B. Uhlich 21.8.2016 1:04

Re: Pro zajímavost

Ono se dá počítat s nižší energií... třeba Tesla uvádí, že ten jejich model S6 má spotřebu asi 440Wh na 1km....tím se dostáváte k poměrně zajímavějším číslům...., ale stále ještě dost vysokým...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Uhlich 21.8.2016 0:57

Re: pane Uhlichu

To ovšem platí i pro Vás, že? Podle informací ČEZu jsou tady pouze dvě stanice umožňující rychlonabiti elektromobilů... Co se týká domácího nabíjení... jo dobrá, když utáhnete finančně 120kWh ..proč ne.. Když jste tak prudce znalý přepočítejte si to na svojí přípojku... U Vás Šejno jde vždy o prudkou snahu reagovat a každou cenu, že? Jenže on je ten problém úplně jinde... ono je jedno jak a kdo si to bude dobíjet své auto... problém je v tom, že si tady opět celá řada vykuků představuje, že bude provozovat auto výhradně na zlevněnou elektřinu... jenže ono se ukazuje, že v případě masového zavedení elektromobilů už tě "levné" energie moc nebude.... a pokud si budete dobíjet za standardní cenu.... tak se elektromobil moc nevyplatí... Jenže to se tady zhusta nechápe....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 21.8.2016 0:26

Re: Pro zajímavost

No, Temelín má výkon cca 2100 MW; dnešní osobní auto má v průměru cca řekněme 60 kW motor, ergo na jeden Temelín by muselo být 2 100 000/60 = 35 000 aut. V Praze je milión obyvatel, u nás je jedno osobní auto zhruba na dva lidi, takže je tam cca půl miliónu aut patřících Pražanům a tedy v Praze fyzicky jsoucích. To by vyšlo na dobrých 14 Temelínů ... :-)

Podle http://zip.er.cz/9867 je v Praze provozováno 968 023 aut všech kategorií. V lednu tohoto roku tam bylo registrováno 1 120 309 aut kategorie M1 - osobní vozy; jenže mnohé jsou firemní a v Praze nejezdí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 22:34

Re: Pro zajímavost

Nepřepočítával jsem to ale nejspíše je to rámcově dobře. Není totiž bez zajímavosti, že metropole jako Praha kryje ze svých zdrojů jen asi 15% spotřeby el. a tak ji hrozí při přerušení pár VVN vedení masivní blackout a to přesto, že má paradoxně ale jen v úhrnu výkonu všech aut po svých ulicích...potenciál energie za pětici temelínů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 22:31

Re: chce to trochu matematiky, pane Juraxi

Nepřehlédl jsem fakt, že pro jednoduchost se mnohdy hovoří o hodnotách skleníkových plynů přepočtených na CO2.

Jak vydělat na snižování vodní páry - v principu stejně jak na blbnutí s emisemi CO2. Jak by se to dělalo konkrétně technicky netuším, ale když se chce, tak se vymyslí :-) ... jinak to bylo míněno spíš jako žert, aby vynikla absurdita boje s globálním teplením, jehož účinnost je navýsost sporná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 22:24

Re: Zatím se každá nová technologie prosadila ?

Naopak celou řadu technologi museli lidé už opustit protože se postupně ukázaly dlouhodobě neúnosné. Muselo se přejít na něco třeba i momentálně dražšího ale dlouhodobě udržitelnějšího. Např. plynofikace měst - versus pálení hnědého uhlí. Freony.... Už jste zapoměl?

Zásadní problém tkví pak v energetice v míře efektivity těžby energií (EROEI) a tedy šíře započítávání externalit do cen.

Zatímco elektronika, informatika, nanotechnologie, chemie... ještě dělají pokroky - energetika už naopak skoro století snižuje v dominantních položkách svou efektivitu. Roste jen masivnost a její externality už planeta nezvládá absorbovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 22:22

Pro zajímavost

Zkusím velmi nahrubo odhadnout potřebu el. energie v případě úplné náhrady spalovacích motorů elektrickými v ČR - pakliže se někde dopustím chyby, znalejší nechť mne opraví.

V ČR se zhruba ročně spotřebuje podle http://zip.er.cz/9866 skrze auta zhruba 4,4 milionu tun nafty (5,17 miliardy litrů) a asi 1,6 milionu tun benzinu (2,09 miliardy litrů) - údaje jsou pro rok 2014, spotřeba se patrně výrazně nezměnila. Jeden litr benzínu obsahuje cca 33 MJ využitelné energie, 1 litr nafty cca 36 MJ. Ergo při dané spotřebě je to v benzínu cca 69 miliard MJ, v naftě cca 186 miliard MJ. Podle Wiki benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 procent, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 procent.

Kdybychom vzali účinnost jen 25 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/4 = 66 miliard MJ; je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 18 miliard kWh, tedy 18 tWh.

Kdybychom vzali účinnost průměrnou účinnost 30 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/3,3 = 77 miliard MJ, tedy zhruba 21,5 miliard kWh, tedy 21,5 tWh.

Pro srovnání veškerá netto výroba elektrické energie v ČR činila v roce 2014 podle http://zip.er.cz/9865 79,8 tWh, z toho jaderné 28,6 tWh, parní 40,2 tWh, fotovoltaika 2,1 tWh. Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila více než 14 tWh; dosud nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2012, kdy do sítě dodal 15,3 tWh elektřiny. Ergo by to chtělo tak jeden dva další Temelíny - pokud jsem se někde nesekl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 22:17

Pro zajímavost

Zkusím velice velmi nahrubo odhadnout potřebu el. energie v případě úplné náhrady spalovacích motorů elektrickými v ČR - pakliže se někde dopustím chyby, znalejší nechť mne opraví.

V ČR se zhruba ročně spotřebuje skrze auta podle http://zip.er.cz/9866 zhruba 4,4 milionu tun nafty (5,17 miliardy litrů) a asi 1,6 milionu tun benzinu (2,09 miliardy litrů) - údaje jsou pro rok 2014, spotřeba se patrně výrazně nezměnila. Jeden litr benzínu obsahuje cca 33 MJ využitelné energie, 1 litr nafty cca 36 MJ. Ergo při dané spotřebě je to v benzínu cca 69 miliard MJ, v naftě cca 186 miliard MJ. Podle Wiki benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 procent, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 procent.

Kdybychom vzali účinnost jen 25 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/4 = 66 miliard MJ, tedy nemýlím-li se 66 PJ (petajoule); je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 18 miliard kWh, tedy 18 tWh.

Kdybychom vzali průměrnou účinnost motorů 30 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/3,3 = 77 miliard MJ, tedy se 77 PJ; je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 21,5 miliard kWh, tedy 21,5 tWh.

Pro srovnání veškerá netto výroba elektrické energie v ČR činila v roce 2014 podle http://zip.er.cz/9865 79,8 tWh, z toho jaderné 28,6 tWh, parní 40,2 tWh, fotovoltaika 2,1 tWh. Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila více než 14 tWh; dosud nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2012, kdy do sítě dodal 15,3 tWh elektřiny. Ergo by to chtělo tak jeden dva další Temelíny - pokud jsem se někde nesekl :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 22:09

Re: chce to trochu matematiky, pane Juraxi

Možná jste pane Juraxi přehlédl fakt, že pro jednoduchost se mnohdy hovoří o hodnotách skleníkových plynů přepočtených na CO2 a chceteli "vydělávat" - jak píšete na snižování vodní páry tak by mě zajímalo jak?

Snad né Lomborgovou plachetnicí? Ta přeci měla "vyrábět" mraky ...

A když tvrdíte, že levnější je přispůsobit se tak by jste měl řící jak a v kterém případě.

Já osobně jsem spíše pro včasný boj s lidským egoismem, chtivostí a dalšími zvrácenostmi lidských povah - jako vlastní podstatou změn světa k horšímu. Beze změny míry konzumu ale tato společnost sotva ve zdraví přežije. Náš systém je totiž uzavřený a jeho stabilita je ohrožena hned s několika příčin najednou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 22:01

Re: pane Uhlichu

Kolik je u nás Tesel? Zkusím velmi nahrubo odhadnout potřebu el. energie v případě úplné náhrady spalovacích motorů elektrickými v ČR - pakliže se někde dopustím chyby, znalejší nechť mne opraví.

Podle http://www.autosap.cz/sfiles/a1-9.htm bylo u nás před necelým rokem přes 7 miliónů osobních vozidel, z toho přes 5 miliónů osobních.

V ČR se zhruba ročně spotřebuje skrze auta zhruba 4,4 milionu tun nafty (5,17 miliardy litrů) a asi 1,6 milionu tun benzinu (2,09 miliardy litrů) - údaje jsou pro rok 2014, spotřeba se patrně výrazně nezměnila. Jeden litr benzínu obsahuje cca 33 MJ využitelné energie, 1 litr nafty cca 36 MJ. Ergo při dané spotřebě je to v benzínu cca 69 miliard MJ, v naftě cca 186 miliard MJ. Podle Wiki benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 procent, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 procent.

Kdybychom vzali účinnost jen 25 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/4 = 66 miliard MJ, tedy nemýlím-li se 66 pJ; je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 18 miliard kWh, tedy 18 tWh. Kdybychom vzali průměrnou účinnost motorů 30 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/3,3 = 77 miliard MJ, tedy nemýlím-li se 77 pJ; je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 21,5 miliard kWh, tedy 21,5 tWh.

Pro srovnání veškerá netto výroba elektrické energie v ČR činila v roce 2014 podle http://zip.er.cz/9865 79,8 tWh, z toho jaderné 28,6 tWh, fotovoltaika 2,1 tWh. Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila více než 14 tWh; dosud nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2012, kdy do sítě dodal 15,3 tWh elektřiny. Ergo by to chtělo tak jeden dva další Temelíny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 20.8.2016 21:58

Zatím se každá nová technologie prosadila tím,

že byla lepší, tedy levnější a pohodlnější než ta stará. Zcela automaticky, občas jen s nějakou marnou snahou tu novou brzdit (praporkový zákon). Pokud je nyní tendence prosadit nové technologie zákazem starých, znamená to pouze to, že nejsou (snad zatím) lepší, tedy hlavně levnější. A pokud jsou vnuceny zákonem, je motivace k jejich zlepšování podstatně menší.

Kdo to vše zaplatí, je celkem jasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 20.8.2016 21:45

Re: fofrníky, JE, a solární energie

O tolik účinnější zas není, navíc distribuce a skladování v tom autě nebo něčem podobném. Žádná výhra, jen si zase někdo namastí kapsu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 21:43

Re: Ukazuje se při objektivním hodnocení?

Pokud už hovoříte o objektivitě měl by jste umět případy konkretizovat. Tak velké oteplení jak uvádíte se týká jen některých super velkomět - obvykle severněji položených a navíc dál od velké vodní plochy. Sama vyšší teplota uvnitř takové aglomarace pak dokonce může v zimě znamenat i úspory nákladů na vytápění. Horší to může být v létě kdy klimatizace něco stojí.

V centrální Praze ale urban-efekt činí asi jen 1.5C a je třeba podotknout, že tato hodnota velmi závisí na momentální rychlosti větru, jeho směru, umístění parků atd. Ve stínu budov se někdy naopak může držet déle chlad a tak je městský tepelný ostrov komplikovanější a individuálnější záležitost jak se to jeví na prvý pohled.

Konkrétněji pražské metro jako součást města však umí s roční změnou teploty pomocí změn proudění/ nasávání... dobře vycházet a tak ani tvrzení, že se na tom nedá "vydělat" není docela korektní.

V takto husté zástavbě ale mívá daleko vyšší hodnotu jak míra oteplení čistý vzduch a tak i když města na svém nezastavěném území jaksi "prodělávají" přesto si ponechávají blízko svých center co možná velké parky, zazelenují střechy, fasády, vodní plochy... - což rovněž stabilizuje teplotu. Jižněji pak mapř natírají bíle atd. a takové město může být dokonce chladnější jak okolí.

Města tedy spíš řeší komplexní problém jak zdravě žít, dýchat... a "vydělávání" jen s ohledem na míru tepelného ostrova asi vrtá hlavou lidem jak pan Kučera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 20:38

Re: V čem má autor pravdu?

No, trochu na okraj, ale když to zmiňujete - specielně zakazování technologií válečných je kupodivu blbost taky. Protože v případě hrozící vojenské katastrofy mohou tuto odvrátit právě ty zakázané technologie, které ten slušnější nemá. Takže je zákaz nezákaz někde hluboko ve sklepě má každý - kdyby je použil ten druhý.

Ač jsou zakázány biologické zbraně, uloženy jsou někde zárodky, jen je namnožit. Zásoby chemických zbraní se možná demonstrativně ničí, aby jich pro strýčka příhodu zůstalo něco schováno; a některé se dají celkem rychle a levně vyrobit ve vhodné chemičce. Totéž třeba protipěchotní miny, některé druhy střel. A těžko se to kontroluje.

No a o všeobecném a úplném zákazu jaderných zbraní - hitu mého mládí, za který furt bojoval celý tábor míru a socialismu - se už dnes nikdo ani nezmiňuje, neboť není státu tyto zbraně vlastnícího natolik pošetilého, aby se jich vzdal. Po Ukrajině, co se jich zbavila, už vůbec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kučera 20.8.2016 16:15

Ukazuje se při objektivním hodnocení

se ujazuje, že oteplení lokálního klimatu způsobené zástavbou a náhradou zeleně betonem je mnohem intezívnější (cca patnáctinásobně) než produkce CO2. Jenže na smůlu se na tom nedávydělávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 15:33

Re: V čem má autor pravdu?

"Zakazovat technologii" nemusí být vůbec hloupost jak tvrdíte - ba naopak!

Předně bych připoměl technologie válečné - zde snad není pochyb.

S těch civilních si možná ještě pamatujeme jaké dopady mělo topení uhlím ve městech či neodsířené elektrárny v širokém okolí. Technologie výstavby budov - míra zateplení, výměna vzduchu ... jsou také různé v rúzných klimatických oblastech... a může být velmi prospěšné je skrze normy optimalizovat.

Podstatný vliv na vývoj klimatu planety mají dnes civilizační externality - jak prach, aerosoly... tak skleníkové plyny. Např. freony které navíc poškozují ozonosféru se už podařilo zákazem omezit nejúspěšněji. Tyto externality ale mívají velmi dlouhodobý a široce působný dopad a v tom tkví rozhodovací problém. To co se momentálně nebo jen někomu jeví jako technologie výhodná - může mít globálně v dlouhodobém horizontu až nedozírné následky jinde. CO2 setrvává v atmosféře např cca stoetí freony o mnoho řádů déle. Jaderná technologie během provozu sice mívá minimální dopady ale její odpady doposud oproti proklamacím nikdo nedokáže efektivně využít a tak to vede k nutnosti nákladně budovat trvalá úložiště na celá statisíciletí.... Nebo technologie lovu ryb na širém moři se až tak vymkla, že byla nevratně zdecimována atlantická treska a dnes už celosvětové úlovky i přes rostoucí technologičnost stagnují. Tak se už i s oceánů stávají svým způsobem stoky a pouště bez života.

Mám za to, že lidskou chtivost vzhledem k součastným možnostem a k nedostatku sebereflexe už je nutné regulovat a týká se to právě i technologií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 15:05

Re: chce to trochu matematiky, pane Juraxi

Neříkám nic jiného :-)

Nicméně chci-li snižovat skleníkový efekt, proč se zaměřovat jen na CO2_ Když se to vezme správně do ruky, vydělat se dá i na snižování metanu či vodní páry. :-)

Otázka je, proč vlastně nákladně snižovat? Levnější by bylo se přizpůsobit eventuálním dopadům; najmě proto, že snižování stejně nemá podstatný efekt. Pokud vůbec nějaký efekt má.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 15:00

Re: pane Juraxi

Abychom si rozuměli, měl jsem na mysli motory.

Ono "olovnaté" motory jezdí občas dodnes - akorát je třeba míchat něco k palivu (nevím, zda to něco je s olovem). A zaplatit.

Ono když by se vyvíjely bezolovnaté a motory a až by byly ekonomicky výhodné, pak by ty olovnaté zašly na úbytě bez zákazu. Jenže zákaz k vývoji nijak nepřispěl - budete kupovat to co smíte a basta fidli, tak proč vyvíjet? Vývoj byl dán spíš konkurenčním bojem - je pravda, že se vyvíjely akorát ty, co se směly ...

A ty žárovky - jsou-li tak výhodné, pak netřeba legislativního zákazu. Edisonku si nikdo nekoupí, že, leda na speciální použití, není-liž pravda?

A mimochodem - v době zákazu edisonek byly ledky dost nepříčetně drahé, gró náhrady tkvělo v též drahých, ale míň, halogench a výbojkách; s oběma jsem učinil nevalnou zkušenost - rozhodně nevydržely ani zlomek deklarované životnosti. Ptal jsem se odborníků - prý je nemám zhasínat a zase rozsvěcovat, že jim to nesvědčí ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 14:54

Re: pane Rado

Ano snažím se té funkci vodní páry víc porozumět. V parném létě jsou to naopak i ochlazovací efekty od obláčků pěkného počasí nebo až bouřky... a rád bych se dozvěděl více.

Bývá ale smutné, že se diskuse na NP často extrémě polarizuje na údajné tábory "skeptici versus oteplovači" a pak na míru faktické informovanosti či dokonce větší porozumění nezbude prostor.

Metelka sem občas dává inspirativní zdrojové odkazy a tak jestli o trendech vlivů ví třeba i jiný "čtenář zdrojů" a podělí se - budu rád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.8.2016 14:47

chce to trochu matematiky, pane Juraxi

průměrné množství sluneční energie dopadající na Zemi je asi 340 W/m2. Skleníkové plyny zvýšily tuto hodnotu za posledních 100 let zhruba o 3 W/m2 na současných 343 W/m2. Tedy zhruba o 1%.

Z těch 3 wattů na CO2 na svědomí 2 watty, CH4 má na svědomí 0,5 wattu a zbytek spadá na ostatní skleníkové plyny. Takže samotný CO2 zvýšil "využitelnou" sluneční energii na povrchu země o asi 0,75%.

Tohle zvýšení skleníkového efektu mělo za následek zvednutí globální teploty asi o 1°C.

Znovu opakuji, že vodní pára se na tomto zvýšení skleníkového efektu téměř vůbec nepodílela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.8.2016 14:36

no jistě, pane Lenci

před obědem.

Co tam máte dal?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 14:24

Re: pane Juraxi

Ale jistě, jenže podíl CO2 na zvyšování skleníkového efektu je snad až 60 procent, což vyděsí, ovšem vlastní zvyšování je nula celá, nula nic a trošku, teplota celosvětově semtam ani nestoupá (záleží ovšem, kdo a jak měří a kdo a jak výsledky měření interpretuje, případně smí interpretovat), takže ta hysterie kolem mi přijde zbytečná.

Navíc - nedalo by se bojovat i proti vodní páře, aby jí bylo míň? Určitě by se i na tomhle dalo závratně vydělávat, zvlášť kdyby to blbí a uplacení politikové patřičně legislativně vyfutrovali ... :-)

Spíš bych bral pokus obou států o soběstačnost v energetických zdrojích; tu ovšem specielně Norsko nejspíš má - díky naftě, co těží, a vodnímu potenciálu.

Ono to celé visí na mnohém - někde jsem dokonce četl (nakolik je to pravda, ovšem nevím), že kdyby se na celém světě nahradily spalovací motory dopravních prostředků elektromotory, nastane kritický nedostatek mědi na vinutí těchže; totéž může platit pro suroviny na výrobu akumulátorů vhodných pro ta auta.

Navíc - spalovat lze i vodík, přičemž zde je metodika skladování patřičného množství energie v autech zvládnuta lépe, stejně jako to spalování; výroba v potřebném množství by ale nebyla bez problémů, zato surovin pro ni je nevyčerpatelně. Nicméně voda jako produkt spalování by ani nejšílenějším ekologistům neměla vadit, byť vodní pára je taky skleníková. Obdobně možná palivové články ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 20.8.2016 14:19

Re: V čem má autor pravdu?

Bomby všeho druhu bych sem netahal, "zapálím doutnák a uteču" je technologie využitelná jen velmi specificky.

Spíš mi jde o to, že zakazovat nějakou technologii (abych se vrátil "ke kořenům" čili k článku), bývá spíš hloupost než chytrost. I ta často (a zdůvodněně!!!) kritizovaná fotovoltaika má svoje využití na místech, kam nevedou dráty, ale to vám kupodivu nikdo pořádně nezadotuje, protože nemůžete neodebírat elektřinu. Zrovna tak elektromobily jsou v provozu už pradávno (vysokozdvižné vozíky; trolejbusy a vlaky včetně tramvají).

O leccos se pokoušejí i různé osvícené firmy. T-Mobile má na své pražské centrále kombinaci FV a větrné elektrárničky a spolu s bateriovou zálohou a dokonce s dvojicí různých vodíkových zdrojů na tom provozuje vnitřní pokrytí mobilů (vnější antény dovnitř do baráků a už vůbec ne do suterénů moc signálu nedostanou, takže se po chodbách rozvěšují lokální antény). Bylo tehdy u nás coby dodavatelské firmě dosti hrdo, protože jsme "to" rozchodili významně dřív, než Siemens na centrále německé.

Podobně jeden z operátorů přišel na ideu energeticky samostatné věže; tentokrát žádné osvícenství, jen dostal tuším 3mil rozpočet na elektropřípojku. To jsme tehdy nedokázali, což bylo jasné poté, co kolega elektroprojektant vyslovil požadovaný příkon přepočtený na metry čtvereční. Čísla fakt nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 20.8.2016 13:55

Re: těžba fosilních paliv není spalování fosilních paliv

A to jste napsal před obědem, nebo po obědě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 20.8.2016 13:44

Re: V čem má autor pravdu?

Onehdy mi vyšlo pro provoz osobních aut asi 10 Temelínů, samozřejmě za předpokladu rovnoměrné spotřeby (počet aut x výkon motoru x doba provozu x využití výkonu). A nevím jestli jsem do toho započítal zásadně rozdílnou účinnost spalovacího motoru a elektromotoru. Počítáno "od pumpy", nikoliv "od dolu/vrtu"; to druhé bych si odhadnout naprosto netroufl.

Takže naprostý souhlas, nejsme ve při.Pokoušel jsem se říct, že zatím je elektromobilismus poněkud v plenkách a navrhnout kritérium, při jehož splnění by snad možná bylo možno uvažovat o zákazu současných prostředků.

Nemluvě o tom, že vývoj techniky většinou neznamená "vypnout staré, zapnout nové", ale spíš jsou nové a staré technologie v paralelním provozu, což je další důvod, proč je zákaz staré technologie nejspíš pitomost. Třeba zrovna elektromobily jsou tu už dávno, od vysokzdvižných vozíků (provoz ve velmi omezené vzdálenosti od nabíječky) po tramvaje a trolejbusy a vlaky všeho druhu (nabíječka je jaksi prostorová). A vlastně i slavný hybrid Prius není nic moc nového, když si uvědomíme, že "naftové" lokomotivy jsou vlastně lokomotivami elektrickými, co si vozí elektrárnu s sebou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.8.2016 13:05

pane Juraxi

dnes jsou levnější. A o to jde. Nebýt zákazu a donucení výrobců dělat jen ty bezolovnaté, byly by dražší dodnes.

Podobné je to i u LED-žárovek. Dnes jsou sice pořád dražší, než edisonky, ale už jsou tak "levné" a účinné, že jejich provoz se vráti už v prvním roce používání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 13:03

Re: fofrníky, JE, a solární energie

Souhlas.

Ale i když je přeměna energie fosilního paliva v elektrárně účinnější, furt se spaluje a vzniká ošklivý CO2, pravda, bude ho míň; o kolik ale netuším.

A na řešení problému uskladnění energie se jistě dost intenzívně pracuje, nicméně levný, dostatečně účinný, bezpečný a všeobecně dostupný a použitelný systém schopný uložit řádově TWh již vyrobené energie na obzoru zatím není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.8.2016 12:59

pane Rado

ano, v teplé atmosfeře přibyde vodní páry. Ale je to až následek oteplení, nikoli přičina oteplení.

Je to nakonec poznat i v rozložení vodní páry v atmosfeře. Ve spodní vrstvě (troposfeře) vodní pára přibývá následkem oteplování, jenže horní vrstvy atmosfery se ochlazují a tam vodní pára ubývá.

Ale to Vy jistě sám víte, narozdíl od neinformovaných popíračů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.8.2016 12:58

Re: těžba fosilních paliv není spalování fosilních paliv

Ta výroba el. je obecně skutečně opomíjený problém ale Norsko má velmi levnou tu vodní a Holansko zas větrnou. Obě země už si ji přitom začínají vyměnovat podmořským kabelem a tak "fofrníky" v rovinách u moře při nadbytku pohánějí přečerpávačky v kopcích Norska...

Pak je otázka ceny akumulace a zdali lidstvu a nejen někomu vystačí litium a další suroviny a podaříli se najít efektivní recyklační technologie.

Mám spíše za to, že právě v těchto zemích nejde ani tak o dopady na klima ale o využívání místních zdrojů - tedy o soběstačnost - a o řešení dopadů imisí v husté zástavbě - tedy o lokální ekologický dopad. Že si to autor vysvětlil posvém je jiná věc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.8.2016 12:56

Re: jak kdy a jak co

Byly tehdy dražší ... a je srovnání, zda jsou dražší i dnes?

• reagovat
• nahlásit příspěvek