S. Kneifl 5.11.2016 9:52

Re: Co je

"Vysoké" ještě neznamené "spolehlivé". Například naměřené teploty střední troposféry jsou nižší než pásmo 95% pravděpodobnosti 95 % klimatických modelů. A právě tam by se mělo podle hypotézy AGW oteplovat nejvíc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 10:09

Re: Co je

Pane Kneif tady máte metodiku na výpočet globální teploty:

http://www.metoffice.gov.uk/hadobs/hadcrut4/HadCRUT4_accepted.pdf

Pro úplnost dodávám, že jsou i metody satelitní atd. mezi různými výsledka pak lze porovnávat.

Pro zajímavost. Např i Vy si právě v místě Vašeho působiště můžete změřit a s toho vypočítat oteplovací/ochlazovací trend v lokalitě při zemi. Lze to udělat tak, že ve vrtu ( podmínkou je vodou co možná nepromývané podloží) pečlivě proměříte teplotu. S tepelné vodivosti horniny.. a s prohnutí zjištěné křivky lze spočítat trend oteplení. To také český grologický ústav prováděl a nejen on.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.11.2016 11:53

Já přece nikde netvrdím, že teploty nerostou. Tvrdím jen, že nemůžeme poznat, za jakou část růstu může CO2, ani nemůžeme rozlišit výsledek jakýchkoli úsporných opatření od přírodního pozadí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 21:38

Re:

Pokud by rostlinstvo ze kterého se za miliony let vytvořily fosily nedokázalo frakcionalizací rozlišovat mezi různými radionuklidy uhlíku, pak by jste měl možná pravdu.

Jak to ty rostlinky už po celé věky dělají a čím to, že jim víc chutná lehčí radionuklid a tím obohacují uhelné sloje.... to přesně nevím. Nejvíc chutná těm s C4 fotosyntezou. Třeba někdo z místních napoví proč?

Fakt je ale ten, že se poměr C12/C13 dá měřit a že se v atmosféře mění právě odovídajícím poměrem k antropogenně opět uvolnovanému lehčímu uhlíku.

Vaše tvrzení ...."nemůžeme rozlišit výsledek jakýchkoli úsporných opatření od přírodního pozadí".... má proto vážnou trhlinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.11.2016 23:36

Re:

Pane Rado, zkuste si dát občas práci s pochopením toho, co píšou ostatní. Jistě, že CO2 přibývá, jistě, že za to mohou zčásti lidé (a zčásti růst teplot) a jistě, že mírně stoupá globální teplota. Otázka je, nakolik za růst teplot může CO2. Pokud globální teplota bude na konci století o tři stupně vyšší, jak poznáme, jak velká část z těch tří stupňů je způsobena citlivostí klimatu na CO2 (odhady jsou cca 1-5 °C) a jaká část ostatními přírodními vlivy, které neumíme kvantifikovat? Prostě nepoznáme. Takže si klimatické náboženství klade cíle (spásu), které jsou příliš daleko v budoucnosti a navíc ani nejsou ověřitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.11.2016 21:36

Re:

Klimaticé náboženství je o víře - to předvádíte když argumentujete spásou, nepoznatelném, neuměním kvantifikovat....

Vědění je sice neúplné ale naopak o bilancích vlivů, pravděpodobnostech a dokazování předpokladů různými metodami:

http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

http://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/aggi.html

https://www.skepticalscience.com/docs/Guide_Skepticism_Slovak.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 6.11.2016 22:03

Re:

To už si ale opravdu jen trapně hrajete se slovy. Nevíra v poznatelno (zejména komplexního chaotického systému) není totéž, co víra v nepoznatelno, stejně jako ateismus není víra v neexistenci Boha.

Spása rozhodně není součástí toho, co chybně označujete jako moji "víru". Spásou podle klimatické víry nazývám přikázání "Uskromni se, zmenši svou uhlíkovou stopu a svět se oteplí o méně než dva stupně. Haleluja!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 5.11.2016 10:22

Re: Co je

Vysoké? O tom se ovšem dá hodně polemizovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 5.11.2016 15:10

Re: Co je

Pojistěte se, ovšem za své.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 5.11.2016 11:34

Re: Co je

Kdyz do tech "vypoctu" zahrnete i podvody spojene s hokejovou krivkou, tak dojdete k spravnym vysledkum. Dela se to tak, ze se nakresli zadany graf. Kolem se nasazeji body "mereni" a ty se odectou na osach X a Y. Pak se o tom napise vedecky clanek (bez oponentury), natoci film a chytraci inkasuji penize.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 9:31

Re: Problém je

Legislativa např už dnes určuje doporučenou výměnu vzduchu v obytných místnostech... Nemusíte toto a další sice hned dodržet - můžete spoléhat na setrvačnosti... a dokonce se v extrému se svým běžícím autem uzavřít v utěsněné garáži, bunkru... Pokud místo pobytu nebudete mít vybavenu recyklačním mechanismem eliminujícím externality - zemřete.

Podobně to platí celosvětově a jeho hermetická uzavřenost je evidentní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.11.2016 9:55

Re: Problém je

Ještě tu o Sněhurce, pane Rado... :-)

Možná vám uniklo, že svět je hermeticky uzavřený už pár miliard let.

A jestli budu muset začít větrat o 5 minut dřív než v dobách před průmyslovou revolucí mě fakt netrápí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 10:26

Re: Problém je

Když tak pěkně žadoníte tak Vám k tomu větrání něco praktického přeci jen dodám. Není to ale pohádka a rostoucí koncentrace venku - pokud by vzrostla na očekávaný dvonásobek...- by začala mít i vážné dopady na dýchatelnost v uzavřených objektech a tím ekonomické nároky.

Navíc se blíží zimní období a ten kdo používá rekuperaci v ní může hodně ušetřit - podobně ale i za klimatizaci v horkém létě:

http://www.nazeleno.cz/bydleni/vetrani/cim-doma-merit-kvalitu-vzduchu-a-koncetraci-co2.aspx

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.11.2016 19:19

Re: Problém je

Když se zavřete v menší místnosti v domě s moderní utěsněnou obálkou, už za hodinu tam bude k 2000 ppm. Pak je úplně jedno, jestli začnete ze 400 nebo z 800, rozdíl se bude počítat nejvýš v řádu desítek minut. Chyba je v přílišném utěsnění, ne v tom, že je venku o pár ppm víc než předevčírem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 5.11.2016 8:37

Re: Věřit

Pane Netopile, lidstvo je tady kolem dvou milionů let a zažilo a přežilo takové klimatické změny, které si ani nedokážeme představit.Spíše mám strach, co si lidstvo dokáže způsobit nějakou tou válkou samo sobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 9:45

Re: Věřit

Pane lenci mýlíte se - Lidstvo - tedy civilizace jsou zde sotva desítku tisíciletí. Homnidé jsou tu ale opravdu miliony let, některé druhy jsou však už na vyhynutí. Jen homo sapiens sapiens si za poslední desetitisíciletí ve vyrovnaném klimatu velice polepšil a za poslední století díky fosilní konzervě planetu dokonce podmanil. Ale doposud nedbá o recyklaci s toho plynoucích externalit.

http://www.esrl.noaa.gov/gmd/webdata/ccgg/trends/co2_trend_mlo.pdf

http://www.esrl.noaa.gov/gmd/webdata/ccgg/trends/co2_weekly_mlo_since1800.png

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD

Jak dlouho toto a dopady lze přehlížet?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 5.11.2016 9:04

Re: Věřit

Praktické dopady většiny "protioteplovacích" opatření mají přesně opačný účinek, než je ten, kvůli němuž se údajně dělají. Tedy například zvýšenou spotřebu fosilních paliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.11.2016 11:01

Re: Věřit

Máte v mnohém pravdu. I na akci "Zelená úsporám" se ze značné části u nás napakovali banky, firmy....

Na druhou stranu se ale konečně objevily takové trendy jako je zateplování domů a tento proces může s principu vést ke snížení spotřeby. Vzláště velké budovy se tak mohou snadněji stát s hlediska vytápění pasivními.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 6.11.2016 8:41

Vcelku zajímavá diskuze.

Dozvěděl jsem se pár zajímavých věcí a napadá mě několik otázek, na které bych rád znal názory diskutujících.

Země se otepluje, nikoliv ochlazuje. Rychlost oteplování je nelineární a v porovnání se změnou teploty v minulých dobách rychlejší. Jedním z faktorů je vrůst množství skleníkových plynů, které způsobují skleníkový efekt. CO2 není jediným skleníkovým plynem, dalším je kupříkladu metan, který je v tomto směru ještě účinnější.

OTÁZKA 1. Jaký je poměr lidmi produkovaného CO2 a ostatních uvolněných skleníkových plynů, respektive jakým poměrem přispívá ke skleníkovému efektu CO2 a ostatní uvolňované skleníkové plyny?

OTÁZKA 2. Kromě skleníkového efektu mají na oteplování Země vliv i jiné procesy, nezpůsobené člověkem. Opět v jakém poměru zvýšily teplotu Země tyto "neplynové" procesy ve srovnání s nárůstem skleníkového efektu lidmi produkovaného CO2, řekněme od počátku průmyslové revoluce?

A nejdůležitější otázky: OTÁZKA 3. O kolik celkem "stupňů" se od počátku průmyslové revoluce zvýšila teplota Země a kolika "stupni" do tohoto celkového zvýšení přispěl člověk svojí průmyslovou činností?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.11.2016 7:32

Re: Vcelku zajímavá diskuze.

http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

Dplnující odpověd. Člověk zřejmě přispěl nevědomky ke kompenzaci milankovičovi precese už před cca 5000lety a následně proto planeta nezačala přecházet do nové doby ledové a ani v následujících minimálně 10 tis letech se tak pravděpodobně nestane. Doby střídání epoch ledových a meziledových typické pro čtvrtohory tak pravděpodobně zkončily a na Zemi zas nejspíše převládne vyrovnané klima tak jak cca před 3 až 10 miliony let.

Planetu tedy čeká jakási idylka ale podobná tomu jako když s podnebními pásmy zacloumá tsunami. Na dobu několika století totiž celkově ztratí svou bývalou úrodnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 6.11.2016 8:54

A teď ještě tři nejpodstatnější otázky.

Opatření na snížení emisí skleníkových plynů přinesou snížení skleníkových plynů emitovaných člověkem. O kolik se sníží množství CO2, které by jinak lidstvo vypouštělo bez těchto restriktivních opatřeních, respektive jakou měrou se restrikce projeví na snížení nárůstu oteplování Země způsobené člověkem?

Jinými slovy, člověk by bez současných opatřeních způsobil vzrůst teploty o X stupňů, s restrikcemi způsobí "jen" o Y stupňů. Kolik je X - Y?

Dojdeme-li k odpovědím na výše položené otázky, s jakou pravděpodobností jsou odpovědi přesné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 6.11.2016 11:39

Re: A teď ještě tři nejpodstatnější otázky.

X-Y je naprosto zanedbatelné proti X nebo Y. Podíl EU na celkových emisích CO2 je jen 7% ale zelení přesto prosazují právě v EU šíleně drahá opatření na jeho snížení! Toho snížení se dosahuje mimi jiné vývozem energeticky náročných výrob a na ně navázaných pracovních míst mimo EU...!

• reagovat
• nahlásit příspěvek