energie, odebrané proudícímu vzduchu, se musí zákonitě někde projevit. Zákon zachování energie platí zcela obecně.

V. Kolman 30.12.2020 18:32

S nepoměrem rychlostí větru v letových hladinách ve vztahu k obvodové rychlosti rotorů "větrníků" bych si nebyl pane Vintře tak jistý.

Výškový vítr v hladinách, ve které převážně létají dopravní aeroplány dosahuje (v určitých zeměpisných šířkách - pochopitelně ne všude!) rychlosti kolem 100km/hod.

Spočítáte-li rychlost otáčení rotorů "větrníků" ve vztahu k průměru rotoru, vychází obvodová rychlost cca 200km/hod. - čili srovnatelná s rychlostí výškového větru v letových hladinách v určitých zeměpisných šířkách, které aeroplány využívají k úspoře paliva (s větrem v zádech), na př. při letech z Evropy do USA.

V otázce nadzemní výšky větrných turbín a letových hladin máte pochopitelně pravdu.

J. Vintr 30.12.2020 19:22

Ve výškách, kde létají dopravní letadla, jsou zcela jiné vlhkostní poměry. Při teplotách, které tam jsou, už ve vzduchu není skoro žádná vodní pára, která by mohla kondenzovat.

V. Kolman 30.12.2020 19:49

V otázce vlhkosti vzduchu ve výšce kolem 10km s vámi pane Vintře naprosto souhlasím. I teplota je zde značně jiná nežli u povrchu - kolem -50°C.

Reagoval jsem ale na vaší zmínku o vámi zmiňovaném řádovém nepoměru rychlosti větru v letových hladinách dopravních aeroplánů ve srovnání s obvodovou rychlostí lopatek větrných turbín.

Z. Lapil 30.12.2020 10:18

Taky mám ten dojem, ale zrovna u větrníků bych se rád nechal ujistit něčím serióznějším, než je intuice. Mlýnské kolo taky proud vody ne jednu stranu moc neovlivní, na druhou stranu - jukněte někdy do potoka pod funkčním mlýnem. Místo slušného proudění je tam něco, co se neostýchám nazvat bordelem.

Stejně tak intuitivně: frontální rozhraní je nepochybně několikrát vyšší než nejvyšší elektrárna, ale k tomu, abyste někomu podrazil nohy, taky nepotřebujete energii rovnou jeho aktuální energii pohybové.

M. Rohovský 30.12.2020 11:10

Dobře navrhuji tedy zbourat okamžitě všechny mrakodrapy v ČR.

V. Kolman 30.12.2020 20:26

Ne zbourat! Mrakodrapy využít jako sokly pro "větrníky" a nájemníky zlikvidovat hlukem;-D

M. Šejna 30.12.2020 9:25

Fotovoltaické panely mohou příspívat k oteplování pouze v případě, že jsou tmavší, než povrch, na kterém jsou instalovány. Jde jen a pouze o rozdíl v albedu.

Albedo vyjadřuje v procentech schopnost povrchu odrážet sluneční záření. Takže nejvyšší albedo mají bílé povrchy, nejnižší tmavé povrchy.

Paradoxní je, že jedno z nejnižších albed má také vodní plocha (okolo 11%). Takže jakákoli uměle vybudovaná vodní nádrž spolehlivě zvyšuje schopnost povrchu akumulovat tepelnou energii.

Z. Lapil 30.12.2020 9:35

Albedo/odrazivost zdaleka není jediným kritériem schopnosti ohřívat okolí.

Viz zrovna voda: významnou část světelných paprsků pohltí, sama se tak zahřeje , ale skrze velké měrné teplo (potřebuje hodně energie na malé zvýšení teploty - nepochybuju že vy osobně i většina ostatních přítomných víte) se ohřeje - oproti břehům) jen málo a zůstává tak chladičem. Naopak při poklesu teploty v noci a v zimě se stává tepelným ostrovem (nejen že se pomalu ohřívá, ale i pomalu chladne).

M. Šejna 30.12.2020 9:39

Jsem rád, že jste mě tato doplnil. Ono je totiž potřeba rozlišovat mezi teplem a teplotou.

No a protože solární panely sice teplo akumulují, ale odvádějí ho ve formě elektrické enerigie jinam, tak nemohou zvyšovat okolní teplotu. Naproti tomu tmavá střecha tu teplotu zvýší.

P. Rada 30.12.2020 9:56

Solární panely ale naopak mohou teplotu zemského povrchu snižovat. To ale až dlouhodobě a v situaci, kdy by bilančně nahradily energii uvolnovanou s fosilních paliv a takto v důsledcích vykompenzovaly zásadní nárůst glob. oteplení povrchu planety od skleníkocého efektu.

L. Novák 30.12.2020 10:12

Meleš blbosti. Rv

M. Rohovský 30.12.2020 10:36

To je opravdu inovativní myšlenka. Tmavé FV panely nejen že vyrábí super duper eko bio fairtrade elektřinu, ony ještě chladí okolí.

M. Šejna 30.12.2020 12:18

Kdybyste nebyl natvrdlej, pochopil byste, že fotovoltaika nechladí ani neotepluje okolí.

Já píšu o tom, že je potřeba rozlišovat mezi teplem a teplotou, ale Vy stejně reagujete jako analfabet.

M. Rohovský 30.12.2020 21:26

Máte pravdu v tom, že FV panel jako takový teplotu ve svém okolí neovlivňuje. začne až v momentu, kdy na něj dopadne záření ze slunce.

L. Novák 30.12.2020 9:56

Samozřejmě, že když máte na střeše panely na ohřev vody, tak je vlastně jejich povrch, byť je snaha výrobce, aby byl co možná "nejčernější" :-) chladnější, než běžná střešní krytina, přestože se na teplo přemění větší část dopadajícího záření. Teplo je s ohřátou vodou odvedeno do zásobníku a přivedena je voda chladnější. Účinnost je určitě vyšší, než u fotovoltaiky. ;-)

Z. Lapil 30.12.2020 10:10

ALE: řeč byla o FV panelech, nikoliv o panelech na ohřev vody.

Kromě toho: "běžná střešní krytina" je pojem širší, než si možná uvědomujete. Zejména ploché střechy mají spoustu opatření proti přehřívání (asfalt ani PVC ani pryž nemají rády ani vysokou teplotu ani UV záření). Neboli natírají se na bílo či na stříbrno, sypou pískem (pískovaná lepenka) nebo křemílkem (terminus technicus; neplést s Vochomůrkou), schovávají pod dlaždice (pochozí střechy) nebo moderně pod zeleň (všelijaké netřesky a pod., džungle na střeše je jiný level)... O moc víc se asi dělat nedá, on asfalt je černej z podstaty :-).

L. Novák 30.12.2020 10:14

To byla reakce na text o pohlcování tepla vodní nádrží (v souvislosti s teplotou povrchu).

J. Hruška 30.12.2020 10:23

Pane Šejno, víte proč je tráva zelená? Asi, asi ne.

M. Šejna 30.12.2020 12:20

pane Hruško,

víte proč proč rostou hrušky na stromě?

Asi, asi ne.

L. Novák 30.12.2020 14:48

Nápověda: :-P (proč je tráva zelená)

https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/101997047

P. Zinga 30.12.2020 9:20

Dobrá zpráva-jak pro koho?

Chystáte se na Maledivy a máte obavy, že to nestihnete, než zmizí pod hladinou? Klídek, máte času dost, neboť Maledivy se ani v nejmenším nechystají se utopit

Od roku 2005 110 (59,1%) ze 186 zkoumaných ostrovů Malediv zvětšilo svou plochu o cca 3%. Z těchto 110 expandujících ostrovů jich 57 vzrostlo o 10% a 19 o 50%. (Duvat, 2020).

Z těch ostrovů, které se nezvětšily, je 38,2% označeno za stabilní a pouze 5 ostrovů ze 186 (2,7%) ztratilo od roku 1980 něco na své velikosti.

Link: https://wattsupwiththat.com/2020/12/22/alarmism-dies-in-the-maldives-97-of-186-island-coasts-have-grown-59-or-not-changed-38-since-2005/

L. Novák 30.12.2020 9:34

Hmm. A geologický původ Malediv? "Maledivy patří k nejmladším geologickým formacím na zemi, vznikly přibližně před 16 000 až 18 000 lety. ..." ( https://www.maledivy-web.cz/clanky/maledivske-atoly ). No a protože jsou to korálové ostrovy, "utopení v moři" jim zjevně nehrozí, mohou dorůstat podle aktuálních podmínek. ;-)

M. Šejna 30.12.2020 9:35

To už tak bývá, že některé ostrovy rostou z moře a některé se potápějí.

Je pravda, že alarmistická strašení o tom, že korálové ostrovy zmizí, jsou nesmysl. Ale to nic nemění na tom, že hladina oceánů stoupá. Korálové ostrovy ale toto stoupání umí díky korálům dorovnat.

J. Vintr 30.12.2020 10:06

Moc by mne zajímalo, čím někdo dokáže změřit "stoupání" oceánů v řádu milimetrů nebo i centimetrů...

M. Šejna 30.12.2020 10:23

Zkuste si nastudovat něco o satelitním měření povrchu Země.

Je toto nejpřesnější, co zatím lidstvo vymyslelo.

L. Novák 30.12.2020 10:26

Představuji si to (laicky) tak, že družice létající po oběžné dráze s přesně kontrolovanou výškou vůči pevnině neustále měří povrch hladiny a po dlouhých intervalech to množství měření zprůměruje (nejspíš po odečtení cyklických krátkodobých změn). No a z toho vyjde nějaké číslo, které s v průběhu času může nepatrně měnit. :-)

Bylo by zajímavé dohledat si měříci metodu, která se v současné době používá ke sledování hladiny oceánů.

P. Rada 30.12.2020 11:25

Ona je jen jedna? A oni se i pevniny výškově neproměnují?

https://scholar.google.cz/scholar?q=Ocean+Surface+Topography+Mission&hl=cs&as_sdt=0&as_vis=1&oi=scholart

J. Plzák 30.12.2020 10:01

Zcela jasné. Země se prostě leckde nafukuje a jinde splaskává.

Skandinávie také leze z vody. Odtály z ní ledovce z doby ledové.

S tepelnou roztažlivostí vody to má co dělat jenom okrajově.

<< < 1 2 3 4 5 > >>



Politický cirkus | Zahraničí | Politika | Společnost | Klima | Ekonomika | Věda | Kultura | Best of Hyena | Šamanovo doupě | Zábava
Čtenost | Zvířetník | Diskuse | Autoři | Lidovky.cz | Mobilní verze | Kindle verze | RSS
Redakce LN | Práce v mediální skupině MAFRA | Soukromí | Inzerce v LN | Inzerce na Lidovky.cz | Předplatné | Archiv staré verze
© 2024 Neviditelný pes a MAFRA, a.s., ISSN 1212-673X. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Provozovatelem serveru je O.Neff,s.r.o. se sídlem Praha 5, U Mrázovky 1, IČ: 64514985, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 44979.