J. Jurax 3.2.2020 14:20

Nějak mi to připomíná kolektivizaci ... k prosazení státního jednání vytvořit instituce, které musí být vybaveny regulačními a vynucovacími právy. Kdyby se někteří cukali a chtěli brzdit pokrok a neúprosné kolo dějin, je třeba s nimi rázně, po bolševicku zatočit!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 3.2.2020 14:15

Nechce se mi hledat a přidávat milion odkazů, zkuste ale mrknout na skleníkový efekt na wikipedii. Tam se vysvětluje tento jev poprvé rozpracovaný před více než 100 lety. Skleníkový efekt je matoucí název, nejde přesně o to co ve skleníku. Jde o to že přijatá energie ze slunečního záření dopadajícího na zem se vyzářuje v infračerveném spektru, které zachycují skleníkové plyny (i voda co2 metan atd.) a vyzařují částečně zpět. (Mechanismus koloběhu vody je na klimatu velmi důležitý a to zas vysvětluje český meteorolog, že pokud nebudeme mít lesy a vodu pohlcující a hlavně pomalu odpařující přírodu, o to víc budou páry odcházet nad oceán a nepřicházet. Nicméně hlavní příčina vlobálního oteplování to asi není).

Teplota se v historii měnila a CO2 bylo v atmosféře víc . Navíc nárúst teploty vytváří víc CO2 a tak se spekulovalo že před 200 lety šla nahoru teplota a pak CO2. Nicméně to až tak nekoreluje s velkým gradientem nárůstu teploty i CO2 v posledních 100 letech. V 12 a 14 století tu bylo teplo ale ta strmost tak velká nebyla. Ledovce nepotvrzují tak velkou celosvětovou teplotu před 7stoletími. CO2 i teplota byli mnohem vyšší, ale před miliony let. Takže můj závěr je, že oteplování posledních 100 let má strmý nárůst , je za něj odpovědný člověk a zdá se CO2 nebo jiný skleníkový plyn. Odlesňování má pak vliv minimálně na srážky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.2.2020 14:13

O půl stupně výše?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.2.2020 14:12

V článku zmíněný román Blackout ku stažení zdarma v PDF a epub viz https://uloz.to/hledej?q=Blackout+elsberg&type=documents

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 14:00

Navíc kondenzovaná vodní pára je to samé skupenství jako déšť, akorát je tvořena menšími částečkami vody. Když se částečky zvětší na kapky, tak prší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.2.2020 13:51

Proboha, pane Vintře, Vy jste stejně nechápavej, jak pan Zinga.

Znovu opakuji:

atmosfera se ve spodních vrstvách postupně otepluje, což je to globální oteplování.

Atmosfera v hodních vrstvách se postupně ochlazuje, což je globální ochlazování.

Chápete to? Došlo Vám, že nehovořím o teplotě, ale o postupném oteplování, resp. o postupném ochlazování?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.2.2020 13:41

Nastudujte si něco o významu pojmu "adjustace".

Adjustované byly i teploty v Praze Ruzyni. Ty adjustované teploty najdete na obou amerických webech.

Ti "drzouni" z NASA a NOAA totiž spojili dvě teplotní řady z Klementina a z Ruzyně. Ruzyně je v té spojené řadě zhruba od roku 1945, zatímco starší údaje jsou z Klementina.

Američané adjustovali, tedy nastavili teploty Klementina na úrověň Ruzyně, která je zhruba o 2,3°C chladnější.

Zingové by neadjustovali. Ti by to spojili bez adjustace. Pak by tvrdili, že v Praze se po roce 1945 skokově ochladilo. A přesně tohle oni tvrdí, protože je přece jasné, že v Ruzyni je chladněji, než v Klementinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 3.2.2020 13:34

Změny teploty s výškou jsou dány i jinými fyzikálními jevy a vůbec to nesouvisí s "globální teplotou", počitanou z hodnot, měřených dva metry nad zemí. Jinak je jasné, že teplo z naší planety musí nějak odcházet pryč do okolního prostoru, což se může dít jedině vyzařováním. Je logické, že čím je vzduch řidší, tím menší překážku pro toto vyzařování představuje. Proto jsou vysoké vrstvy atmosféry studené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 3.2.2020 13:27

Hádat se u fiktivní, statisticky spočítané "globální teploty" o jednotky stupňů, nebo dokonce o desetiny, je totální kravina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.2.2020 13:26

Ten vliv, který zpochybňujete, evidentně dle uvedeného odkazu existuje. Jeho velikost se projevuje různými změnami teplot podle výšky nad Zemí.

Mě je celkem jedno, zda ty změny jsou podle Vás významné nebo nevýznamné, či dokonce nulové.

Podstatou je, že uvedené změny teplot v různých vrstvách atmosfery prokazují existenci skelníkového efektu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.2.2020 13:22

Já o voze, pan Zinga o koze.

Prostudujte si pane Zingo znovu ten mnou předložený odkaz, abyste pochopil, že to, o čem píšete, nemá s tím postupných ochlazováním horních vrstev atmosfery nic společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 3.2.2020 13:21

Pane Plzáku, souhlas, ale upřesním bod 13: všechny rozvinuté civilizace vznikly v teple - dodávám přiměřeném - t. j. v mírném klimatu. Severněji je nutno celou dobu se starat o jídlo a palivo, aby člověk přežil a na myslení není čas. V horkém rovníkovém klimatu je příliš teplo, aby člověk přemýšlel a navíc potrava je nadosah, topit netřeba. Zato v mírném klimatu by člověk bez práce nepřežil. A protože je od přírody líný, přemýšli, jak by si práci ušetřil a tím vzniká technický pokrok. Jinak dobrý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 3.2.2020 13:20

Nejen pro pana Zingu:

Klimaskeptik Archibald: V roce 2015 budou globální teploty o půl stupně níže, než v roce 2010. Do roku roku 2020 se pak ochladí o dalších 025°C. Celkem tedy ochlazení 0,75°C

Cože to máme dnes? Jaké jsou dnes globální teploty oproti roku 2010?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 3.2.2020 12:58

Nejen pro J. Svobodu:

Al Gore v roce 2009: V roce 2014 už nebude mít severní pól ledovou čepici. V roce 2014... Cože to máme dnes? 2020? A nic, nic se s polárním ledem neděje. Vše při starém, včetně |Al Gora a jeho apoštolů. Akorát , že ti vyhlašují nový konec světa, poněkolikáté.

https://sciencefiles.org/2020/01/29/aktuelle-daten-zur-arktis-eisflache-wird-groser-eisdicke-unverandert-nix-mit-eisfrei/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 12:56

Mě přijde úplné a nezavádějící. Krom mylného údaje o obsahu CO2 v atmosféře, což byl jistě omyl neúmyslný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 12:54

Zkuste se lehce dovzdělat a zbytečně neironizovat. Vodní pára je plyn, kondenzovaná vodní pára není plyn ve smyslu plynného skupenství. Stejně jako led, ač voda, není v tekutém, ale v pevném skupenství. Přemýšlím, kde se ve mě dnes bere tolik trpělivosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 3.2.2020 12:50

Vodní páru obsahuje atmosféra všude (nulová nasycenost není asi nikde) a je neviditelná. Mraky jsou tvořeny vodou či ledem. Citace je tedy správně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 3.2.2020 12:42

Nejen pro pana Šejn: To, že nahoře je chladněji, k tomu není potřeba "skleníkového efektu", tento stav jednoduše lze vysvětlit adiabatickým procesem..

"Pokud libovolné množství vzduchu (vzduchový balík) si s okolím nevyměňuje teplo, zůstává vnitřní energie vzduchového balíku konstantní. Při každé změně jeho (atmosférické) výšky, podléhá tento vzduchový balík změnám objemu a tlaku. Při vzestupu expanduje, protože tlak s výškou klesá. Pro tento proces rozpínání je nutná energie, která ale z důvodů adiabase může přijít pouze zevnitř vzduchového balíku, načež se vzduch v balíku ochladí."

Takže naměří-li ve výšce, dejme tomu 5 km nad povrchem země, mínus 32°C, není na tom nic divného, když víme, že teplota klesá cca 0,6°c/100m výšky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Veleba 3.2.2020 12:39

Ano, tak tomu rozumím i já. Ovšem po změně skupenství to z té atmosféry zpravidla padá k zemi a už to její součástí není. Tedy mě to tvrzení v článku přijde minimálně zavádějící a neúplné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Veleba 3.2.2020 12:35

" Mraky pozůstávají z vody, tedy nejsou plyn" to je citace. Táži se tedy, co to je, když to není plyn. Mám za to, že mraky obsahují mimo jiné vodní páru a ta je prostě plyn. Nebo tam teče nějaká řeka? :-D Ale pokud se mýlím, nechám si vysvětlit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 12:32

V tomto se autor jednoznačně mýlí, ovšem další jeho argumenty jsou na diskuzi, která, ehm..., skončila! Je čas jednat!!! Jak praví naši zelení dobrotrusové žijící z veřejných peněz a kousající do ruky, která je živí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 12:27

Mraky nejsou vodní pára, pane kolego.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Veleba 3.2.2020 12:24

Tak co je tedy vodní pára, když to není plyn...?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.2.2020 12:23

Vodní pára je plyn. Kondenzovaná vodní pára není plyn. Tak že mraky, mlha, déšť, kroupy a sněhové vločky nejsou plyn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 3.2.2020 12:06

Na těchto webech zjistíte taky spoustu "adjustace"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 3.2.2020 12:05

Jo, horské ledovce tály vždy, tak jako vždy byli lidé, kterým taje mozek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 3.2.2020 12:03

Abyste věděli, jakými "demokratickými" metodami chtějí klimahysterici a profitéři svou ideologii prosazovat, předkládám vám pasáž s dizertační práce německého "ekologa":

"První výzvou politiky přizpůsobení se klimatu je příprava správních (nikoli správných!-P.Z.) rámcových podmínek efektivního přizpůsobení. Za prvé je k to mu nutné určení a prosazení vhodných vlastnických, smluvních a ručitelských Haftungsrecht) práv. Za druhé je nutné k prosazení těchto práv a k prosazení státního jednání vytvořit instituce, které musí být vybaveny regulačními a vynucovacími právy.

https://ul.qucosa.de/api/qucosa%3A15888/attachment/ATT-0/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 3.2.2020 11:53

Já myslím, že je úplně jedno, jesti vám naměří půl promile, nebo tři promile. Úplně stejně jako s tím CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 3.2.2020 11:36

A prděly miliony bizonů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 3.2.2020 11:08

To, že existuje nějaký fyzikální jev, ještě absolutně nic nevypovídá o velikosti jeho vlivu v množině jiných fyzikálních jevů, které ovlivňují klima na naší planetě. Ale lze logicky odvodit, že vliv tohoto jevu bude velmi malý až nulový.

• reagovat
• nahlásit příspěvek